Na zdejší statek, ke kterému před kolektivizací patřilo 12 hektarů půdy a 4 ha lesa, se přiženil tatínek Miloslava Tálského, rovněž Miloslav. To však již jeho tchán pracoval v JZD, soukromé hospodaření tu skončilo v roce 1958.
K jeho obnovení došlo záhy po změně režimu. „Nebylo to ale nikterak snadné, museli jsme se doslova rvát o to, co nám patřilo. Nechuť cokoliv vracet tu byla skutečně obrovská, jakožto mrtvý inventář jsme dostali nepojízdný traktor, nápravu z rozmetadla a závoru, zkrátka šrot,“ vzpomíná Miloslav Tálský starší.
To rodinu ovšem od myšlenky postavit statek zase na nohy neodradilo. „Podařilo se získat nějaké další hektary, věnovali jsme se chovu prasat a mléčného skotu. Od toho jsme ale ustoupili v roce 2006, kdy k nám přestala zajíždět velkomeziříčská mlékárna,“ informuje pan Tálský starší.
„Snažíme se maximálně vyjít vstříc zákazníkům, největší zájem je o rodinné, cca 10kilogramové balíčky nebo i bedýnky o hmotnosti 15 či 20 kilogramů.“
Jeho syn vystudoval obor provoz techniky na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně a nějaký čas se věnoval prodeji zemědělské techniky a na částečný úvazek pracoval v zemědělském družstvu. „Oproti sedlačině je to trochu jiný svět, ve tři padla a je to,“ směje se mladý hospodář. Do chodu farmy se naplno zapojil v roce 2017 a využil dotaci pro mladé začínající zemědělce na částečné financování nákladů na stavbu haly na uskladnění komodit.
Dnes se svým otcem hospodaří na 150 hektarech půdy, z nichž 60 ha tvoří trvalé travní porosty a zbytek orná půda. „Je tu 520 m n. m. a srážkový stín, takže kopce jsme zatravnili a zvykli si, že intenzivní rostlinná výroby tu zkrátka dělat nelze. Půdu máme v sedmi katastrech a pracujeme s ní tak, jak podmínky dovolí,“ říká starší z hospodářů.
Na orné půdě jsou pěstovány žito, pšenice a ječmen a také jílek a hořčice jako množitelské porosty. Aktuálně se farma nachází v přechodném období do režimu ekologického zemědělství.
Živočišnou výrobu na hospodářství zastupuje chov masného skotu plemene charolais o počtu 45 krav, přičemž před dokončením je nové zimoviště. Tálští začali i s výkrmem býků a novinkou je přímo na farmě bourárna, jejíž provoz byl zahájen na základě velkého zájmu lidí z okolí o kvalitní, čerstvé hovězí maso. „Snažíme se maximálně vyjít vstříc zákazníkům, největší zájem je o rodinné, cca 10kilogramové balíčky nebo i bedýnky o hmotnosti 15 či 20 kilogramů,“ vysvětluje mladý hospodář.
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR
(Napsáno v roce 2022)
Tento a dalších 68 příběhů z členských farem ASZ ČR naleznete v knize Selská historie pokračuje – II. díl.
