„Pokud byla studna povodní přímo a zjevně zasažena, bývá většinou nutné provést kompletní sanaci,“ uvedlo ministerstvo. Takové vyčištění a obnovení do použitelného stavu je možné až poté, co dojde nejen k opadnutí vody, ale také k poklesu zvýšené hladiny spodních vod.

„Během povodně totiž dochází k velkému zvýšení hladiny podzemních vod jednak vlivem zvýšené hladiny v okolních tocích, jednak vlivem velkého nasycení země od nadměrných srážek. Do studny se pak dostává voda zcela jinými vrstvami zemin než obvykle, tudíž se i její kvalita může lišit od standardních podmínek,“ popsali odborníci.

Sanace kopané studně podle MZd vyžaduje vyčerpání zakalené vody, sestup do studny a vyčištění vnitřních stěn kartáčem nebo tlakovou vodou, potřeba je také dezinfekce, vyčištění čerpadla a případně vyspravení stěn studny. Lidé by tyto práce ideálně měli nechat na profesionální firmě. Také vrtané studny je třeba několikrát za sebou vyčerpat, dokud není voda čirá bez zákalu, a na závěr dezinfikovat chlórem.

„Asi za dva až tři týdny, když mezitím studnu používáme a vodu průběžně čerpáme, necháme v laboratoři provést krácený rozbor pitné vody,“ doplnilo ministerstvo. Zkontrolovat je podle odborníků potřeba i studnu, která nebyla povodní přímo zasažená, zda se nezměnila barva, chuť či zákal vody. Pokud je pouze zvýšila hladina vody, je třeba před používáním vody k pití nebo čištění zubů studnu jednorázově dezinfikovat chlórem. Kvalitu vody je po jednom až dvou týdnech vhodné potvrdit rozborem vody.

Podle dostupných informací využívá asi 90 procent populace pitnou vodu z veřejných vodovodů, deset procent populace je závislých na vodě z vlastní či obecní studně. V období většího sucha ale častěji nemají vody dostatek, hladina spodních vod klesá. Přesto ale firmy vrtající nové studně v posledních letech zaznamenávají větší zájem i lidí, jejichž domy jsou na vodovody napojené. Například při záplavách v červnu 2023 bylo zasaženo 3000 studní.

Zdroj: ČTK