Tento model je stimulován především proto, že dlouhodobě garantuje konkurenceschopnost většiny potravinářských komodit na trhu (za obvyklé podmínky vyrovnané relace mezi jejich nabídkou a poptávkou). O zemědělských dotacích existuje mnoho domněnek, ale řada z nich je nepřesná či zavádějící. Pro přesnější pochopení dotační problematiky je proto potřeba zmínit charakter takzvané Společné zemědělské politiky (SZP). Tento politický rámec je svou celkovou koncepcí rozvoje evropského modelu zemědělství zaměřen na podporu rodinných farem. Tato koncepce počítá s tím, že nese také odpovědnost za rozvoj rodinných farem. 

EU podporuje systém rodinných farem od svého založení významnou měrou. Tyto podniky jsou vnímány jako historicky daný systém, který ovšem ve srovnání s nezemědělskými průmyslovými odvětvími dlouhodobě ztrácí své ekonomické postavení. Tyto podpory – v podstatě sociální povahy – jsou od založení EU vypláceny všem členským zemím v přímé vazbě na výměru obhospodařované půdy, a to bez ohledu na velikost zemědělského podniku, ale s tím, že si každý stát následně sám určí konkrétní míru přerozdělení těchto podpor mezi jednotlivé velikostní kategorie podniků. Aby bylo lépe patrné, jak si Česko stojí v kontextu této dotační politiky, podíváme se blíže na dva důležité aspekty: na velikost podniků a na povahu národních dotací. V obou případech je totiž Česko netypickou zemí.

Velikost farem a přímé platby

V Česku je největší průměrná výměra farem v Evropské unii. Pohybuje se totiž ve výši 120,8 hektarů (ha). Následuje Slovensko s 94,9 ha, poměrně velké farmy, tedy nad 60 ha, jsou v Německu, Dánsku a Francii, pokud se tedy zaměřujeme na zemědělsky významné země.

Dalším zajímavým parametrem je procento, které tyto velikostní kategorie farem vyberou z objemu přímých plateb. V Belgii je to 43,5 %, v Německu 30 %, ve Francii 50 %, v Nizozemsku 44 %. V Polsku, které je významným exportérem zemědělských komodit, v kategorii příjemců přímých plateb 5 000 – 10 000 € se jedná o 23 %. Zcela jiná je situace na Slovensku. Zde v kategorii příjemců nad 300 000 € vyberou 46 %, ale jedná se pouze o 2,2 % subjektů, což je celkem 400 farem. V Česku velcí příjemci přímých plateb celkem nad 300 000 € vyberou 42 % přímých plateb, jedná se však o 2,2 % farem, tedy pouze o 680 subjektů z celkového počtu 30 000 žadatelů o přímé platby. V případě kategorie nad 500 000 € (tj. nad 12 000 000 Kč) se jedná o 280 farem, které vyberou 24,4 % objemu přímých plateb.

Tabulka - Velikost farem a jejich podíl na přímých platbách

Zdroj dat: DG AGRI za rok 2020.

Národní dotace

Jakožto nadstavbu zemědělských dotací Společné zemědělské politiky nabízí mnohé členské státy pro své zemědělce podporu skrze národní dotace. Tím však vzniká otázka, zda výše těchto dotací nevytváří nerovné podmínky na unijním trhu a zda tak vlastně nesměřuje ke zpochybňování základního principu jednotného agrárního trhu.

Každopádně Česko patří společně s Nizozemskem, Belgií a Rakouskem mezi největší plátce národních dotací v EU. Z vybraných devíti zemí* byly za období 2016 až 2020 nejvyšší národní dotace vypláceny v Nizozemsku, kde tato částka činila 246,3 EUR/ha. V Česku a Belgii se na zhruba stejné výši vyplácí přibližně 94 EUR/ha, této hranici se přibližuje také Rakousko (65 EUR/ha). Francie a Německo – jako země s největšími výměrami obhospodařované půdy – vyplácejí svým farmářům přibližně pouhých 21 EUR/ha a 46 EUR/ha (viz tabulka).

UAA = utilised agriculture area (zemědělsky využitá plocha); AWU= Annual Working Unit (roční pracovní jednotka)

Zdroj: DG competitio 

Dílčí komparace objemu národních dotací vyplacených členskými zeměmi uvedené v tomto článku se opírají o celounijní databázi FADN, údaje jsou zpracovávané závazně v rámci jednotné metodiky. 

* Pro lepší orientaci bylo hodnocení zúženo na devět členských zemí charakteristických jako země s vysokými stavy hospodářských zvířat (Nizozemsko, Belgie, Dánsko), členské země svou rozlohou největší (Francie, Německo), dále Polsko, jež uhájilo jako jediné ze středoevropských zemí rodinnou formu hospodaření, Rakousko jako sousední země s méně příznivými půdně klimatickými podmínkami, ale vyrovnanou obchodní bilancí v rámci agrárního zahraničního obchodu, a Slovensko, které obdobně jako Česko překonává důsledky kolektivizace.

--------------

Velmi překvapivé výsledky pro české zemědělství vycházejí také z propočtu celkového ročního objemu vyplacených národních dotací. Ten je odvozen z pětiletého průměru z let 2016 až 2020 a je vyjádřen v milionech EUR. V rámci členských zemí (s rozhodujícími podíly na celkové výměře obhospodařované zemědělské půdy) bylo v Německu v ročním průměru vyplaceno přibližně 770 milionů EUR, ve Francii celkem 380 milionů EUR a v Polsku přibližně 450 milionů EUR. Podpora v Nizozemsku ve výši přibližně 450 milionů EUR může být dána tím, že Nizozemsko je rozhodujícím překladištěm zemědělských surovin ze třetích zemí. Ty jsou dováženy do členských států, které nemají přístup k mořským přístavům. Za těmito zeměmi se Česko stává pátým největším plátcem národních dotací na úrovni 330 milionů EUR. Následuje Rakousko ve výši přibližně 170 milionů EUR (viz tabulka).

Dalším důležitým a hojně používaným ukazatelem je roční pracovní jednotka, pro kterou se používá zkratka „AWU“. Jedna roční pracovní jednotka odpovídá práci vykonávané jednou osobou, která je zaměstnána v zemědělském podniku na plný úvazek. Objem dotací připadající na AWU jasně ukazuje, že české zemědělství v objemu národních dotací/AWU stojí na první pozici (3 186 EUR/AWU), následované Nizozemskem (3 042 EUR/AWU), Belgií, Dánskem, Rakouskem, Německem (viz tabulka).

Lze shrnout, že české zemědělství není v Unii nijak diskriminováno, ať už se jedná o ukazatel objemu národních dotací v přepočtu na hektar zemědělské půdy, celkového objemu národních dotací v milionech EUR uvolňovaných sledovaným zemím, ale také v ukazateli objemu národních dotací v přepočtu na AWU. Pokud se Česko něčím vymyká, je to nadstandartní podpora velkých agropodniků – západní Evropa naopak intenzivně podporuje rodinné farmy. Právě v posilování pozic malých a středně velkých sedláků má česká vláda výrazné manko a tímto směrem by měla napnout své síly. Navyšování dotací velkým podnikům jsme si totiž za poslední roky užili dostatečně.

Hlavní kancelář ASZ ČR ve spolupráci s odbornými poradci