Po roce proto předložil na koaličním jednání dotaz, jak jim více pomoci. Jednou z myšlenek je, že takzvaná redistribuční platba, tedy platba na první hektary, díky níž loni získali farmáři na každý z prvních 150 hektarů zhruba 3,5 tisíce korun, by se měla rozmělnit na větší plochu.
Peníze by mohly být až na prvních 500 hektarů, pokud by měl podnik dostatečnou živočišnou výrobu. Celková suma peněz by ale zůstala stejná, takže nejmenší zemědělci by nejspíš získali méně.
Redistribuční platba byla v posledních dvou letech nejspornějším bodem mezi velkými a malými zemědělskými podniky. Stala se prakticky symbolem nové zemědělské politiky, kterou narychlo po svém nástupu předělala vládní pětikoalice. Velké podniky sdružené v Agrární komoře ČR nebo v Zemědělském svazu ČR kvůli tomu uspořádaly několik protestů.
Komora v závěru minulého týdne na zasedání ve Větrném Jeníkově rozhodovala o dalších protestech, na základě snahy ministra Výborného o změny v nastavení dotací zatím další protesty odložila. Spíš je bude koordinovat s kolegy napříč Evropskou unií.
„Žádný konkrétní návrh jsem na jednání K10 nepředložil, ale ukázal jsem analýzu dopadů prvního roku, kde jsou poměrně dramatické propady u středních podniků,“ řekl MF DNES Výborný. Nyní je možnost poslat do Bruselu na notifikaci změnu parametrů dotací, čehož by se podle něj mohlo využít.
Sazba 23 procent z celkové finanční obálky přímých plateb podle něj musí zůstat. „Odešli jsme s domácím úkolem se na to podívat i v rámci našich pracovních skupin,“ popsal.
Možností je podle něj i změnit druhý pilíř evropských dotací, kde se získávají peníze na investice. „Vidíme, že jsme pomohli těm malým, ale že u středních je propad. A tak se bavíme o tom, jak dokážeme i střední podniky podpořit,“ dodal.
Podle Asociace soukromého zemědělství ČR a ODS není třeba nic měnit. „Kategoricky nesouhlasíme s jakoukoliv změnou. Redistributivní platba byla od začátku zamýšlena jako pomoc malým zemědělcům – rozhodně nejde pomáhat středním zemědělcům tím, že se to malým sebere. Je to závist ze strany těchto podniků,“ řekl MF DNES předseda asociace Jaroslav Šebek.
Podle něj je jedinou pomocí pro střední podniky zastropování dotací největším firmám.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha míní, že současná výše redistributivní platby je nesmyslně vysoká. „Významně tak přispívá k tomu, že čeští zemědělci mají základní přímou platbu nejnižší v celé EU. Ta je v porovnání s německým zemědělcem poloviční, a s rakouským dokonce třetinová,“ uvádí Pýcha.
Vysoká redistribuce podle něj prý přispívá k tomu, že 29 procent těchto podniků skončí hospodaření za loňský rok ve ztrátě a vlastníci tyto střední podniky raději prodávají. Měla by se tak buď snížit sazba, anebo vyplácet na prvních 550 hektarů.
„Souhlasíme s ministerstvem, že je nezbytné pomoci především zemědělským podnikům střední velikosti, které jsou současným nastavením přímých plateb znevýhodněné vůči domácí i zahraniční konkurenci,“ uvádí prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Podle agrárního analytika Petra Havla není snaha měnit parametry po prvním roce fungování dobrý nápad. „Je třeba připomenout, že redistribuční platby čerpají všechny zemědělské subjekty. To v praxi znamená, že ještě do plochy zhruba 500 hektarů čerpají zemědělci v Česku vyšší sazby podpor, než čerpají zemědělci na plochu v Polsku,“ uvádí.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: MF DNES