Smetana připomněl, že hlavním cílem návrhu zákona je výrazné posílení ekologických funkcí půdního fondu. Novela by mimo jiné měla omezit stavby velkých logistických nebo nákupních center. Zakáže vyjímat pozemky s nejkvalitnější půdou ze zemědělského půdního fondu. „V ČR se vyjímá ročně asi 700 hektarů půdy a současně máme přes 4000 brownfieldů s rozlohou přes 13.000 hektarů. Naším cílem je v maximální možné míře přesunout výstavbu a rozvoj průmyslu do těchto oblastí,“ řekl.

Novela zákona má umožnit také rozvoj takzvané agrovoltaiky, tedy stavby fotovoltaických panelů například v sadech, chmelnicích nebo vinohradech. Zemědělská půda bude posílena také proti erozi díky přísnějšímu vymezení erozního ohrožení, doplnil Smetana.

Cena zemědělské půdy podle poslední zprávy o trhu společnosti Farmy.cz v roce 2022 meziročně vzrostla o 13,5 procenta. Jeden hektar stál v průměru 334.080 Kč, v roce 2021 to bylo 294.326 Kč. Mezi roky 2002 až 2022 cena půdy podle údajů společnosti vzrostla o víc než 180 procent.

V ČR do farem investují i fondy nebo velké skupiny. Před rokem se druhým největším vlastníkem půdy po holdingu Agrofert stala Skupina J&T. Uvedla, že hospodaří na 37.000 hektarech půdy. V Česku funguje také investiční Verdi fond farem, který investuje do zemědělských firem. V roce 2023 fond hospodařil na pozemcích o rozloze 2600 hektarů. Na podzim uvedl, že plánuje další akvizice a investice v hodnotě až dvou miliard korun.

Zdroj: ČTK