ASZ ČR představuje sdružení mnoha sedláků a farmářů, jejichž přístupy nabízí pestrou škálu přístupů k půdě, rostlinám a zvěři. Právě rozmanitost postupů a originalitu jednotlivých farem bylo možno ocenit během výjezdu, kterého se kromě dalších hostů zúčastnil liberecký hejtman Martin Půta (STAN), poslankyně Jarmila Levko (STAN) a krajský radní pro životní prostředí a zemědělství Václav Židek (Piráti). Oba liberečtí představitelé krajské správy navázali na předešlou spolupráci s ASZ ČR a na svou dlouhodobou podporu selského stavu. To, že menší a rodinné farmy mohou být zásadní součástí venkovského prostoru, bylo patrné už během návštěvy prvního z vybraných statků.

Farmu Vojtěška vedou Ilona Kodýmová a Martin Kynský. Společně hospodaří na 100 hektarech půdy a zaměřují se především na chov skotského náhorního skotu. Poslankyně Levko se při pohledu na krásně zrekonstruovaný statek a při popisu všemožných pracovních úkonů zajímala o to, kolik lidí tyto úkoly vykonává. Kromě externích spolupracovníků mají statek na starosti především Kodýmová s Kynským, kteří mu věnují značné množství času a energie. Píle a důslednost byly vidět i na zařízení místní bourárny. Martin Kynský poznamenal, že veškerou práci nelze vykonávat samostatně a důležité jsou proto dobré kontakty na další pracovníky a řemeslníky, a to včetně zručných řezníků. Zároveň je ale pro ně podstatné, že finální úpravy vykonávají sami, a to včetně přípravy „masových tašek“, které na objednávku chystají svým zákazníkům. Po ochutnávce grilovaného masa z místní produkce se mohli účastníci exkurze podívat také na nedaleké pastviny, které jsou ukázkou toho, v jak příznivém prostředí lze chovat masný skot.

Podobně jako farma Vojtěška patří další navštívený statek k výjimečným usedlostem tohoto kraje. Farma Hobermillerhof hospodaří v okolí Rychnova u Jablonce nad Nisou na přibližně 300 hektarech pozemků, přičemž se věnuje rostlinné zemědělské výrobě a obchodu. Dějiny rodinné farmy lze přitom vysledovat až do 17. století a v současné době se statek vedený Alfredem Millerem může pyšnit moderními technologiemi určenými pro udržitelnou práci s půdou. Právě například zadržování vody v krajině patří mezi podstatné úkoly současného zemědělství, přičemž tuto nutnost zesilují problémy se suchem a erozí. Miller zdůraznil, že využívají technologie, které omezují erozi a zároveň umožňují lepší vsak vody. Zároveň ale poznamenal, že ačkoli nemá nic proti základním rysům Zelené dohody pro Evropu, je potřeba pamatovat na to, aby nařízení nebyla vynucována ze dne na den a bez znalosti skutečných aspektů zemědělské činnosti. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, před přítomnými politickými reprezentanty vyzdvihl přístup místních sedláků a poukázal na to, že hospodaří šetrně, a to i bez dalších nařízení, která by takový přístup nakazovala, a že právě síť takto nastavených farem může prospívat potravinové bezpečnosti Česka.

Jak podstatné jsou rodinné statky pro potravinovou i sociální rovinu venkova, prokázala rovněž další z farem, na níž se návštěvníci toho dne vydali. Radko Rys a jeho rodina obhospodařují přes 100 hektarů a na více než dvě staletí starou tradici místního statku navazují chovem krav a dalších hospodářských zvířat, která si výprava mohla prohlédnout v přilehlých chlévech. Pan Rys, který působí rovněž jako starosta obce Soběslavice, zdůrazňoval význam, který měl jejich statek pro kulturní život obce, a to až do 50. let, kdy rodinu před vystěhováním zachránilo jen to, že místní zaměstnanci se za ni postavili. V současné době se ale rodina s odhodláním věnuje sedlačení i zvelebování obce, v níž pan Rys starostuje již čtyřiatřicet let. Jedná se o čistě rodinnou farmu a pan Rys s hrdostí sdělil například to, že jeho manželka za svůj život nadojila deset milionů litrů mléka.

Navzdory všem snahám je ale i v těchto místech patrný neblahý trend současnosti – z venkova se stává „noclehárna“, protože místní obyvatelé mnohdy jezdí pracovat do měst a ves využívají především k přespání, takže sociální a kulturní život obce není snadné udržovat. ASZ ČR dlouhodobě upozorňuje, že podpora rodinných farem by mohla pozitivně ovlivnit i tyto aspekty, které se týkají rozvoje obcí. Šebek ocenil, že krajští představitelé na Liberecku udržují aktivní spolupráci s regionální organizací ASZ a hlavně že pochopili význam a nezbytnost rodinných farem a mohou být dobrým příkladem pro řadu jiných krajů. Václav Židek upozornil, že jedna z minulých cest po farmách byla impulsem pro současný podpůrný program kraje. Propojování místních zemědělců a jejich politických zástupců může nést plody, které jsou k využití širokému obyvatelstvu. Už v roce 2021 Martin Půta prohlásil, že „v lokálních soukromých zemědělcích je velký potenciál. Hlavně díky jejich vztahu k zemi v situaci, kdy velká část společnosti nemá žádný nebo velmi malý vztah k zemědělství a výrobě potravin.“ Právě na pestrost krajiny, zadržování vody a celkovou podporu rodinných podniků je zaměřeno i memorandum, které zástupci Libereckého kraje a ASZ ČR podepsali roku 2023.

Příkladem entuziasmu a píle bylo rovněž poslední hospodářství, které uzavíralo květnovou návštěvu. Anna a Petr Laššovi vyrábí ve Střížovicích vlastní produkty, především pak jablečný BIO mošt, a samotný statek nabízí jako prostory k ubytování, ale také k pořádání svateb. Převážně svépomocí obnovují místní zdevastovaná stavení a dávají jim nové využití - propojení agroturistiky a zpracování vlastní produkce pak vytváří ze statku příklad odvážného a dynamického podniku. Laššovi rovněž zmínili, že se jim podařilo získat krajskou podporu na pořízení lisu na jablka a propagaci usedlosti, což jim v rámci podnikání velmi pomohlo.  Návštěvníci měli příležitost projít nedaleký sad, který bohužel v letošním roce utrpěl značné ztráty jarními mrazíky. Během diskuze došlo na projednávání další spolupráce mezi krajem a místními zemědělci z ASZ. V plánu je kooperace týkající se projektů šetrných ke krajině, pokračující propagace lokálních surovin a řeč přišla rovněž na novelu mysliveckého zákona a na nezbytnost hlubších změn, které také do myslivosti přirozeně přitáhnou novou generaci. Zástupci ASZ ČR konstatovali nutnost vidět tuto problematiku v souvislostech, které vyvstávají mezi zemědělstvím, lesnictvím a myslivostí. Podstatná otázka je, jak řešit systémové škody a jak zapojit ty, kterých se tento problém dotýká. Tato komplexní témata jsou součástí i samotné krajské politiky, která má mimo jiné za úkol řešit stav místních lesů.

Návštěva statků v libereckém regionu dokázala, že malé a rodinné farmy mohou být nejenom důležitou součástí potravinové produkce, ale také nepostradatelnou složkou vesnického života. Podpora takových farmářů ze strany Libereckého kraje potvrzuje, jak užitečnou roli může sehrát krajská politika, která naslouchá potřebám producentů i spotřebitelů. Nejedná se přitom o jednostrannou výpomoc, ze které by těžili pouze sedláci. Samotný kraj může vzkvétat také díky tomu, že místní statky pomáhají utvářet specifickou identitu kraje a starají se o zdejší půdu a šetrně využívají pozemky. Navíc takové farmy napomáhají k trvalému obydlení vesnic, které tak nejsou jen místem rekreace, ale intenzivního sociálního a ekonomického života. Čtyři navštívená hospodářství jsou příkladem zemědělských činností, které mohou poskytovat lokální potraviny, šetrně pečovat o půdu, udržovat společenský život obce a v neposlední řadě být přínosem pro turistický ruch daného regionu. Tyto benefity jsou samozřejmou součástí rodinných statků, jejichž tradici a rozvoj je zapotřebí prosazovat a podporovat na místní i vládní úrovni.

Hlavní kancelář ASZ ČR