Agrární politika v Česku byla a je trvale ovlivňována důsledky násilného rozbití tradiční agrární struktury, která spočívala na malovýrobní struktuře. Dlouhodobě utvářená Společná zemědělská politika (SZP) koncipuje své agrárně politické nástroje s ohledem na prakticky jednolitou agrární strukturu charakterizovanou převážně rodinnými podniky. Spoléhání na velké podniky je tedy nejenom anomálií v rámci evropského zemědělství, ale přináší těmto podnikům rovněž značné výhody plynoucí právě z jejich velikosti.

Zprůmyslněné zemědělství s megalomanskými zásahy do velikostní struktury půdních bloků vedlo k postupnému zhoršování půdní struktury se všemi negativními důsledky na hospodaření s vodou, včetně škod způsobených zejména vodní erozí. Právě scelování půdy spojené s růstem půdních bloků v podmínkách zprůmyslněného zemědělství spolu s nedostatečným přísunem organické hmoty do půdy zůstává zásadní příčinou vzniku rozsáhlých erozních jevů – procesem, který už není zcela vratný. Jsou to právě rapidně větší půdní bloky (ve srovnání se zahraniční konkurencí) umožňující zemědělským podnikům čerpat tzv. „výhody z velikosti“.

Vývoj podnikatelské a velikostní struktury

Údaje k velikosti zemědělských podniků mají v podmínkách českého zemědělství vysokou politickou váhu. Jsou trvalou součástí obecně zdůrazňovaného tvrzení představitelů velkých a největších zemědělských podniků, že existují jen dobří a špatní manažeři, ať hospodaří na pronajaté půdě, či na svých gruntech. Odmítají přiznat platnost zákona o „výhodách z velikosti“, přestože na nesrovnatelně větších honech ve srovnání se zahraniční konkurencí tyto výhody čerpají především zjednodušováním struktury osevních ploch ve prospěch plodin, které jsou rozhodujícím nositelem zisků (na rozdíl od základních odvětví živočišné produkce).

Dlouhodobě se potvrzuje, že se za období 2013 až 2020 v Česku prakticky nemění zastoupení PPO (podnikající právnická osoba) a PFO (podnikající fyzická osoba) na celkové výměře obhospodařované zemědělské půdy. Zůstává stabilní na úrovni 30,5 % u skupiny podnikající fyzická osoba a 69,5 % u podnikající právnická osoba. Podle dat v následující tabulce mají aktuálně největší růstový potenciál společnosti s ručením omezeným a k největšímu poklesu výměry obhospodařované zemědělské půdy dochází u družstev.

Vývoj velikostní struktury za sledované období (zachycené v navazující tabulce), ukazuje, že velikostní skupina 50 až 100 ha zemědělské půdy posílila své postavení na celkové výměře obhospodařované zemědělské půdy o 6 %. K obdobnému vývoji a s větší dynamikou došlo u velikostní skupiny 100 až 500 ha zemědělské půdy ve výši přibližně 11 %. U podnikajících právnických osob celkem došlo k posílení velikostní skupiny 500 až 1000 ha zemědělské půdy s podstatně menší dynamikou (růst o cca 3 %), zatímco u skupiny podniků velkých a největších se jejich zastoupení na celkové výměře obhospodařované zemědělské půdy změnilo v rozmezí 2 %.

Tabulka 1: Podnikatelská struktura podniků fyzických osob (PFO) a podniků právnických osob (PPO) v zemědělství (stav koncem roku)¹⁾

Pramen: ČSÚ – Zemědělský registr.  Pozn.¹⁾:  bez státních podniků;  pozn.²⁾:  zaevidovaní zemědělští podnikatelé – fyzické osoby podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství;  pozn.³⁾: za podniky obhospodařující z. půdu. 

Tabulka 2: Změny velikostní struktury PFO a PPO obhospodařujících zemědělské půdy

Pramen: ČSÚ – Zemědělský registr. Pozn. 1): Vypočteno za podniky obhospodařující z. p.

Podstatná jsou data z FADN (Farm Accountancy Data Network), což je Zemědělská účetní datová síť, která představuje hlavní a jediný oficiální zdroj informací o ekonomické situaci zemědělských podniků v Evropské unii. V jednotlivých členských zemích byly nařízením Rady EHS č. 79/65 zřízeny sítě FADN, které sehrávají roli hlavního informačního zdroje Evropské komise (EK) o reálné ekonomické situaci zemědělských podniků. V České republice bylo FADN zřízeno při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) s pověřením od ministerstva zemědělství organizovat pravidelně výběrová šetření o hospodářských výsledcích v předepsané velikostní struktuře.

FADN definuje ekonomické velikosti zemědělských podniků podle závazné metodiky EU platné pro všechny členské státy Evropské unie. Za účetní rok 2021 se zúčastnilo daného šetření celkem 1196 podnikatelských subjektů, přičemž rozsah šetření je vázán na podmínku zachování parametrů reprezentativnosti. Jisté problémy z hlediska definice tříd ekonomické velikosti podniků v síti FADN vyplývají z toho, že respektuje struktury vyplývající z tradiční formy hospodaření, která po staletí doprovází zemědělské podnikání v převážné většině zemí. Na tomto základě jsou definovány platné velikostní třídy a teprve se vstupem nových členských zemí ze středoevropského prostoru bylo nutné zohlednit diametrálně odlišné velikosti. Třídy ekonomické velikosti zemědělských podniků podle FADN jsou vypsány v následující tabulce.

Tabulka 3 Třídy ekonomické velikosti zemědělských podniků podle FADN (kurs 23,6 Kč)

Vysvětlení k Tabulce č. 3 .pdf

Jak velikost zemědělského podniku v tuzemských podmínkách ovlivňuje hospodářský výsledek?

Tabulka č. 4.pdf

Z tabulky vyplývá, že zásadní velikostní rozlišení podle tříd ekonomické velikosti v porovnání s rozsahem obhospodařované zemědělské půdy připadající na podnik lze orientačně rozdělit do dvou skupin. Do skupiny podniků označených pojmem „Malé“ a „Střední“ (obvykle s nevýraznými rozdíly co do velikosti na straně jedné) a do skupiny podniků „Velké“ a „Největší“ obhospodařující podstatnou výměru zemědělské půdy v Česku.

V rámci konkrétní prezentace sledovaných ukazatelů se za dvouleté období 2020/21 ve třídě „Malé“ jedná výhradně o PFO (podnikající fyzické osoby) hospodařící na zemědělské půdě kolem hranice 30 ha/podnik. Ve velikostní třídě „Střední“ nelze přehlédnout, že v průměru za sledované období velikost kolísala v rozpětí mezi 115 až 119 ha/podnik u PFO a ve srovnání s podniky třídy „Malé“ došlo takřka k čtyřnásobnému velmi dynamickému růstu velikosti, zatímco u PPO (podnikající právnická osoba) průměrná výměra zůstává na úrovni 53 ha. Ve třídě „Velké“ se průměrná velikost mezi PFO (podnikající fyzická osoba) a PPO (podnikající právnická osoba) dynamicky změnila ve prospěch PPO. Zatímco u PFO vychází průměrná velikost na 372 ha/podnik, u PPO v průměru za sledované dva roky vychází na 683 ha/podnik a je tedy 1,8krát větší. Velikostní třída „Největší“ zastoupená výhradně PPO se meziročně zvýšila v průměru o přibližně 40 ha na 1740 ha/podnik.

Jaký vliv má velikost podniku na podnikatelskou pozici?

Bude jistě užitečné uvést několik nejkřiklavějších příkladů, jak diametrálně odlišná je podnikatelská pozice velkých a největších zemědělských podniků ve srovnání s podniky třídy „Malé“ a „Střední“ velikosti s využitím údajů převzatých z databáze FADN za roky 2021/22.

Externí faktory, jmenovitě osobní náklady, jsou u podniků největších ve srovnání s PPO (podnikající právnická osoba) střední velikosti 1,5krát větší, ale stejně tak tomu je i u PFO, kde jsou rozdíly v osobních nákladech zhruba stejné. Do skupiny externích nákladů spadá i nájemné za půdu a budovy, které se u třídy „Největší“ stejně jako „Velké“ pohybuje zhruba na úrovni 3000 Kč/ha. Současné nízké ceny za sledované období 2021/22 zůstávají velkou výhodou pro uživatele zemědělské půdy, obdobné výhody čerpají PPO z hlediska relativně nižších mzdových nákladů, přičemž nelze opominout, že tyto externí náklady jsou ve srovnání s ostatními unijními zeměmi zjevnou konkurenční výhodou.

Provozní dotace a podpory celkem jsou trvale položkami zásadního významu krytými zhruba z 50 % ze zdrojů EU. Druhá polovina těchto provozních dotací a podpor je kryta z národních zdrojů, kde způsob a systém jejich rozdělení byl dlouhodobě ovlivněn mocenským tlakem velkých a zejména největších PPO (podnikající právnická osoba). Z číselných dat uvedených v souhrnné tabulce zřetelně vyplývá, že největšími příjemci environmentálních dotací a dotací do znevýhodněných oblastí (ANC) byly podniky malé a střední velikosti. Dané skupiny zemědělských podniků bez ohledu na právní formy směřují k naplňování strategických cílů „Zelené dohody“.

Ostatní dotace směřující k podpoře OZE (obnovitelné zdroje energie), vybraných rostlinných komodit a ke zvýšení péče o hospodářská zvířata jsou zjevně nastaveny ve prospěch OZE a týkají se PPO (podnikající právnická osoba) velikostní třídy „Velké“ a „Největší“. Konkrétně v průměru za sledované roky 2020/21 bylo PPO ve velikostní třídě „Střední“ vyplaceno cca 190 Kč/ha, ve třídě „Větší“ cca 970 Kč/ha a ve třídě „Největší“ za stejné období cca 2300 Kč/ha. Podpora PFO třídy „Střední“ dospěla k částce cca 80 Kč/ha. Jejich využití je úzce vázáno na možnosti tyto aktivity profinancovat. Jsou nedostupné prakticky pro všechny PFO a využívány především největšími PPO. Podpory vyplacené podnikům třídy „Největší“ jsou cca 2,9krát vyšší v komparaci s podniky třídy „Velké“. V roce 2021 tato podpora u největších podniků dospěla ke 2294 Kč/ha. Tyto národní podpory se v posledních letech pohybovaly na úrovni 5 mld. Kč a aktuálně za rok 2022 dosáhly výdaje na zemědělské bioplynové stanice (BPS) a výtopny na biomasu cca 4,9 mld. Kč.

Investiční dotace jsou pro zemědělce příjmy zásadní důležitosti a dotace vyplacené na hektar užívané, respektive vlastněné půdy zůstávají předmětem ostré konfrontace mezi podniky různých právních forem a bývají vázány na podmínky, které jsou nedostupné zejména pro podniky malé, ale i střední. V přepočtu na plochu jednoho hektaru vycházejí „nejvýhodněji“ pro podniky třídy „Malé“, resp. třídy „Střední“, a to jak pro PFO (podnikající fyzická osoba), tak i PPO (podnikající právnická osoba). Je zjevné, že velké a největší podniky obhospodařují nesrovnatelně větší plochy, které jim přinášejí rovněž vyšší objemy investičních dotací.

Jistě zcela na místě je zdůraznění, že ve skupině sedmi zemí (zahrnuje Belgii, Německo, Francii, Itálii, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko) se průměrná aktuální výměra farem podle Eurostatu pohybuje sice jen na úrovni cca 35 ha, přičemž tyto členské země (ale také většina dalších) plně pokrývají poptávku po komoditách zásadní strategické povahy. Nelze opomenout, že na základě těchto dat jsou Evropskou komisí prezentovány ekonomické výsledky všech členských zemí. Tabulka založená na oficiálních číselných hodnotách převzatých z databáze FADN jednoznačně potvrzuje, že zákon o výhodách z velikosti platí a že jakékoliv zpochybňování jeho vypovídací hodnoty jen dále vytváří zemědělskému sektoru špatné image u domácího obyvatelstva i v zahraničí, a zejména pak na úrovni Evropské komise.

5. 1. 2024

Hlavní kancelář ASZ ČR ve spolupráci s odbornými poradci