„Náš statek patřil k největším v okolí, náleželo k němu 20 hektarů, což bylo na tuto oblast opravdu hodně. Po druhé světové válce zde hospodařil můj dědeček, který v tu dobu postavil novou stáj, a na tu dostali zálusk komunisté. Naštěstí rodinu nevystěhovali, ale vše zabrali a posléze družstvo zhruba 5 hektarů našich pozemků zastavělo. Tatínek musel v 17 letech do JZD, kde jezdil s traktorem. Když přišla změna režimu, neváhal, z družstva odešel a v roce 1992 jsme spolu a s bratrem začali hospodařit na svém. Vyslechli jsme si ale leccos, třeba že okrádáme družstvo a čeká nás krach,“ říká Jindřich Kaman.

Hned od počátku Kamanovi obhospodařovali 50 hektarů půdy, část z nich jim pronajali a posléze prodali sousedé Dvořákovi, od nichž před 18 lety zakoupili i jejich usedlost. To velmi přispělo k možnosti rozšíření a modernizace hospodářství. 

„Nejprve jsme se věnovali chovu mléčného skotu a poté prasat. Vydrželi jsme to až do roku 2015, vše ruční práce, bylo to náročné,“ vysvětluje Jindřich Kaman, který převzal hospodářství po svém otci v roce 2002.

K němu se o 15 let později přidal po studiu na České zemědělské akademii v Humpolci i syn Jan. Když se před deseti lety objevila možnost koupě bývalé jídelny s bourárnou u jejich farmy, neváhali a investovali. Pak byl jen krůček k pořízení si zástavu masného skotu, výkrmu býků, zpracovávání hovězího masa přímo na farmě a jeho prodeji, což je doména hlavně mladšího z Kamanů.

„Vykrmujeme vždy tak 24 býků, z nichž dvě třetiny projdou naší bourárnou, většinou bouráme najednou dva kusy. Jatka máme nedaleko, v 10 kilometrů vzdálených Dolních Heřmanicích. Zákazníkům nabízíme smíšené balíčky po předchozím objednání, při prodeji od nás dostávají i vytištěné originální recepty, aby měli inspiraci,“ usmívá se Jan Kaman a dodává: „Restaurační část budovy pronajímáme na nejrůznější akce typu rodinných oslav, svateb a tak podobně.“

Rodina v čele s Jindřichem Kamanem obhospodařuje aktuálně 96 hektarů půdy, z nichž více než polovina je vlastní, 11 ha tvoří trvalé travní porosty, zbytek pak orná půda. Do dvou let budou mít hospodáři k dispozici ještě dalších 25 hektarů, které zakoupili, nebo jim je vlastníci propachtují, ale prozatím jsou pod smlouvou.

Pěstovány jsou tu pšenice, ječmen, řepka, na desetihektarové výměře mák, pícniny, kukuřice na krmení a nesmíme zapomenout na dva hektary brambor, pro které si jezdí zákazníci přímo na farmu. Kombinace s hovězím masem se přímo nabízí.

„Chceme být strojově soběstační a techniku obměňovat, což považujeme za hodně důležité. Kromě sezonních strojů, jako jsou kombajny a řezačka, máme veškerou techniku novou, nechybí nám ani kombajn na brambory. Ale investovat do rozvoje farmy se snažíme po všech stránkách stále, čeká nás teď nová střecha na jedné starší budově a rádi bychom později vybudovali silážní žlaby. V minulosti nám při investicích pomohla dotace pro Mladé začínající zemědělce, kterou čerpal syn, to byla skutečně účinná pomoc,“ říká starší z hospodářů.

Otec a syn Kamanovi nechtějí jít, a to ani do budoucna, cestou zaměstnávání pracovníků, ideální pro ně je hospodařit v rámci rodiny, což se jim úspěšně daří. Když je potřeba, rád vypomůže i bratr pana Kamana staršího a jeho synové nebo i synovec z jižních Čech a jejich kamarádi. Velmi šikovná je rovněž dcera Jindřicha Kamana – Vendula, která dokončuje doktorandské studium na brněnské Mendelově univerzitě, pracovala jako odborný poradce v chovu prasat v oblasti šlechtění a nyní se věnuje péči o roční dcerku Sofinku. A rodina se rozrůstá dál, co nevidět přivítají na světě přírůstek i Jan Kaman a jeho manželka Maruška.

Jak to na takové farmě vypadá, jaké stroje obhospodařují půdu a co dobrého práce farmářů přináší, se rozhodli Kamanovi osvětlit i široké veřejnosti, zejména rodinám s dětmi, a uspořádali pro ně již několikrát červnový Den otevřených dveří.

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře

(Napsáno v roce 2022)

Tento a dalších 68 příběhů z členských farem ASZ ČR naleznete v knize Selská historie pokračuje – II. díl.