Komisař hovořil o budoucnosti společné zemědělské politiky EU (SZP) na nedávné konferenci, kterou uspořádala právě Evropská komise. Wojciechowski při té příležitosti uvedl, že EU by měla zabránit tomu, aby členství Ukrajiny přispělo k rostoucímu trendu koncentrace půdy v Evropě.
„Velkou část ukrajinského zemědělství ovládají velké agrární podniky,“ řekl komisař a dodal, že EU by se měla „vyhnout vyplácení dotací těmto velkým společnostem“.
Podle Wojciechowského by byl celoevropský systém povinného zastropování „dobrou odpovědí“ na problém koncentrace vlastnictví půdy a na skutečnost, že průměrná ukrajinská farma je větší než farma v EU.
V současné době mohou členské státy EU dobrovolně omezit výši přímých plateb, které mohou jednotlivé farmy získat, aby zabránily nadměrnému využívání dotací velkými farmami. Podle údajů EU šlo v roce 2019 zhruba 80 % přímých plateb do rukou 20 % největších zemědělských podniků.
Slova eurokomisaře Wojciechowského odrážejí rostoucí obavy z dopadů vstupu Ukrajiny do EU. Ukrajina je totiž zemědělskou velmocí a mohla by ohrozit místní zemědělsko-potravinářský sektor.
Minulý měsíc unikl dokument vypracovaný generálním sekretariátem Rady EU, podle kterého by Ukrajina měla mít v dalším sedmiletém rozpočtovém období nárok na zemědělské dotace ve výši 96,5 miliardy eur z fondů EU. Dotace určené pro stávající členské státy EU by kvůli tomu klesly o přibližně 20 %.
Dopady si uvědomuje i samotná Ukrajina. Náměstek ukrajinského ministra hospodářství Taras Kačka v říjnu prohlásil, že přijetí Kyjeva do členství Kyjeva v EU pravděpodobně bude znamenat nutnost přepracovat SZP a skoncovat i s dnešní podobou systému zemědělských dotací.
Německo vyzývá k otočení kormidla SZP
O dopadech ukrajinského členství hovořili i ministři zemědělství minulý týden (11. prosince) na zasedání Rady EU pro zemědělství a rybolov.
Řada z nich sice vyjádřila podporu členství Ukrajiny v EU, zástupci některých zemí se ale zároveň netajili obavami. Hlasité bylo například Německo, které opakovaně vyzvalo k rozsáhlé reformě SZP. Tamní ministr zemědělství Cem Özdemir má za to, že pokud se zemědělská politika reformovat nebude, vstup Ukrajiny do EU ohrozí její budoucnost.
„Pokud ponecháme současnou zemědělskou politiku ve stávající podobě a rozšíříme EU o Ukrajinu, Moldavsko a země západního Balkánu, (…) systém se zhroutí,“ řekl.
Özdemir dodal, že rozšíření je příležitostí ke změně kurzu zemědělské politiky EU a stanovení nových hlavních zásad. Ty by podle něj měly zajistit, že zemědělci budou odměněni za služby, které věnují veřejnosti, dobrým životním podmínkám zvířat, ochraně klimatu a biologické rozmanitosti.
Podobně již v září skupina německých regionálních ministrů zemědělství vyzvala k opuštění „nepodmíněných plateb na plochu“ v rámci SZP a k zaměření se na principy „prémií za společné dobro“.
Přestože v rámci SZP již existuje řada nástrojů pro větší ochranu životního prostředí, klimatu a zvířat, velká část peněz – tzv. přímé platby – je zemědělským podnikům nadále vyplácena výhradně na základě výměry zemědělského podniku a při plnění základních podmínek dobré praxe.
Udržitelné zemědělství na Ukrajině?
Další země, včetně například Polska a Slovenska, vyjádřily obavy, jak se Ukrajina před vstupem do bloku přizpůsobí přísným standardům EU.
To by mohl být problém, protože Kyjev si doposud zakládal na intenzivních výrobních metodách, zatímco Brusel v rámci svých evropských závazků v oblasti Zelené dohody klade na zemědělství stále vyšší požadavky týkající se ochrany životního prostředí a klimatu.
„Ochrana vnitřního trhu EU před přílivem produktů [z] potravinových systémů, které nejsou udržitelné, je zásadní,“ uvádí se v poznámce polské delegace předložené na zasedání Rady EU.
Autor: Maria Simon Arboleas
Zdroj: EURACTIV.cz