Pod vrchem Kocouřina (399 m n. m.), kde se Zábřežská vrchovina pomalu sklání do Hornomoravského úvalu, stojí na malé řece Romži Bělecký mlýn. První zmínky o jeho existenci jsou z 16. století. Prastarý vodní mlýn v roce 1928 vyhořel a následující rok bylo na jeho místě vystavěno výletní centrum. Před druhou světovou válkou koupil objekty mlýna prostějovský továrník Pyrolt a zřídil tu hřebčín, po roce 1948 se stal areál součástí Státního hřebčince v Tlumačově. Dnes se zde nachází agroturistické hotelové ubytovací zařízení s celoročním provozem, kapacitou 45 lůžek, restaurací pro 60 osob a dalším širokým zázemím vlastněné manželi Richardem a Yvonou Benýškovými. „Bělecký mlýn, místo s nádhernou romantickou přírodou, pár kilometrů od Prostějova, kde je dobře,“ říká majitel a zároveň hospodář na přilehlých zemědělských a lesních pozemcích. Objekt mlýna s číslem popisným 71, kde se v roce 2022 konaly i celostátní dožínky ASZ ČR, spadá pod obec Zdetín s 385 obyvateli.
Farma Bělecký mlýn hospodaří na 95 hektarech zemědělské půdy s průměrnou velikostí půdních bloků okolo tří hektarů, většina jsou pastviny a travní porosty na orné půdě, případně malé množství polí na pěstování pícnin. V případě potřeby obnovy porostů je používán výsev do krycí plodiny – ječmene jarního a ovsa. Na přísevy a setí nových travních porostů jsou používány směsi vlastního složení. Taková směs pak zajišťuje stabilitu porostu, dobrý výnos i kvalitní pestrou pastvu pro včely. K hnojení zemědělských pozemků používají majitelé výhradně vlastní statková hnojiva. Louky slouží k produkci sena využívaného ke krmení chovaných hospodářských zvířat a lesní zvěře, přebytky farma prodává.
Hospodářství je zaměřeno hlavně na chov masného skotu plemene aberdeen angus a ovce romney marsch, ale chovají se zde také koně, pár koz a potkáte tu, zejména pro potěšení dětí, také lamu a další zvířátka. Významným druhem činnosti je prosperující včelařství s produkcí kvalitního medu prodávaného ze dvora. Kromě toho se ještě na pozemcích našlo místo pro pěstování vánočních stromků, přičemž prodej probíhá v čase adventu formou - „dojdi s dítětem a pilkou, sám si uřež, zabal a odvez,“ sděluje hospodář Richard. Na farmě je také klasická pěstitelská pálenice s kotli na dřevo z vlastních lesů produkující vyhlášené destiláty.
V roce 2009 byla založena nová obora pro jeleny Dybowského, daňky skvrnité, ale i černou zvěř, a to na ploše přibližně 102 ha. V oboře nedaleko mlýna se nachází také plně vybavené jezdecké centrum Zámeček s 20 ustájenými koňmi. Areál nabízí výuku jízdy na koni, výlety do okolní přírody, výcvik parkuru i ustájení koní. Jakýmsi pomyslným středem obory je již zmíněný vrch Kocouřina, kde bylo nedávno pro návštěvníky zřízeno několik dřevěných pozorovatelen. Pro hosty je do obory zajištěn bezproblémový přístup, na přání si mohou vyžádat instruktora, který je provede krajinou a zasvětí do způsobu života chované zvěře. Hospodářství disponuje vlastní honitbou o rozloze kolem 1000 hektarů. Veškerou produkci masa z chovaných zvířat, ale i zvěře z obory a honitby využívají majitelé výhradně v hotelové restauraci a vlastním bistru v centru Olomouce.
Objekty jsou vytápěny dílem tepelným čerpadlem a kotli na palivové dřevo z vlastní těžby. Areály jsou pro likvidaci odpadních vod vybaveny čistírnami odpadních vod.
Zvláštní kapitolou je péče o dřeviny. Na pozemcích se vysazují původní ovocné odrůdy, jabloně, hrušně, ale také aronie, ořešáky, kdoule a další. V lesích po vymýcení smrkových monokultur vysazují Benýškovi stromy s vysokým podílem dubu a buku doplněné třešní ptačí, hrušní, jabloní i lípou srdčitou. Vznikají tak smíšené lesy, které budou schopny lépe reagovat na klimatickou změnu a jsou mnohem stabilnější. Okraje lesních porostů jsou zpevněny křovinami z místních druhů, které v květu zároveň slouží jako pestrý zdroj potravy pro včely.
Oblast, v níž se hospodářství nachází, je ve srážkovém stínu a je ovlivňována tepelnými ostrovy – plochami velkých monokulturních honů na Hané. Úprava vodního režimu je proto pro hospodaření velice důležitá a na farmě ji pojali opravdu velkoryse. Vybudovali pět retenčních nádrží, další dvě jsou ve výstavbě a další dvě mají připraveno stavební povolení. Do krajiny ještě vhodně doplnili asi 20 tůní. Všechny tyto plochy významně ovlivňují vodní režim v okolním prostředí, zvyšují vlhkost půdy a jsou prostorem pro vodomilné živočichy. Zabydlel se zde například ledňáček, volavka, čáp černý, bobr, vydra, ale i rosnička, skokan zelený, ropucha a další, dnes již dílem vzácní tvorové. Objevila se i nová prameniště a studánky.
Významnou činností majitelů Běleckého mlýna je budování turistických stezek (Běleckých stezek) a hipostezek, včetně odpočinkových míst. Stezky jsou vybaveny orientačním značením a informačně naučnými tabulemi. Obnova drobných sakrálních památek, údržba a rekonstrukce všech objektů hospodářství je prováděna s citem pro původnost a zakomponování do krajiny, s viditelnou snahou zachovat ducha této výjimečné krásné lokality. Působením ekonomicky nezávislé a konkurenceschopné farmy se krajina mění v krajinu pestrou, vstřícnou k životu.
Hodnotitelská komise udělila farmě Bělecký mlýn zlatou medaili v programu Pestrá krajina.
Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina