Zdejší usedlost byla historicky dvěma dvory, k jejichž spojení došlo roku 1886 sňatkem. Od roku 1927 tu hospodařil dědeček pana Srny ze strany maminky Mořic Klimeš, který byl významným představitelem Agrární strany. Když se v našem státě začala stahovat komunistická mračna, byl nucen emigrovat do Kanady, neboť v jeho rodné zemi mu hrozilo oběšení.

„V roce 1952, kdy na statku žila babička se svými třemi dětmi, v den, kdy má maminka odmaturovala, dostala rodina lhůtu 48 hodin, aby se ze statku vystěhovala, a začali tu hospodařit soudruzi, konkrétně Státní statek Křižanov, čímž byla započata čtyřicetiletá devastace této usedlosti,“ vypráví Pavel Srna. Tu ještě dokonal bývalý předseda Agrární komory Jan Veleba, který zde byl v době před změnou režimu šéfem. Zůstaly tu po něm různé dokumenty, v přípisech zaměstnancům z roku 1988 třeba nařizoval, aby jej titulovali soudruhu řediteli a zdravili - čest práci. 

Pavel Srna žil s rodinou v Brně, vystudoval nejprve střední uměleckou průmyslovou školu a posléze pedagogickou fakultu. O restituce rodinného majetku zažádala jeho maminka se svou sestrou, čerstvé důchodkyně, připojil se i bratranec Pavla Srny. „Po značných průtazích převzali hospodářství, k němuž náleželo 240 ha polí, 360 ha lesa a 20 ha rybníků, a to s veškerým personálem včetně zemědělského inženýra, který tu dělal správce,“ informuje pan Srna, který vyslyšel volání krve a pocit zodpovědnosti a po deseti letech práce ve státní správě na pozici informačního analytika se do chodu hospodářství plně zapojil, přičemž ještě zvládl dálkově vystudovat vysokou zemědělskou školu.

Na statku bylo několik let chováno stádo mléčného skotu o počtu 60 krav, poté zde byl realizován výkrm býků. Původní vazné ustájení ale přestalo těmto účelům dostačovat a ani ekonomika živočišné výroby, která se dostala na několik let do červených čísel, se nepřikláněla k pokračování v této činnosti, padlo tedy rozhodnutí věnovat se nadále hlavně rostlinné výrobě, lesnické prvovýrobě a rybníkářství.

V roce 2011 začal Pavel Srna na statku hospodařit bez svého bratrance, jemuž připadla třetina majetku. Dnes se tu věnuje všem výše uvedeným činnostem včetně zvelebování usedlosti a se spoustou dalších plánů za velké pomoci a podpory své partnerky Kamily, dcery Sáry, milovnice koní, a o chod hospodářství se stále aktivně zajímá i jeho devětaosmdesátiletá maminka. Nechybí ani dva velmi spolehliví zaměstnanci.

K hospodářství náleží 180 hektarů, z nichž 150 zaujímá orná půda, zbytek louky a až na pět hektarů jsou vše vlastní pozemky. Kromě pšenice a řepky pěstuje pan Srna poslední tři roky i plodinu, která na zdejší pole jednoznačně patří, a to žito, které dodává přímo do mlýna do Kyjova. Nechybí ani sladovnický ječmen a řada plodin pěstovaných na osivo - peluška, svazenka a jarní ječmen. Na orné půdě se daří i vojtěšce, která je dodávána firmě, jež z ní vyrábí úsušky, louky jsou sklízeny na seno zejména pro chovatele koní. „Několik let jsme se věnovali i pěstování máku, přičemž největší úspěch pro nás znamenal první rok, kdy jsme dosáhli výnosu 1,7 t/ha, to byla velká radost. Jinak u pšenice se nám daří dosahovat výnosu 9 t/ha, u řepky 4 t/ha. V minulosti jsme množili po tři roky i kokrhel, dvouděložnou rostlinu, která je důležitá pro migraci motýlů. Bylo to pro Mendelovu univerzitu, jež tehdy dostala na tento počin grant,“ říká Pavel Srna.

Péče o 240 hektarů lesů je velmi náročná hlavně v době kůrovcové kalamity, která trápí nejen Vysočinu zejména poslední tři roky. „Běžně jsme těžili 2,5 až 3 tisíce kubíků dřeva ročně, v posledních letech činí ale nutná roční těžba až 20 tisíc kubíků. Jde o finančně, ale i administrativně velmi náročný proces. Následné zalesňování vytěžených ploch a jejich ošetřování, až po zajištění kultur, mi dělá velké starosti. Stát sice prostřednictvím ministerstva zemědělství na tyto činnosti poskytuje dotace, které mohou pokrýt až cca  80 % nákladů,  ale finanční prostředky dostanete až zpětně, po značné době od zalesnění. Dnes ještě nemáme na účtu peníze za zalesňování z podzimu 2021. Letos na jaře jsme investovali další skoro dva miliony korun a teď už provádíme podzimní zalesňování 2022,“ vysvětluje Pavel Srna a dodává:  „Ještě kurióznější je to ale například s dotacemi na odbahnění lovišť rybníků, které nesmíte dle dotačních pravidel SZIFu provést v listopadu až prosinci, tedy v době, kdy je rybník po předvánočních výlovech ryb jedině prázdný. Loviště máte odbahnit do konce října nebo až od začátku ledna, aby to úředníci měli čas zúřadovat. Vůbec jim nevadí, že v říjnu jsou rybníky plné a v lednu jsou již zastavené a zachycují vodu pro příští sezónu.“

Vzhledem ke svým dlouholetým zkušenostem s rybníkářstvím se stal Pavel Srna v letošním roce zástupcem ASZ ČR v Monitorovacím výboru Operačního programu Rybářství.

Pavel Srna je již druhé volební období členem Předsednictva ASZ ČR a přiznává, že je nesmírně rád za změny, k nimž po loňských podzimních volbách v našem státě došlo. „Byl jsem opravdu již velmi znepokojen vývojem ve společnosti, její opětovnou bolševizací, arogancí moci a státního aparátu, neustálými útoky na svobody jednotlivce a podnikatelského a živnostenského stavu. Protože se domnívám, že kromě obhajoby stavovských a profesních zájmů by Asociace měla plnit a plní i funkci obhajoby našich základních svobod, jsem opravdu nesmírně rád, že je k tomu nyní politická vůle,“ říká pan Srna.

S velkou chutí a novým elánem se nyní společně se svou partnerkou Kamilou vrhnul na realizaci projektu agroturistických služeb přímo na farmě. Půjde o velmi pěkné ubytování v několika apartmánech o celkové kapacitě 23 osob s wellness a posezením. Do budoucna je v plánu i pořádání různých kurzů, například zavařování a tak podobně. A tak je to dobře, plány musí být a podpora při jejich realizaci rovněž. A obojího má Pavel Srna na rozdávání. 

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR

Tento a dalších 68 příběhů z členských farem ASZ ČR naleznete v knize Selská historie pokračuje – II. díl.