Nové genomické techniky (NGTs) představují moderní způsob, jak šlechtit rostliny s pomocí pokročilých technologií. Dosud legislativně spadaly do stejné kategorie jako genetické modifikace organismů (GMO), které jsou v Evropě prakticky zakázané. To se však může změnit. Návrh Evropské komise má NGTs – tedy alespoň jejich mírnější formu – povolit.
Zatímco Evropský parlament návrh Komise posouvá legislativním procesem kupředu bez větších obtíží, členské státy se na své pozici zatím nedohodly. Některé z nich jsou totiž k NGTs stále skeptické.
Skloubit názory členských zemí se aktuálně pokouší španělské předsednictví v Radě EU. Ani na pondělním jednání (11. prosince) se však nepodařilo dosáhnout většiny hlasů potřebných pro přijetí společné pozice.
Jak informoval Euractiv.com, ministři jsou nadále rozděleni v několika sporných bodech legislativy, jako je koexistence NGT s ekologickým zemědělstvím a možnost patentování nových odrůd rostlin.
Země s dlouhou tradicí ekologického zemědělství, jako jsou Německo a Rakousko, uvítaly, že návrh zakazuje používání NGTs v ekologickém zemědělství. Legislativu však kritizují za to, že ekologickým zemědělcům ztěžuje prokazování toho, že jejich produkce neobsahuje žádné genové úpravy.
„Potřebujeme pravidla koexistence, abychom zajistili, že trh, který má hodnotu miliard, nebude zničen,“ uvedl německý ministr zemědělství Cem Özdemir.
Ministři také nejsou spokojeni s tím, že se Evropská komise v návrhu nezabývá otázkou patentů nových produktů. Pokud by se totiž na nově vyšlechtěné plodiny vztahovala silná patentová ochrana, mohlo by to podle některých zemí ohrozit menší šlechtitele.
Španělský ministr zemědělství Luis Planas trvá na tom, že španělské předsednictví bude na legislativě pracovat až do 31. prosince. Poté zřejmě návrh předá Belgii, která bude Radě EU předsedat od ledna 2024.
Evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakides mezitím uvedla, že legislativa má pro Evropu velký význam, a přislíbila, že se bude sporným bodům nadále věnovat.
Europarlament bude hlasovat již zkraje roku
Legislativa už si hledá podporu i napříč poslanci Evropského parlamentu – klíčový výbor pro ochranu životního prostředí a zdraví (ENVI) svou pozici zatím rýsuje, druhý důležitý výbor, konkrétně výbor zemědělský (AGRI), již své stanovisko má.
Zpravodajkou návrhu ve výboru AGRI byla česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR). Z její zprávy vyplývá, že NGTs by patentované být neměly, čímž se liší od původního návrhu Evropské komise, která otázku patentů vynechala.
„V mé AGRI zprávě činíme i větší úpravy, protože ne vždy návrh Komise odpovídal vědeckým poznatkům a realitě v oblasti nových šlechtitelských metod,“ vysvětlila europoslankyně na dotaz redakce.
„Myslím si, že naše úpravy návrh posouvají dobrým směrem, aby zde nevznikaly nějaké pochybnosti ve výkladu, a zároveň se snažíme, aby byl návrh dlouhodobě použitelný i vzhledem k rychlosti nových poznatků v této oblasti,“ dodala Vrecionová.
Například v otázce ekologického zemědělství zaujímá AGRI obdobný postoj jako unijní exekutiva a souhlasí s tím, že NGT zatím do ekologické produkce nepatří. Do legislativy však přidává ustanovení, že po sedmi letech od náběhu legislativy do praxe by Komise měla dopady předpisů vyhodnotit a případně navrhnout zrušení zákazu v oblasti ekologického zemědělství.
Zpravodajka ENVI výboru Jessica Polfjärd (EPP) má například za to, že NGTs by měly být v ekologickém zemědělství povoleny již od začátku. Její zprávu však ještě čekají úpravy a hlasování, stanovisko tak ještě není hotové. Další posun by měl nastat ve výboru ENVI hned v lednu, aby pak o věci mohlo v únoru hlasovat plénum Evropského parlamentu.
„Věřím, že i plénum podpoří používání nových šlechtitelských metod, protože je to cesta k udržitelnému zemědělství a zvýšení konkurenceschopnosti evropského zemědělství, které má v této oblasti za zbytkem světa zpoždění dvacet let,“ dodala česká europoslankyně Vrecionová, jejíž zpráva už má od kolegů z AGRI výboru zelenou.
„Co mám informace z výboru ENVI, tam je taky vyjednávání na dobré cestě a věřím, že se i kolegům podaří přijmout dobré stanovisko,“ prozradila europoslankyně.
Vzhledem k tomu, že Evropská komise navrhla legislativu teprve v červenci letošního roku, nezbývá evropským legislativcům příliš času na práci. V červnu 2024 se totiž odehrají evropské volby, a změní se tak složení Evropského parlamentu i Evropské komise. Pokud se legislativa do té doby neschválí, bude si muset počkat na nový mandát, což by znamenalo odklad náběhu pravidel o další měsíce, zřejmě až k horizontu roku 2025.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz