Naopak možnou dobrou zprávou by mohla být výzva (a shoda) z prosincového jednání Rady ministrů zemědělství zemí EU, podle které by měla být Společná zemědělská politika EU (SZP) při přizpůsobování se novým podmínkám flexibilnější (mluví se například o zkrácení procesů notifikací a obecně rychlejší komunikace mezi Evropskou Komisí (EK) a členskými zeměmi), přičemž konečným cílem by mělo být stabilnější podnikatelské prostředí. A jsme-li v EU, pak je třeba připomenout, že v prvním čtvrtletí roku 2024 hodlá EK veřejně představit své návrhy týkající se uvažovaného rozšíření EU o Ukrajinu a Moldavsko. Což bude jistě předmětem nemalých diskusí, neboť nový ministr zemědělství Polska, Czesław Siekierski, považuje vstup Ukrajiny za velkou hrozbu pro polské zemědělce, a lze tak očekávat, že integrace EU a Ukrajiny bude probíhat jen velmi pomalu, zvláště když současné vedení EU v příštím roce končí, takže stávající polská vláda jej téměř jistě „přežije“.
Ten s vysokou pravděpodobností přežije i tuzemská vládní reprezentace, která může v praxi ještě do konce svého volebního zlepšit svou někdy až nezaslouženě negativní image, včetně svého přístupu k zemědělství a rodinným farmám. I proto by bylo žádoucí vnímat povánoční projev premiéra spíše pozitivně, už proto, že neustálá eskalace kritiky a negativních prognóz na jistotě v (jakémkoli) podnikání nepřidává. Dosavadní ekonomické signály (konec výrazného vzestupu cen potravin, levnější úroky, dobrý rating ČR důležitý pro náklady na obsluhu státního dluhu a mnohé další) ostatně opatrný optimismus vzbuzují, otázkou ovšem je, jak se budou vyvíjet stávající i potenciální válečné konflikty ve světě.
Do mozaiky pozitiv se snaží přispívat i výsledky vědy a výzkumu. Jeden z příkladů prezentovali nedávno vědci z Ústavu rostlinných věd (IPS) na univerzitě v Bernu, podle nichž mají některé metabolity, takzvané benzoxazinoidy, vylučované kořeny kukuřice, vliv na kvalitu půdy, což se projevuje zvýšením výnosů pšenice pěstované na této půdě. Během dvouletého polního experimentu byly pěstovány dvě linie kukuřice, z nichž pouze jedna produkovala benzoxazinoidy. Následně byly na stejných půdách pěstovány tři odrůdy ozimé pšenice. Získané výsledky naznačují, že uvolňování benzoxazinoidů může pozitivně ovlivnit klíčení, růst i výnos plodin. Jinými slovy – kukuřice jako erozní širokořádková plodina má kromě již známých i další, dosud nepříliš známá pozitiva.
Zajímavé jsou i výsledky dalšího výzkumu z druhé strany planety, z výzkumného střediska AgResearch na Novém Zélandu, který byl zaměřen na genetickou úpravu pícnin. Výzkum AgResearch se mimo jiné zaměřil na jetel (Trifolium) a na možnost zvýšení energie získané ze stráveného jetele v žaludcích přežvýkavců. Výsledkem je významně vyšší množství energetických látek v jeteli, a také snížení produkce metanu, a to o 15 procent. Což je jistě lepší cesta, než snižovat produkci metanu snižováním stavů skotu a obecně hospodářských zvířat.
Nakonec ještě upozornění Ministerstva zdravotnictví, v souvislosti s v úvodu zmiňovanými povodněmi. Lidé z oblastí, které v posledních dnech postihly záplavy, by si totiž podle ministerstva měli zkontrolovat studny. Pokud vodu z nich využívají k pití, je potřebné vyčerpání vody a vyčištění stěn, dezinfekce a po několika týdnech rozbor vody. Během povodní totiž dochází k velkému zvýšení hladiny podzemních vod jednak vlivem zvýšené hladiny v okolních tocích, jednak vlivem velkého nasycení země od nadměrných srážek. Do studny se pak dostává voda zcela jinými vrstvami zemin než obvykle, tudíž se i její kvalita může lišit od standardních podmínek.
A přání do nového roku? Nejspíš to, aby byla v naší zemi co nejdříve nejen co nejméně kontaminovaná voda ve studních, ale aby také byla co nejméně kontaminovaná toxickými názory i postoji celá naše veřejnost.
Petr Havel
