V prvé řadě je třeba připomenout, že v monopolním postavení (což by měl být nejen podle naší, ale i evropské legislativy podíl na trhu vyšší než 40 procent) v naší zemi není žádný zemědělec, potravinář ani obchodník (snad až na cukrovar Dobrovice a nadnárodní společnost Nestlé). Jiná věc je existence oligopolů, kde je jistě vhodné více se zaměřit na možné kartelové dohody. Ty se ovšem velmi obtížně prokazují, a pokud zazní nějaký cenový signál, musel by se také v praxi projevit, což není jednoduché prokázat. Poněkud zavádějící je také teze o tom, že ÚOHS by neměl povolovat fúze zvyšující podíl nějakých hráčů na trhu, nebo dokonce, že by se stávající velké podniky měly „zmenšovat“. Je ale vhodné si uvědomit, že ČR se pohybuje na trhu EU, kde jsou mnohem větší podniky, proti kterým jsou tuzemské „velké podniky“ velmi malé. K tomu, aby byla možné konkurence na celoevropském trhu, je přitom určitá velikost nutná, a to jak v objemu produkovaných výrobků, tak v kapitálové síle - jen pouhé uvedení nějakého produktu na zahraniční trh něco stojí. Jinými slovy – „zmenšovat“ podniky nebo nepovolovat fúze není řešením – tím je, pokud míníme roli ÚOHS, spíše sledovat chování integrovaných podniků na trhu. Generálním řešením je ale revize podnikatelského prostředí, tedy snižování překážek k zahájení podnikání tak, aby se vytvářely motivační podmínky pro vstup nových subjektů na trh. V tom zejména spočívá role státu, a je třeba zdůraznit, že současná nevyhovující struktura tuzemského trhu (málo subjektů – málo konkurence) je zejména dědictvím minulosti, ať už to byla kolektivizace, likvidace selského a živnostenského stavu, nebo expanze nadnárodních malobchodních sítí v polistopadovém období, kterou ovšem podporovaly rozhodnutí představitelů obcí a měst (ne vlád) při pronájmu či prodeji pozemků, na kterých se supermarkety stavěly.
Zemědělce nicméně spíše zajímají (a zatěžují) podmínky, které souvisí se změnou Společné zemědělské politiky od letošního roku. Přes opakované proklamace o potřebě snižovat administrativu a byrokracie se počet kontrol zvyšuje, a to nejen z iniciativy našich úředníků, ale i ze strany EU, která vyšší počet kontrol (například systému družicového sledování zemědělských činností AMS) sama požaduje. Na lepší náladě pak jistě nepřidává tuzemským výrobcům vánočního pečiva z řad menších pekařů a cukrářů zintenzivnění kontrol našimi vlastními dozorovými orgány. Jak již bylo řečeno, byrokracie se strukturou produkce zemědělských surovin a potravin a prodeje potravin velmi úzce souvisí – změny, pokud k nim bude (a měla by být) politická vůle, ale nebudou snadné, ani rychlé. Když se něco buduje desítky let, těžko lze zavedený systém zrušit za pár měsíců, neřkuli týdnů nebo dnů, jak si to mnozí představují.
Některé změny ale možná jsou, a jistou útěchou může být, že alespoň některé z plánovaných změn lze hodnotit jako kroky k lepšímu. Tím prvním je připravované nařízení Ministerstva zemědělství (MZe) umožňující zvýšit počet mimořádných pracovních víz z dosavadních 1500 na 2500 ročně pro zajištění nedostatkové pracovní síly v zemědělství. Podle sdělení MZe mohou nově získat víza státní příslušníci Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska a Severní Makedonie. Žádost o vízum mohou zájemci podávat na zastupitelských úřadech ČR v dané zemi od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2026, platnost je vždy na jeden rok. I když obsahuje konsolidační balíček změny (zvýšení) v poplatcích u daní z nemovitostí, nemají být nově předmětem daně žádné vodní plochy, tedy ani rybníky sloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, což potěší zejména rybáře.
Agrotechnologická společnost Agreena opětovně zveřejnila svou nabídku pro zemědělce, kteří by se chtěli zapojit do využití dobrovolných uhlíkových certifikátů, pakliže prokáží při svém podnikání snižování uhlíkové stopy. Podle statistik přitom mohou zemědělci šetrnějším zacházením s půdou zadržet v půdě ročně tři tuny uhlíku na hektar, odměna za tunu (jeden certifikát) letos dosáhla nejméně 32 EUR. Za tuto cenu může zemědělec odprodat certifikát společnosti Agreena nebo si jej ponechat. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) může obnova degradované zemědělské půdy celosvětově odstranit 51 gigatun oxidu uhličitého z atmosféry a zvýšit produkci potravin o 17,6 megatun ročně.
Petr Havel