Schopnost naslouchat zástupcům selského stavu a věnovat pozornost jejich situaci dokázal František Talíř již v minulosti v rámci několika regionů ASZ v Jihočeském kraji. Také během své účasti na řadě akcí Asociace či na podzimní Radě ASZ ČR zaujal svým energickým přístupem a z pozice náměstka hejtmana Jihočeského kraje se pokoušel nalézat průsečíky krajské a agrární politiky. Takový přístup je vzácností a zástupci ASZ ČR ho oceňují. Politické strategie KDU-ČSL totiž vedly prozatím a povětšinou k tomu, že jejich podpora selských rodin nebyla příliš znatelná.
Přitom právě oživení venkova a tradice spojená se selským stavem by měly být zásadním tématem lidovců, jak zdůraznil na setkání Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR. František Talíř souhlasil s tím, že rodinná politika by měla být vykonávána pozitivně, tedy podporou konkrétních a inspirativních příkladů. V tomto smyslu byla přirozeným společným tématem problematika rodinných farem.
Členové Předsednictva seznámili mladého politika se současnou situací týkající se přípravy zákona o rodinných farmách. V současné době probíhá snaha o legislativní ukotvení rodinných farem, což by kromě jiného usnadnilo předávání statků napříč generacemi a omezilo by související administrativu. ASZ ČR průběžně zpřesňuje a vylepšuje možnou podobu systémové podpory rodinných zemědělských hospodářství, přičemž tento návrh je vůči ostatním podnikatelským formám nediskriminační. Zároveň může fungovat jako základ pro další opatření, která by vycházela z podstaty fungování rodinných farem a dál rozvíjela a podporovala jejich přínosné stránky.
Mezi Františkem Talířem a členy Předsednictva byla nalezena rovněž shoda týkající se společných priorit souvisejících s evropskou zemědělskou politikou. Podle obou stran je nezbytné přistupovat realisticky k tématu Zelené dohody pro Evropu. Šebek připomněl, že je zapotřebí pamatovat na dva zásadní požadavky, které by měly formovat vyjednávání českých reprezentantů na evropské úrovni. Zaprvé, je třeba, aby evropská pravidla nebyla na české úrovni implementována bez znalosti konkrétní krajiny – tuto znalost má právě sedlák hospodařící v daném místě zpravidla po více dekád, a navíc často navazující na předchozí generace. Zadruhé, podoba zemědělské politiky by se neměla redukovat na přesun stále více financí do stále větších podniků. Místo natažené ruky by měla probíhat pravidelná komunikace mezi zástupci selského stavu a politickými představiteli.
Také z toho důvodu zdůraznili zástupci ASZ ČR problematiku zastropování dotací. Společně se sledováním majetkové propojenosti by se mělo jednat o nezbytné změny, které české zemědělství přiblíží západní úrovni. Oproti řadě členských států EU totiž Česko neuplatňuje zastropování ve většině provozních dotačních titulů. Společně s dosavadní nemožností a především neochotou důrazně sledovat majetkovou propojenost podniků vede tato situace k systémově nefunkčnímu nastavení, v němž hrají prim obří agroholdingy. Přitom základem evropské zemědělské politiky jsou menší a zejména na rodinných vazbách založené statky.
Součástí evropského přístupu je rovněž rozlišování malých, středních a velkých podniků. Dělení na „produkční“ a „neprodukční“ je český výmysl, který nereflektuje realitu – i malé farmy přece produkují. František Talíř potvrdil, že tato situace vyžaduje proměnu a v této souvislosti vyjádřil svůj zájem na tom, aby vládnoucí koalice dotáhla své plány formulované v programovém prohlášení. V nich současná vláda přislíbila výraznější podporu rodinným farmám.
Zástupci ASZ ČR považují Františka Talíře za slibnou postavu současné české politiky s potenciálem vnést novou energii do lidoveckých kruhů. Především se ale jedná o kandidáta, který chce svou agendu napojit na reálnou situaci českých sedláků a jenž vidí oživení venkova a podporu rodinných farem jako jedny z prioritních témat. Spolupráce mezi ASZ ČR a Františkem Talířem by proto měla přirozeně pokračovat, ať už v rámci jeho případného evropského angažmá, nebo na tuzemské a krajské úrovni.
Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR
