Rod Peškových je s osadou Rankov, která náleží k městu Chotěboř a čítá 140 obyvatel, spjat již od roku 1750, kdy se tu usídlili předci dnešní rodiny. V roce 1957, kdy zde bylo založeno místní JZD, hospodařil na rankovském statku na 17 hektarech půdy otec Libora Peška staršího – Antonín. „Táta byl o rok později nucen do družstva vstoupit, dva sedláky ve vedlejší obci vystěhovali, takže opravdu nebylo zbytí. Po neshodách ale v roce 1965 z JZD vystoupil a přešel do Státního statku Chotěboř, kam pod nátlakem daroval půdu, což nám později při vydávání restitucí značně ztížilo situaci,“ vzpomíná pan Pešek.

Takřka od nuly a pořádná dřina  

On sám pracoval v témže státním statku jako zootechnik a byl moc rád, že se otec změny režimu a začátků hospodaření v devadesátých letech dožil, bylo mu tehdy 69 let. „Půda nám byla navracena postupně, přibrali jsme pak ještě dalších šest hektarů od širší rodiny, ale velký problém byl s hospodářskými budovami. Táta v roce 1966, dokdy mělo družstvo v naší stáji umístěny jalovice, tuto budovu zboural, aby ji JZD už dál nemohlo využívat. A tak jsme v roce 1992 vyhnali slepice z kurníku, ustájili tam krávu, tele a býka a o rok později začali budovat svépomocí stáj na 16 kusů skotu,“ informuje starší z hospodářů.

Původně rodina zamýšlela věnovat se pouze výkrmu býků, ale nakonec pořídila mléčné krávy a v roce 1997 začala jejich produkci dodávat do mlékárny v Hlinsku. Vše ale tenkrát byla ruční práce, dojilo se do konví a tuto činnost měla 19 let na starosti manželka pana Peška Jana. „Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, když jsem manželovi kývla na to, že mu budu pomáhat. Nejsem z oboru, měli jsme v tu dobu tři malé děti – syna a dvě dcery, ale snažila jsem se, jak to šlo. Pravda ovšem je, že jsem měla nejednou chuť od všeho utéct,“ směje se už dnes Jana Pešková.  

S mladým hospodářem k modernizaci

Vztah k hospodaření měl odmala i Peškovic syn Libor, který nejprve chodil za tátou do kravína, když ještě pracoval ve státním statku, a pak v nějakých sedmi letech už jezdil traktorem a získával vztah k zemědělské technice. Vyučil se opravářem zemědělských strojů, absolvoval dvouletou nástavbu ukončenou maturitou a krátce pracoval jako servisní technik.

Následným plným zapojením syna Libora do chodu hospodářství v roce 2008 došlo k velkému skoku vpřed, hlavně co se týče jeho modernizace. Rodina se rozhodla pro výstavbu stáje o kapacitě 40 krav s dojírnou na pět stání, přibyla hala na stroje s dílnou a nová zemědělská technika.

Robotické dojení jako správná cesta

„Je to deset let zpátky, kdy firma Lely Astronaut slavila deset let robotického dojení. Říkal jsem si, že by to mohla být správná cesta i pro naši farmu, zjišťoval jsem si všechny dostupné informace a zajel se podívat i na farmy do Nizozemí, které již nějakou dobu takto moderně fungovaly, a bylo rozhodnuto,“ říká mladý farmář, který si úsporu práce a zároveň mnohem větší pohodu pro zvířata nemůže vynachválit. V loňském roce Peškovi původní dojicí robot nahradili za pomoci dotace z Programu rozvoje venkova novým, zároveň pořídili i automatický přihrnovač krmení, nechybí ani napájecí automat pro telata, v plánu je do budoucna pořízení ještě jednoho dojicího robota.

S modernizací chovu došlo i k navýšení stáda. V rozšířené stáji se dnes daří šedesátce českých červených strak, jejichž užitkovost se pohybuje okolo 9000 kg, přičemž průměr laktací na jednu krávu je 6 až 7. Zhruba 1400 litrů mléka je denně dodáváno prostřednictvím Mlékařského hospodářského družstva Střední Čechy do mlékárny v Hesově u Přibyslavi. Jalovičky si Peškovi ponechávají do chovu a býčky prodávají na výkrm. Na farmě je rovněž vykrmována asi třicítka prasat.

Udržitelné hospodaření

Zejména k zajištění krmivové základny slouží rostlinná produkce pěstovaná na 95 hektarech půdy, z nichž 75 je orná. Jde hlavně o jetel na senáž, kukuřici na siláž a pšenici, ječmen a triticale na výrobu krmných směsí, ale i na tržní prodej. „Snažíme se hospodařit co nejvíce udržitelně, ale i tak máme v naší nadmořské výšce okolo 570 metrů problém s nedostatkem spodní vody. Osvědčilo se nám včasné setí, řešíme také opravy meliorací,“ informuje Libor Pešek mladší.

Perfektní strojové vybavení

Farma je perfektně strojově vybavená, disponuje i kompletní linkou na senážování do vaků i do balíků, proto mohou Peškovi poskytovat zemědělské služby okolním farmářům. S některými z nich se znají i z regionální ASZ Havlíčkův Brod. „Členství v naší stavovské organizaci považujeme oba s tátou jakožto soukromí zemědělci za naprostou samozřejmost. Vyjednává a řeší za nás takové množství věcí, že si už nedovedeme přestavit, nemít ji,“ říká mladý hospodář, který by si ale naopak dovedl představit mnohem méně byrokratické zátěže, na kterou při podnikání a rozšiřování farmy naráží doslova na každém kroku.

Chov drobného zvířectva

Kromě administrativy má mladý hospodář na starosti rostlinnou výrobu včetně péče o stroje, a to společně s jedním zaměstnancem, oba vypomáhají rovněž v živočišné výrobě, které se stále zčásti věnuje Libor Pešek starší. Ten je dlouhé roky také úspěšným chovatelem drobného hospodářského zvířectva a jako člen ZO ČSCH Chotěboř se účastní se svými svěřenci i řady chovatelských výstav. S péčí o ně mu pomáhá manželka Jana.    

Ukázková rodinná farma   

Jaké to je, starat se o zvířata, půdu a stroje, již poznává i další generace. Mladý hospodář a jeho žena Hanka mají tři syny – sedmiletého Libora, tříletého Filipa a čerstvě narozeného Matouše, a první dva se již při nejrůznějších činnostech na farmě čile ohánějí. Zkrátka - rodinná farma jak má být, navíc oceněná v soutěži Farma roku 2023.

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR