Vědci ve své studii dokládají, že makroekonomické škody způsobené změnou klimatu jsou šestkrát větší, než se dosud předpokládalo.

„Využíváme přirozené proměnlivosti globální teploty a vycházíme z časových řad. Zvýšení globální teploty o 1 °C vede k 12% poklesu světového HDP,“ popisují Bilal a Känzig své zjištění.

„Globální teplotní šoky korelují s extrémními klimatickými jevy mnohem silněji než teplotní šoky na úrovni jednotlivých zemí, které se běžně používají v literatuře, což vysvětluje, proč je náš odhad podstatně vyšší,“ vysvětlují vědci rozdíl.

„Z našich výsledků vyplývají společenské náklady uhlíku ve výši 1 056 USD na tunu oxidu uhličitého. Scénář oteplování za běžných podmínek vede ke ztrátě současné hodnoty blahobytu ve výši 31 %,“ popisují vědci. Obě hodnoty jsou o několik řádů vyšší než předchozí odhady.

„Náš odhad je šestkrát vyšší než v předchozích pracích, protože se zaměřujeme na jiný zdroj kolísání teplot, který zachycuje komplexní dopad změny klimatu: změny globální průměrné teploty,“ popisují dále Bilal a Känzig.

Naproti tomu předchozí práce využívaly rozdíly v místních teplotách na úrovni jednotlivých zemí. Ukazuje se, že globální teplota má mnohem výraznější dopady na ekonomickou aktivitu než místní teplota.

Proč globální teplota snižuje ekonomickou aktivitu mnohem více než místní teplota? „Odhalujeme nový vztah, který tento rozdíl vysvětluje. Globální teplotní šoky předpovídají velký a trvalý nárůst extrémních klimatických jevů, které způsobují ekonomické škody: extrémní teploty, extrémní vítr a extrémní srážky,“ popisují vědci.

Naproti tomu lokální teplotní šoky předpovídají mnohem slabší nárůst extrémních teplot a téměř žádný nárůst extrémní rychlosti větru a srážek.

Nový pohled na ekonomické důsledky klimatické změny ukazuje, že globální oteplování má mnohem větší ekonomické dopady, než se dříve myslelo. Podle obou výzkumníků je třeba přehodnotit politické strategie a zaměřit se na globální přístup k řešení klimatických změn.

Zdroj: Ekolist.cz