Slovenský europoslanec Michal Wiezik popsal cestu předmětného návrhu Nařízení EU o obnově přírody jako trnitou, zpočátku bez podpory některého parlamentního výboru, v plénu Evropského parlamentu dokonce zamítnutého. „Nynější kompromis, který ještě čeká konečné schválení, je to nejlepší, čeho bylo možné v současném Evropském parlamentu dosáhnout,“ říká Wiezik.
Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP posoudil původní návrh Nařízení z pera Evropské komise z minulého roku s jeho současnou kompromisní podobou. Zmínil i článek návrhu, který by měl fungovat jako záchranná brzda, tedy provádění Nařízení pozastavit. A to v tom případě, pokud bude ohrožena tzv. potravinová bezpečnost. Je to pojistka prosazená stranou zastupující konzervativní zemědělskou lobby.
Zástupce Ministerstva zemědělství Vít Růžička poukázal na z hlediska vodního hospodářství zásadní záměr obnovy přírody. Jedná se o odstraňování umělých říčních bariér. Cílem je 25 000 km říčních toků v Evropě. K tomu europoslanec Wiezik poznamenal, že právě tento cíl vidí jako nejreálnější. Konec konců „jde o velmi malou část evropské říční sítě,“ dodává.
Ředitel odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství MZe Tomáš Krejzar poukázal na skutečnost, že v důsledku politických kompromisů zůstal v návrhu Nařízení pro oblast lesního hospodářství pouze jeden povinný indikátor, a tím je ukazatel výskytu druhů lesních ptáků. Další indikátory jsou volitelné.
Karolina Vaňková z oddělení environmentálních opatření přímých plateb MZe vyzdvihla novou Společnou zemědělskou politiku EU, která přispívá k ochraně životního prostředí. Dále popsala zemědělské dotace vázané na jeho ochranu, stejně jako klimatu, a propracovaný systém kontroly.
Jan Plesník, vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce AOPK, ocenil v rámci vyjednávání Nařízení významný posun v chápání přírody. Nejde již jen o tzv. ghetta přírody, tedy pouze chráněné lokality. Kladně hodnotí, pokud tato legislativa obnovy přírody vstoupí v platnost, rovněž její ovlivnění územního plánování, v čemž se shoduje i s Janem Šímou z Ministerstva životního prostředí.
Profesor Karel Prach se v naplňování případné nové legislativy neoznačuje za velkého optimistu. Za jeden z největších problémů přírody v ČR vidí rozlehlost našich polí. Doslova říká: „S tím by se mělo něco dělat.“ A připomíná nepředstavitelný údaj - 800 tisíc kilometrů rozoraných mezí v 50. letech minulého století. Zásah, který zásadně ovlivnil naši krajinu a její funkci.
Ornitolog Zdeněk Vermouzek v zastoupení moderátora zmínil značnou podporu návrhu na obnovu přírody ze strany evropské občanské společnosti. Ta činila jeden milion dvě stě tisíc podpisů. A doporučil přípravu národního plánu obnovy přírody.
Z diskuse následně vyplynulo, že se s tímto nejen počítá, ale také se na této agendě již i pracuje. Zásadní samozřejmě je, aby Nařízení EU o obnově přírody bylo schváleno Evropským parlamentem, a stalo se tak pro členské země závazným. Na programu to je v únoru 2024.
Na jednotlivá vystoupení se můžete podívat zde.
Autor: Jiří Dlouhý
Zdroj: Ekolist.cz
