Ústav odebral přes tisíc vzorků na ploše 883 hektarů. Výsledky analýz na přítomnost původce verticiliového vadnutí chmele, kterým je patogen Verticillium nonalfalfae, potvrdily výskyt na 19 chmelnicích v deseti katastrech. Podíl pozitivních vzorků na katastr je od 27 do 100 procent.
„Je to houbová choroba a veškeré ochranné látky proti houbovým chorobám na to verticilio alfaalfae nefunguje," uvedl Hejda s tím, že jde v ČR o nejrozšířenější variantu. Houba žije v půdě a ani pět let po vyorání by se na ni neměl chmel sázet. V místech, kde se nemoc objevila, platí preventivní opatření. Do katastrů chodí zemědělci v ochranných oblecích a návlecích. "Technika by měla být vymezena pouze pro ohrožené nebo už pozitivní porosty,“ doplnil k opatřením předseda. Případně je nutné stroje umýt a vydezinfikovat. „To je jediné, co proti tomu můžeme dělat,“ uvedl.
Choroba se projevuje postupným žloutnutím a vadnutím listů, které začíná odspodu rév a postupuje směrem nahoru. Postupně uschnou celé listy. Odumření rostlin je ale v případě výskytu mírné formy patogenu vzácné, uvádí web Agromanual.cz. Podle loňského výzkumu se však vedle mírné formy vyskytuje i forma letální, tedy smrtící. V případě této formy patogenu rostliny rychle odumírají. Patogen dokáže přežívat značně dlouhou dobu v půdě, napadá řadu plodin a neexistuje žádná účinná chemická ochrana. „Výskyt letální formy verticiliového vadnutí byl potvrzeny na Chomutovsku (katastr Soběsuky nad Ohří) a Lounsku (katastr Číňov),“ uvedla Kršková.
Ústav provádí monitoring výskytu vadnutí chmele od roku 2017. Loni provedl rozsáhlý odběr vzorků na základě potvrzených výskytů v roce 2022 v Žatecké pěstební oblasti.
Podle odborníků z ÚKZÚZ lze předpokládat, že se patogen šíří mimo jiné neočištěnou a nedezinfikovanou technikou při přejezdech mezi jednotlivými chmelnicemi. „Nelze vyloučit ani zavlékání patogenu sadbou chmele. Z toho důvodu ÚKZÚZ plánuje testováním ověřit zdravotní stav české, popřípadě zahraniční sadby chmele,“ uvedla Kršková.
V posledních pěti letech mírně klesá výměra českých chmelnic, loni se sklízelo z plochy 4860 hektarů. Zatímco loni byla sklizeň mírně nadprůměrná a činila 6997 tun, o rok dříve byla nejhorší za deset let a činila pouze 4452 tun.
mei trs fsl gcm
Zdroj: ČTK
