Daň na zemědělskou naftu:
Terčem kritiky se stalo v Německu rozhodnutí vlády postupně zrušit daňovou úlevu na zemědělskou naftu v rámci snahy o vyrovnaný rozpočet na rok 2024. Pod jejich tlakem vláda zrušení podpory zemědělské nafty rozložil do několika let. Také francouzští zemědělci protestovali kvůli daním na zemědělskou naftu. Vláda jim ale nakonec ustoupila a upustila od plánovaného zvýšení daně na toto a slíbila, že od července bude daňové zvýhodnění, které využívají zemědělci, platit ihned po dodání paliva. Český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nedávno řekl, že ministerstvo nikdy neuvažovalo ani nehodlá do budoucna uvažovat o zrušení takzvané zelené nafty, což je obecný výraz pro nárok na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů prokazatelně spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu. Také španělští farmáři po vládě požadují zachování snížené daně na zemědělskou naftu ale i pomoc v době nebývalého sucha, které výrazně trápí některé regiony, například Katalánsko či Andalusii, které kvůli němu tento měsíc zavedly nouzová opatření.
Konkurence za zahraničí:
Napříč Evropou zaznívá požadavek na lepší regulaci levné ukrajinské produkce mířící na unijní trh. Evropská komise dala Ukrajině v roce 2022 výjimku z cel, aby jí pomohla mírnit dopady ruské invaze na ekonomiku. Komise na konci ledna výjimku prodloužila o další rok, a to do června 2025. Zemědělci také argumentují ochranou zdraví spotřebitelů. V části obilí dovezeného z Ukrajiny totiž testy občas potvrdily výskyt pesticidu, který není v EU povolen. Vzhledem k výraznému nárůstu dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny do EU v letech 2022 a 2023 se EK rozhodla posílit ochranný mechanismus. U nejcitlivějších produktů, kterými jsou drůbež, vejce a cukr, bude zavedena nouzová brzda. Jejím cílem je stabilizovat dovoz na průměrném objemu dovozu v minulých dvou letech. Pokud dovoz těchto produktů uvedený objem překročí, budou znovu zavedena cla. Kvůli ukrajinským dovozům se nejvíce ozývají sousedé Ukrajiny v EU - Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Šéf hlavního francouzského zemědělského svazu FNSEA Arnaud Rousseau uvedl, že kroky Evropské komise přicházejí „s žalostným zpožděním“. Prohlásil také, že nouzová brzda by se měla aktivovat, pokud dovoz překročí objem z roku 2022, nikoli průměr z let 2022 a 2023. Dovoz ukrajinského cukru do EU se vloni zvýšil o 1000 procent, dovoz vajec se více než zdvojnásobil a dovoz drůbeže vzrostl o 50 procent, napsala agentura Reuters. Francie požaduje větší regulaci i u obilovin.
Někteří zemědělci si stěžují také na jednání EU o obchodní dohodě se skupinou jihoamerických zemí Mercosur, protože se obávají levnějšího dovozu zemědělských produktů z těchto států, mezi nimiž jsou i Brazílie či Argentina. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire například řekl, že Paříž si nepřeje, aby byla dohoda o volném obchodu se zeměmi Mercosur podepsána v její současné podobě, protože chybějí záruky, že dovážené produkty budou splňovat pravidla EU. Evropská komise ale uvedla, že o uzavření dohody stále usiluje. Evropští zemědělci obecně kritizují fakt, že některé třetí země hormony, antibiotika a pesticidy zakázané v EU.
Ceny zemědělských produktů:
Mnozí zemědělci také tvrdí, že čelí rostoucímu tlaku ze strany maloobchodníků na snižování cen, což ohrožuje jejich živobytí. Server Politico například napsal, že "zemědělce ždímají vlivní maloobchodníci a agrochemické firmy". Systém dotací, na který evropští zemědělci spoléhají, pak zvýhodňuje velké hráče. Analýza serveru ukazuje, jak ziskové marže zemědělců ovlivňovaly vzestup a následný pád nejen cen, ale také výrobních nákladů. V 11 zemích EU výrobní ceny zemědělců od roku 2022 do roku 2023 klesly o více než deset procent. Pouze Řecko a Kypr zaznamenaly odpovídající nárůst tržeb svých farmářů, k čemuž ale přispěl prudký růst poptávky po olivovém oleji. Ceny, které zemědělci dostávají za svou produkci, v unii dosáhly vrcholu v roce 2022, od té doby klesají. Podle údajů statistického úřadu Eurostat mezi třetím čtvrtletím roku 2022 a stejným obdobím roku 2023 klesly v průměru téměř o devět procent. Snížily se ale i náklady. Výdělky zemědělců se však v zemích EU vyvíjely nejednoznačně, tedy někde klesly, jinde se zvýšily. Velmi přitom záleží na konkrétním zemědělském odvětví. Index cen zemědělské produkce podle Eurostatu ukazuje, že průměrná cena produktů, jako jsou obiloviny a mléko, v loňském roce klesla. Naopak ceny olivového oleje a brambor se zvýšily.
Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal):
Mezi cíle této dohody v oblasti zemědělství, proti které demonstrují zemědělci napříč Evropou, je například snížení používání pesticidů na polovinu do roku 2030, snížení používání hnojiv o 20 procent, věnování většího množství půdy nezemědělskému využití, například ponecháním půdy ladem nebo zdvojnásobení ekologické produkce na 25 procent veškeré zemědělské půdy v EU.
* Pesticidy:
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová počátkem tohoto měsíce doporučila stáhnout návrh EK na omezení používání pesticidů, tedy chemických přípravků na ochranu rostlin. Během svého vystoupení na plenárním zasedání ve Štrasburku návrh označila za „symbol polarizace“. Loni na podzim návrh, který měl do roku 2030 snížit používání pesticidů v EU na polovinu, odmítli i europoslanci, proti jich hlasovalo 299, normu podpořilo jen 207 evropských zákonodárců a 121 se zdrželo hlasování.
* Půda ležící ladem:
Protesty zemědělců také mířily na povinnost, že musí část půdy, kterou obdělávají, nechat ladem. Evropská komise jim nakonec částečně ustoupila a rozhodla, že zemědělcům udělila výjimku. Aby zemědělci obdrželi podporu, na níž mají v rámci společné zemědělské politiky nárok, musí dodržovat soubor devíti norem, které jsou přínosné pro životní prostředí a klima. Tyto základní normy se označují zkratkou DZES, což znamená "dobrý zemědělský a environmentální stav". Standard DZES 8 mimo jiné vyžaduje, aby zemědělci vyhradili určitý minimální podíl orné půdy na neprodukční plochy či prvky. Jedná se většinou o půdu ponechanou ladem, ale také o živé ploty či stromy. Zemědělské podniky s méně než deseti hektary orné půdy jsou z této povinnosti obvykle vyňaty.
Evropská komise nyní zemědělcům v EU umožnila, aby si nárok na výplatu své základní přímé platby ze společné zemědělské politiky zachovali, i když výše uvedený požadavek nesplní v jeho původní podobě. Bude se mít totiž za to, že příslušný požadavek je splněn, pokud zemědělci v EU sice neponechají čtyři procenta své orné půdy ladem nebo bez produkce, ale budou na čtyřech procentech své orné půdy pěstovat plodiny, které vážou dusík, například čočku či hrách, nebo meziplodiny. Meziplodinami se rozumí rostliny, které se pěstují mezi dvěma hlavními plodinami. Mohou sloužit jako krmivo nebo jako zelené hnojení. Nařízení vstoupí v platnost ve středu 14. února a je platné retroaktivně od 1. ledna po dobu jednoho roku, tedy do 31. prosince.
Společná zemědělská politika (CAP):
Podle zemědělců CAP vedla k nadprodukci, což snižuje ceny zemědělských výrobků a farmářům také vadí nerovnost v dotacích. Velká část prostředků je určena malému procentu velkých zemědělských podniků, zatímco menší podniky jsou podporovány méně. To vede k tomu, že velké firmy skupují malé farmy, aby dosáhly na vyšší dotace. Podle odhadu listu Guardian se počet malých farem nížil v letech 2005 až 2020 o pět milionů. Na to si stěžovala i Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) a bývalá vláda nastavila takzvané redistributivní platby, kterou získávají podniky na prvních 150 hektarů půdy. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, které sdružují větší zemědělské podniky, kvůli tomu organizovaly několik demonstrací, protože podle nich nynější nastavení redistributivní platby negativně dopadá na střední a větší podniky.
Zdroj: ČTK