V Sejřku sedlačil před kolektivizací dědeček dnešního hospodáře František Soukup na 10 hektarech polí a třech hektarech lesa. Po revoluci navázal na jeho odkaz tatínek Petra Soukupa - Bohumil, který se ve svých téměř 90 letech raduje z pokroků, jaké hospodářství za tu dobu udělalo, a je svému synovi stále rádcem a pomocníkem.
„JZD v minulosti postavilo na dvou hektarech našich pozemků budovy, které jsou nyní ve vlastnictví obce. My jsme si proto, a jsme tomu rádi, vybudovali na náhradních pozemcích vlastní areál,“ vysvětluje Petr Soukup.
Rodina se až do roku 2021 věnovala i chovu mléčného skotu o počtu 15 krav s dodáváním mléka do velkomeziříčského Lacrumu. Nevyhovující prostory s vazným ustájením a rovněž stále větší zájem lidí o hovězí maso z farmy byly ale hlavní příčinou rozhodnutí zaměřit se výhradně na chov masného skotu. Tomu se Soukupovi věnují již mnoho let, v roce 2005 postavili první zimoviště a v loňském roce pak svépomocí velice moderní, prostornou stáj s kamerovým systémem, z níž mohou zvířata libovolně chodit na pastvinu.
Základní stádo tvoří 60 krav 95 až 98% charolais a plemenný býk tohoto plemene, celkem je nyní na statku asi 135 kusů skotu. Část jaloviček si hospodáři ponechávají, zbytek prodávají jako zástav a býci jsou vykrmováni. „Před dvěma lety jsme na farmě vybudovali bourárnu, lidé si oblíbili desetikilové balíčky hovězího masa. Ročně takto prodáme zhruba 12 býků. Jatka v Mitrově máme blízko, pět kilometrů, odtud odvezeme čtvrtě a ty pak u nás rozbouráme,“ informuje pan Soukup.
K zajištění krmivové základny slouží část ze 170 hektarů pozemků v 58 půdních blocích, které rodina obhospodařuje. Sedmdesát z nich je vlastních, 90 ha tvoří trvalé travní porosty, zbytek orná půda. Na té Soukupovi pěstují pšenici, ječmen a triticale, věnují se i pěstování semen na množení pro společnosti OSEVA a ELITA semenářská. Zdejší oblast trápí dlouhodobě nedostatek srážek a také škody způsobované zejména divokými prasaty. „Vzhledem ke kůrovcové kalamitě se zvěř stěhuje z lesů do polí, proto je zhola nemožné, abychom pěstovali třeba kukuřici. Dost nás tato situace trápí,“ říká hospodář.
Soukupovi se dlouhodobě zabývají také poskytováním služeb, hlavně sečením luk, nahrnováním a sklizní, a to jak na Moravě, tak na Slovensku. Letos si pro tyto účely pořídili nový kombajn. Jako pomocník jezdí s Petrem Soukupem i jeho 14letý syn, který nechybí ani při telení krav a dalších činnostech na farmě, do jejíhož chodu by se jednou rád plně zapojil.
Manželka Petra Soukupa se kromě opečovávání celé rodiny věnuje i administrativě, evidenci zvířat a angažuje se při organizování dětských akcí v obci, jako jsou například dětský den, karneval nebo halloweenský průvod.
Společně se také účastní řady regionálních a celostátních akcí Asociace - Selských dožínek nebo Farmy roku. „Za nesmírně přínosné považuji semináře organizované celostátní ASZ, zejména ty se školitelem Josefem Vrzáněm nebo Annou Page, které nám pomáhají zorientovat se v dotačních podmínkách,“ informuje pan Soukup.
Jde o další z rodinných farem ve žďárském regionu, na níž vyrůstá mladá generace, pro kterou je vize budoucnosti na farmě samozřejmostí. Ne proto, že se to od ní očekává, ale proto, že to tak cítí.
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR
(Napsáno v roce 2022)
Tento a dalších 68 příběhů z členských farem ASZ ČR naleznete v knize Selská historie pokračuje – II. díl.