Slovinské zemědělství:
Slovinsko je zemí s rozlohou okolo 20 000 km2, je tedy cca čtyřikrát menší než Česká republika. Polovinu tohoto území tvoří lesy a méně příznivé oblasti pro zemědělství. Největší část obhospodařované půdy tvoří trvalé travní porosty, a to dává předpoklad pro chov masného i mléčného plemene skotu.

Farma Soklič:
První navštívenou farmou byla nová moderní farma Soklič v oblasti Bohinjského jezera, která byla vybudována za podpory fondů z Evropské unie. Tato typická rodinná farma zaměřující se na chov černostrakatého mléčného skotu je se 140ti kusy skotu a produkcí 600 tis. litrů mléka ročně hlavním dodavatelem mléka do blízké Bohinjské sýrárny. Cena mléka se v této oblasti pohybuje okolo 29 eurocentů, což je cca 7 Kč za litr. I tady místní farmáři zaznamenali pokles cen mléka oproti loňsku až o 2 Kč za litr. Krmivo pro svá zvířata farmář získává z 60ti ha trvalých travních porostů, jadrná krmiva dokupuje.

Farma Soklič byla postavena před 4 lety za pomoci Evropských fondů - farma se zabývá chovem černostrakatých holštýnek pro produkci mléka

Bohinjská sýrárna:
Po návštěvě této farmy navazovala návštěva již zmíněné Bohinjské sýrárny. Maličká sýrárna (zpracovává 12 tis. litrů mléka týdně) produkující sýr typu Ementál má již stoletou tradici a Bohinjský sýr je jedním z nejvyhledávanějších v této oblasti. Rodinný podnik, který vede otec se synem, dbá na kvalitu sýra, a proto získává mléko nejraději od malých chovatelů krav z vysokohorských oblastí a bez jakéhokoliv omezování počtem dodávaných litrů za den.

Farma Dolenc:
Další navštívenou rodinnou farmou byla farma Dolenc, která se taktéž zabývá produkcí mléka. Farma postavená před 30ti lety byla příkladem naprosto perfektně fungujícího rodinného podniku. 76 hektarů půdy slouží pro získávání krmiva pro 75 dojnic a 50 kusů mladého skotu. Při prohlídce se farmář pochlubil dojírnou s počítačovým systémem a automatickou identifikací, novým traktorem John Deere (nezapomněl dodat, že má také dva Zetory) a loňským rekordem v dojivosti, který byl 12 tis. litrů mléka na krávu s 4,1 % tuku a 3,5 % bílkovin. Mléko prodává do Itálie za cenu 27 eurocentů.

K práci a rozvozu mléka si farmář vloni pořídil nový traktor John Deer, i úplně nová dojírna s automatickou identifikací krav je chloubou hospodářství

Farma Burg Prestranek:
Druhý den po návštěvě hlavního města Lublaně a krápníkových jeskyní Postojna Jama jsme měli možnost vidět farmu srovnatelnou s českým zemědělským družstvem - farmu Burg Prestranek. Farma obhospodařující 300 hektarů převážně pastvin se zabývá chovem mléčného černostrakatého holštýna, masného plemene Aberdeen Angus a chovem Islandských koní. Z celkových 221 kusů skotu tvoří větší polovinu skot mléčný. Ten je rozdělen na 4 skupiny podle dojivosti, která se pohybuje v rozmezí 6-10 tis. litrů ročně. Mléko dováží přes hranice do Itálie. Dojení probíhá ráno a v podvečer, během dne je skot na pastvě - o připouštění se starají 4 býci, kteří jsou s kravami taktéž na pastvě. Masný skot je na pastvě nepřetržitě celý rok, v zimě je dokrmován.
Zajímavostí farmy byl chov Islandských koní. Dříve pracovní plemeno koní, které se vyznačuje vytrvalostí, nižším vzrůstem a speciálním chodem zvaným mimochod, je dnes využíváno především jako jezdecký kůň. Na farmě je využívají na agroturistiku a jako zajímavost pro turisty.
Na celý provoz farmy je pět zaměstnanců, na které dohlíží „pouhých“ pět dalších pracovníků na vedoucích pozicích.

Zajímavostí farmy je chov Islandských koní

Ekologická farma Mahne:
Poslední den jsme, jako první Češi, měli možnost navštívit ekologickou farmu Mahne v obci Tatre, která je ve výšce 750 metrů nad mořem. Farma se zabývá chovem švýcarského hnědého skotu a ovocnářstvím, vše bez použití jakékoliv chemie, tedy ekologicky. Na farmě obhospodařují celkem 55 ha, z nichž 25 ha je les, ve kterém zpracovávají dřevo na topení, zbylá plocha jsou trvalé travní porosty na pastvu a výrobu sena a senáže pro 35 kusů skotu. Jako ekologická farma a v takovéto nadmořské výšce čerpá dotace z Evropské unie, a to 18 tis. EUR ročně. Produkce mléka se pohybuje okolo 80 tisíc litrů za rok, veškeré mléko je používáno na výrobu sýra ve vlastní domácí mlékárně (sýrárně), která byla postavena za pomoci evropských i národních dotací v roce 2005. Sýr se vyrábí z čerstvého, nepasterizovaného mléka a uskladňuje se na dřevěných roštech (což je rozdílné oproti ČR, u nás se nesmí používat dřevěné rošty - Slovinsko si vyjednalo s EU výjimku, protože dřevo je tradiční výrobní materiál pro sýr). Součástí farmy je i malá prodejna, kde jsme měli možnost sýr nejen ochutnat, ale rovnou i zakoupit.


Majitel farmy uvítal české návštěvníky domácí pálenkou z vlastních sadů, farma má i svoji sýrárnu - sýry uskladňuje na dřevěných roštech

Návštěva hřebčína Lipica:
Poblíž Slovinsko - italských hranic v krasové oblasti regionu Primorska leží vesnička Lipica se stejnojmenným hřebčínem. Hřebčín založil v roce 1580 arcivévoda Karel II. za účelem dodávek kvalitních koní pro Vídeňský dvůr. Po 2. Světové válce se hřebčín stal majetkem Jugoslávie a po roce 1991 majetkem Slovinska. Chov Lipicánů byl založen na šesti nejznámějších hřebcích - Neapolitano a Conversano z Itálie, Pluto z Dánska, Siglavy arabského původu a Favory a Maestoso z Čech.

O hřebčíně:
V dnešní době je v lipickém areálu celkem 380 koní. Každé jaro se rodí okolo 40ti hříbat, které se brzy po narození vypouštějí na pastvu, kde jsou až do 4 let a pak se s nimi začíná pracovat. Hřebci se používají pro výcvik drezúry a španělské školy, klisny do tahu. Po roce práce se koně selektují a ti nejlepší zůstávají, zbylí se prodávají. Po 3 letech výcviku se ti nejschopnější hřebci stávají chovnými. Lipicáni se rodí hnědí nebo šedí, vybělují až postupem času, nejpozději však do 10 let. Někteří nevybělí vůbec. Každý kůň má svoje jméno a číslo, klisny získávají automaticky jméno po matce a číslo, které je v pořadí a hřebci mají jména dvě, jedno po otci, druhé po matce.

O celý areál se stará 80-90 zaměstnanců. Koně jsou ráno vypouštěni na pastviny (hřebčín má 311 ha pastvin) a večer se vracejí do stájí. Stáje jsou rozdělené na koně pro turisty, na koně ostatní a v nejstarší stáji s klenutými stropy a boxy velikými 20m² je ustájeno 9 nejlepších plemenných hřebců.

Hřebčín Lipica je nejen moderním areálem zaměřujícím se na výuku proslulé španělské školy, ale také turisticky vyhledávaným centrem s možností prohlídky hřebčince, ukázky španělské školy či možností projížďky kočárem taženým těmito ušlechtilými koňmi.

Koně narozeného v Lipici bezpečně poznáte tím, že má na žuchvě vypálené písmeno "L"

Celý zájezd byl perfektně připraven a mimo farmy jsme měli možnost vidět i spoustu přírodních zajímavostí a památek jako například Bledský hrad, pohádkové Postojnské jeskyně, italský zámek Miramare a mnoho dalšího..A když jsme se se Slovinskem loučili degustací vína z vinorodé oblasti Sežana, myslím, že žádný z účastníků neměl důvod k nespokojenosti.

Více fotografií k zájezdu naleznete zde: Zájezd po farmách Slovinska

Vendula Pospíšilová