Je a bude to důležité především v reakci na změny, které probíhají ve všech článcích řetězce výroby a prodeje potravin, i v reakci na změny nejen nákupního chování tuzemských spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že drtivá většina spotřebitelů je ve stálém kontaktu především s maloobchodem, je ale také logické, že největší změny by měly proběhnout právě v něm.
Více českých výpěstků
Zásadním cílem by přitom měla být vyšší než současná nabídka tuzemských potravin od širšího spektra dodavatelů, což je i snahou ministra zemědělství. „O větším zařazení místních potravin do obchodů jsem vedl debatu se zástupci obchodních řetězců a rád bych v tom pokračoval. Chtěl bych, aby nabízeli zákazníkům více potravin místní produkce, které jsou příznivější k životnímu prostředí. Jde hlavně o sezonní ovoce a zeleninu, ale nejen o ně. Obchodní řetězce by měly být významnými odběrateli lokální produkce, podpořily by tím zemědělce a potravináře z regionů,“ uvedl ministr po zmiňovaném prosincovém jednání se zástupci obchodníků.
Deset procent navíc
Je to ostatně i v zájmu samotných řetězců. Jak totiž vyplývá z aktuálních průzkumů, spotřebitelé přikládají, a to i přes šetření na nákupech potravin, stále větší význam jejich původu. Zatímco v roce 2012 byl původ potravin důležitý pro 59 procent respondentů, v roce 2021 to už bylo 85 procent zákazníků. Navíc 65 procent lidí uvádí, že je ochotno připlatit si za kvalitní českou potravinu. „Otázkou je, kolik si jsou ochotní připlatit. Průzkumy říkají deset procent, naše zkušenost se pohybuje spíše mezi pěti až deseti procenty, ale když tam funguje nějaký příběh, může to být i výrazně více,“ tvrdí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza. Příběhů tuzemských potravin, které příznivě ovlivňují výběr spotřebitelů, přitom přibývá, jako příklady lze uvést třeba český česnek, chřest, vraňanské jahody, česká cherry rajčata, nebo sirupy Kitl.
Spolupráce na papíře
O zvýšení podílu tuzemských potravin v maloobchodu se vede stále intenzivní diskuse. Příkladem je i nedávno podepsané Memorandum mezi SOCR a Asociací soukromého zemědělství. Obchod je podle Prouzy připraven nabídnout dodavatelům kvalitních regionálních potravin jistotu dlouhodobých smluv, čím dál častěji se objevují společné investice do plánování produkce nebo propagace. Jednou z podmínek usnadňující přístup tuzemské produkce do maloobchodních sítí, je přitom sdružená nabídka produkce od zemědělců prostřednictvím odbytových družstev. Ke vstupu do nich nicméně není v naší zemi příliš velká vůle, což je jistě pozůstatkem předlistopadového pojetí povinného družstevnictví, realita ale ukazuje, že už je na čase tento relikt minulosti překonat.
Malí výrobci v popředí
Jak už ale bylo řečeno, změnit se musí, ve prospěch pestřejší nabídky potravin i poskytování doprovodných služeb, především samotný maloobchod. „Nikdo už netrvá na tom, aby dodavatel musel pokrýt celou republiku, podpora regionálních potravin je čím dál častější i v reklamě. Navíc ne všechny potraviny musí jít přes obchody. Když totiž mluvím o pestrosti, nemyslím jen pestrost sortimentu, ale i způsobů prodeje,“ tvrdí Prouza, i když praxe zatím stále za touto tezí pokulhává. Nejde přitom pouze o dodávky od zemědělců, ale také od menších a středních klasických výrobců potravin. Celou řadu inspirativních cest, jak do obchodu přilákat zákazníky, a zejména si je dlouhodobě udržet, ukázal letošní kongres menších a středních prodejců potravin „Sámoška“. Na něm mimo jiné zaznělo, že by se ani menší obchody neměly bránit prodeji privátních značek, které již dlouho nepředstavují nižší kvalitu, jak se stále řada spotřebitelů domnívá, a navíc se obvykle prodávají za nižší cenu než značkové produkty. Stále důležitější jsou a budou ale také doprovodné služby, které mohou zákazníci potravinářských prodejen při nákupech využít. I vzhledem k tomu, že flexibilnější možnosti začlenit takové služby ke klasickému prodeji potravin mají spíše menší prodejny, může být taková strategie vhodnou alternativou k nákupu v nadnárodních řetězcích, a může se tak stát prostředkem k vytváření pestřejšího maloobchodního prostředí.
I mimo otevírací dobu
Některé z možností lze přitom nalézt v listopadovém vydání bulletinu „Sámoška News“. Ten mimo jiné obsahuje informaci o stále se rozšiřujícím spektru automatizovaných prodejen skupiny COOP, kterých je v současné době na území ČR již několik desítek. Mnohé z nich vznikají ve spolupráci s dotčenými obcemi, přičemž výhodou pro jejich obyvatele a spotřebitele je možnost on-line nákupů i mimo otevírací dobu prodejen. Bulletin ale také prezentuje řadu již zmiňovaných doprovodných služeb. Jejich možné spektrum může být přitom doslova nekonečné – jedním z příkladů je třeba doprovodná výroba čerstvých těstovin spolu s pěstírnou bylinek, další představuje vlastní výrobu čerstvých sendvičů připravovaných přímo v prodejně, další pak kávový koutek s možností kávu si na místě umlít nebo si ji v prodejně vypít, ve vhodných lokalitách je také možné obohatit prodej potravin o stáčení vín od místních vinařů, případně využití zázemí pro děti v podobě přilehlého malého hřiště. O takových možnostech se ale samozřejmě musí spotřebitele dozvědět, takže důležitou součástí prezentace těchto aktivit je i marketing. I když je stále hodně míst a lidí, kteří cílený marketing podceňují, hraje i on důležitou roli v prodeji, odbytu i povědomí o speciální nabídce té které prodejny.
Informace na prvním místě
To samé se pak týká i samotných potravin. K tomu bude možné a žádoucí využít i dotací, které nabízí EU, a o které by se měli zajímat i naši producenti. Jen v příštím roce hodlá Evropská komise vyčlenit na financování propagačních aktivit „pro udržitelné a vysoce kvalitní zemědělsko-potravinářské produkty“ 185,9 milionu eur. Očekává se, že propagační programy schválené v roce 2024 zvýrazní a upřednostní produkty z udržitelného a ekologického zemědělství EU. Dalším cílem je zvýšit povědomí o systémech jakosti EU a produktech registrovaných jako chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZO) a zaručená tradiční specialita (ZTS).
Podstatná pro ČR i tuzemského spotřebitele je zejména možnost propagace konzumace ovoce a zeleniny. Příští rok má být přitom z prostředků EU vynaloženo na propagaci čerstvého ovoce a zeleniny více než 18 milionů eur, výzvy k předkládání návrhů programů pro rok 2024 budou otevřeny od 18. ledna do 14. května 2024. Organizace producentů a zemědělsko-potravinářské subjekty odpovědné za propagační aktivity mohou žádat o dotace na projekty, na něž Unie přispěje částkou ve výši 70 – 85 procent celkových nákladů. V souvislosti s výzvou k předkládání programů se v Bruselu online uskuteční „Informační den“, a to 31. ledna a 1. února 2024. Více informací k propagačním opatřením lze nalézt ZDE.
Autor: Petr Havel
Zdroj: CZ TEST