V reakci na nález se podle Vorlíčka změní nejen hranice pásma II vytyčeného kolem míst nálezu, ale i hranice nárazníkového pásma I, které ho obklopuje. Naposledy se hranice změnily v závěru dubna. „Termín změny bude záviset na jejím schválení Evropskou komisí,“ dodal mluvčí SVS. Vyšetření ve státním veterinárním ústavu potvrdilo podle něj africký mor také u dvou uhynulých divočáků, které našli u Bílého Potoka pod Smrkem a na katastrálním území Oldřichova v Hájích, v obou případech jde ale o uzavřené pásmo II.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší a nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená zvířata se musí utratit. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, mohou ji ale přenášet. Od počátku nákazy v prosinci 2022 bylo v Česku potvrzeno 68 případů afrického moru u uhynulých či ulovených prasat divokých, z toho sedm od začátku letošního roku.

Hranice ochranných pásem se naposledy měnila na konci dubna v souvislosti s potvrzením nákazy u dvou kusů ulovených a nalezených u Hrádku nad Nisou. „Do uzavřeného pásma II, tedy oblasti s výskytem nákazy, nově přibylo 15 katastrálních území o celkové výměře 9800 hektarů,“ doplnil Vorlíček. Uzavřené pásmo II tak zabírá na Liberecku 655 kilometrů čtverečních. O dalších 13 katastrálních území o rozloze 12.500 hektarů se rozšířilo také takzvané nárazníkové pásmo I, které po úpravě zabírá rozlohu 1325 kilometrů čtverečních a zasahuje do středních Čech.

„V obou pásmech platí mimořádná veterinární opatření s cílem zamezit šíření nákazy v populaci divokých prasat a především jejímu zavlečení do chovů prasat domácích. Opatření v uzavřeném pásmu II jsou přísnější,“ upozornil Vorlíček. Africký mor se zatím podle něj stále vyskytuje pouze u prasat divokých, v chovech domácích prasat nebyla v ČR tato nákaza dosud nikdy potvrzena.

ivc dr

Zdroj: ČTK