Plocha ozimých obilovin a řepky osetá pro letošní sklizeň dohromady klesla meziročně zhruba o 70.000 hektarů. „V porovnání s průměrem předchozích pěti let je plocha ozimých obilovin menší o 22.000 hektarů, řepky o 19.000 hektarů,“ uvedla Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

U nejrozšířenější plodiny, ozimé pšenice, klesla osetá plocha o 5,1 procenta na 740.000 hektarů. Ozimý ječmen zemědělci zaseli na 125.000 hektarech, meziročně plocha klesla o 2,5 procenta. Podle statistického úřadu úbytek ploch ozimých obilovin částečně zmírnil růst plochy žita meziročně téměř o 18 procent na 29.000 hektarů. O 7,8 procenta vzrostla i plocha tritikale, tedy křížence žita a pšenice, na 45.000 hektarů.

Ozimou pšenici, řepku i další plodiny může ohrozit přemnožený hraboš. Podle posledních dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského se v listopadu i prosinci populace zvětšovala. Z prosincového monitoringu vyplynulo, že počet narostl na 1308, což je 4,3krát více, než je prosincový práh škodlivosti. Populaci by mohly pomoci v ovocných sadech redukovat mrazy, uvedl minulý týden předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Zemědělský svaz ČR loni na jaře uvedl, že v minulém roce na ozimých porostech a víceletých plodinách, jako je vojtěška a jetel, škody způsobené hrabošem přesáhly miliardu korun.

V loňském roce k 31. květnu byla podle ČSÚ výměra orné půdy asi 2,5 milionu hektarů. Zhruba na 55 procentech osevní plochy se pěstovaly obiloviny a na pětině plochy olejniny, kde převládá řepka.

Osevní plochy ozimých obilovin a řepky pro sklizeň v roce 2024 podle stavu k 30. listopadu 2023

Zdroj: ČTK a ČSÚ