Ministr poznamenal, že debata o genomických technikách začala již za českého předsednictví v Radě EU, která začalo v druhé polovině roku 2022. Jde o metodu, kterou podporují vědci. Takzvané molekulární nůžky mohou umožnit vyšlechtění například plodin odolných proti nákazám nebo zlepšit jejich výživové vlastnosti. Výzkumníci se věnují například šlechtěním rajčat odolných proti plísni. Objevily se i výzkumy, které zkoumají, jak snížit množství specifických cukrů ve fazolích, které lidské tělo nedokáže strávit, což by zlepšilo jejich nutriční hodnoty.

Výborný poznamenal, že v tématu panuje v Evropě „zmatení pojmů“, kdy se tyto genomicky modifikované potraviny zaměňují za vyloženě geneticky modifikované, proto o tom mluví raději spíše jako o nových šlechtitelských technikách. „Některé státy se, podle mě trochu z nepochopení, těmto technikám brání,“ doplnil.

Podotkl, že je to cesta, jak v zemědělství reagovat na klimatickou změnu. Na dnešní konferenci mimo jiné Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně upozornil na to, že zemědělství je nejvíce ohrožené změnou klimatu a jeho celosvětová budoucnost záleží na tom, jak se s tím dokáže vyrovnat.

Podle Výborného se ale nepodařilo na tématu genomických technik najít dohodu v takzvaném trialogu, tedy mezi evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU. Uvedl, že i za současného belgického předsednictví se pravděpodobně již téma nevyřeší kvůli blížícím se volbám.

Zdroj: ČTK