Odklad rozhodnutí o výši finanční pomoci by přitom neměl být problém – i za běžného stavu by tuzemští ovocnáři svou úrodu (snad až na rané jahody) neprodávali, ovoce v této době v ČR ještě nedozrává. Lze nicméně očekávat, že finanční kompenzace se budou pohybovat v řádu stovek milionů korun – ministr Výborný už zvýšil požadavek na státní rozpočet na hranici 200 milionů korun, EU nejspíše také přispěje, byť výrazně nižší částkou, než zmiňovaných 100 milionů eur. 

I když se o tom příliš nemluví, škody po mrazivém počasí nesčítají jen ovocnáři, zelináři, nebo vinaři. Mráz částečně poškodil i další hospodářské plodiny, mimo jiné porosty řepky, která již byla v inkriminované době na většině území ČR v květu. Mráz ale poškodil i lesní porosty, škody přitom vyčíslilo Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) na miliardy korun. „Vlna dubnových mrazů nepoškodila jen ovocné stromy a vinice, ale významně negativně zasáhla i mladé lesní porosty vysazené po kůrovcové kalamitě mimořádného rozsahu v uplynulých letech. Několikadenní mrazy s teplotou až mínus 7 °C i v nižších polohách spálily nejen čerstvě rašící pupeny citlivějších dřevin, jako jsou duby, buky a jedle, ale překvapivě také olše,“ konstatuje SVOL. To je ve velmi krátkém časovém úseku další negativní zpráva pro tuzemské lesnictví poté, co se lesníci dozvěděli, že stát nemá (minimálně pro letošní rok) peníze na dříve avizovaný dotační program „Adaptace lesů na změnu klimatu“.

I vzhledem k emotivním reportážím (nejen) ochránců zvířat se do novely zákona na ochranu zvířat proti týrání dostalo ustanovení, o němž se již v minulosti několikrát diskutovalo – totiž povinná instalace kamer na jatkách. Podle novely se týká povinnost vybavit jatky kamerovým systémem v případě, že se na jatkách vyskytují živá zvířata a vztahují se na prostory pro vykládku a pro přehánění zvířat. Opatření se nicméně zatím netýká jatek, kde je porážena drůbež, králíci a zajíci. Nově vybudované jatečné provozy budou muset mít kamery instalovány již od zahájení svého provozu, stávajícím jatkám dává novela čas na zřízení a provozování kamerových systémů od začátku roku 2026. Dodat lze jen, že tato povinnost monitorovat podmínky porážek zvířat kamerovými systémy je s velkou pravděpodobností jen prvním krokem. Zatím se tedy netýká přímo chovů, ale, jak říká přísloví, „co nebylo (a zatím není), může být“.

Alespoň jedna dobrá zpráva, zejména pak pro obce, potažmo ale i pro zemědělce, přišla tento týden z Ministerstva životního prostředí (MŽP). To vyhlásí nové výzvy v celkovém objemu 10 miliard korun, které mají napomoci v zásobování obyvatel ČR pitnou vodu, a podpořit také čištění odpadních vod. Výzva pod číslem 6/2024 z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) s celkovou částkou 2,2 miliardy korun má podpořit přivaděče a rozvodné sítě pitné vody a úpravny pitné vody a jejich intenzifikaci, výzva s číslem 7/2024 NPŽP nabízí celkem 7,8 miliard korun a je určena na výstavbu kanalizace a výstavbu a modernizaci čistíren odpadních vod. Podle MŽP získají obce na projekty výstavby či dostavbu infrastruktury dostanou až 60 procent z celkových výdajů, v případě intenzifikací úpraven vod a čistíren odpadních vod může podpora dosáhnout až 30 procent. Obce do dvou tisíc obyvatel, které namísto původní dotace ve výši 70 procent využijí dotaci 60 procent, mohou na dofinancování svých projektů čerpat půjčku až do výše 20 procent celkových výdajů. U výzvy č. 1/2024 PU jsou pro tyto obce nachystány dvě miliardy korun. Po dobu realizace projektu a čerpání půjčky je pro žadatele bezúročná, následně je úroková sazba nastavena na fixní jednoprocentní úrok. Fond si neúčtuje žádné poplatky za sjednání půjčky, předčasné splátky či odklady splátek. Celková doba splatnosti je do 10 let. Příjem žádostí u dotačních výzev 6/2024 a 7/2024 bude otevřen v Národním programu Životní prostředí od 15. 5. 2024 do 2. 9.

A jsme-li u vody, pak MZe a MŽP tento týden zveřejnily statistiky výdajů na protipovodňovou prevenci. Podle nich vynaložilo na opatření v letech 2021 až 2023 na území ČR MZe 2,9 miliardy korun a MŽP 1,9 miliardy korun, dohromady tedy oba resorty přispěly na prevenci před povodněmi téměř 5 miliardami korun.

Petr Havel