Zemědělský svaz vládní koalici podle Pýchy předložil několik návrhů, mimo jiné požaduje změny v poskytování takzvané redistributivní platby, tedy peněz, které zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů své půdy. Pýcha uvedl, že současných 150 hektarů chce navýšit na více než 500 hektarů. Kdyby v tomto koalice ustoupila, je možné, že by protesty na národní úrovni svaz ještě zvážil, řekl Pýcha. Ministr Výborný před schůzkou novinářům řekl, že některé z návrhů už v koalici předjednal.
Prezident Agrární komory Jan Doležal chce pro zemědělce také kompenzace změn, které přináší Green Deal, tedy unijní Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050. „My neříkáme, že nechceme ekologii, že nechceme chránit životní prostředí. Ale musí se to dělat takovým způsobem, abychom mohli zároveň fungovat jako zemědělští podnikatelé. A o tomto ten Green Deal z našeho pohledu do této chvíle úplně nebyl,“ uvedl Doležal.
S Výborným a Fialou se chce Doležal dále bavit o podpoře českých zemědělců. V jiných evropských státech je podle něj tato podpora výrazně vyšší než v tuzemsku, zmínil například Německo. „Buď musíme říct, že to zaplatí Evropa, nebo se musíme bavit o daňových úlevách pro podnikatele tak, aby vůbec v příštím roce něco do státního rozpočtu odevzdali,“ doplnil Doležal.
Dnešního jednání se zúčastní také předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Ten chce naopak současnou podobu redistributivní platby zachovat a požaduje, aby vláda v zemědělství naplňovala své vládní prohlášení, řekl dnes novinářům. Zastropovat by se podle něj měly také veškeré dotace. Současné nastavení totiž vede k tomu, že velké investiční skupiny skupují menší zemědělce, aby dosáhly na vyšší podpory, uvedl už dříve.
Na byrokratickou zátěž, systém kontrol nebo nastavení dotační politiky si čeští zemědělci stěžují dlouhodobě. Vedle toho je trápí také podle nich rostoucí náklady. Například Asociace soukromého zemědělství tento týden představila deset návrhů, které by podle ní přispěly ke zlepšení zemědělství. Patří k nim zastropování dotací či zachování současné podoby takzvané redistributivní platby, kterou získávají všichni žadatelé na prvních 150 hektarů svých zemědělských pozemků. Zemědělský svaz pak už dříve upozornil na to, že podle jeho interního průzkumu klesl loni zisk zemědělských firem na 8,7 miliardy korun z 22 miliard v roce 2022.
Podle údajů OECD činila odhadovaná podpora zemědělcům (Producent Support Estimate; PSE) v roce 2022 v EU 84,2 miliardy eur, tedy zhruba 15 procent hrubých příjmů zemědělců. Z evropských mimounijních zemí činila podpora farmářům 6,5 miliardy eur v Británii (15 procent hrubých příjmů zemědělců), 5,7 miliardy eur ve Švýcarsku (44,6 procenta) a 2,7 miliardy eur v Norsku (49 procent).
Ve Spojených státech byla ve stejném období podpora zemědělců ve výši 38,9 miliardy eur (7,2 procenta hrubých příjmů zemědělců), v Austrálii 2,7 miliardy eur (4,3 procenta) a v Kanadě 5,2 miliardy eur (7,6 procenta). V Japonsku činil PSE 22,9 miliardy eur (31,8 procenta hrubých příjmů zemědělců) a v Koreji 20,8 miliardy eur (43 procent), vyplývá z údajů OECD.
Zdroj: ČTK