Podstatnější ale spíše je, že ještě do konce letošního června hodlá podle portálu Politico Evropská komise formálně zahájit přístupové rozhovory s Moldavskem a Ukrajinou. To je s největší pravděpodobností signál, že s nějakou formou členství Ukrajiny (nemusí být přitom nutně plné) musí nejen naši zemědělci počítat v následujícím programovém období. To lze navíc vnímat jako signál k budoucímu povinnému zastropování zemědělských dotací, také proto, aby mohla Ukrajina nějaké podpory z EU v praxi čerpat. Jsme-li u Ukrajiny, pak je vhodné zmínit poslední statistická data o dovozech zemědělských komodit z Ukrajiny do zemí EU. Ačkoli například proti dovozům ukrajinské pšenice protestují zejména východní státy EU, ve skutečnosti směřuje drtivá většina ukrajinských exportů pšenice úplně na západ, konkrétně do Španělska, kam míří 76 procent veškerých dovozů této komodity z Ukrajiny.
Lze sice předpokládat, že to všichni dotčení vědí – přesto je možná vhodné připomenout, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) spustil aplikaci, přes kterou mohou pěstitelé zasažení jarními mrazy žádat o provedení místního šetření škod na vyjmenovaných kulturách. Termín pro nahlášení škod na jahodách (24.5) přitom již uplynul, škody na peckovinách (broskve, meruňky, třešně, višně, švestky a slívy) a na drobném ovoci (maliny, borůvky, rybíz červený, bílý, černý a angrešt) je nutné nahlásit do 31. května a škody na jádrovinách (jablka, hrušky) a školkách do konce června. Příjem žádostí o kompenzace předpokládá SZIF na konci srpna, případně začátkem září.
Snahy snižovat byrokracii by se měly promítnout do nově zformulovaných podmínek pro dotace LEADER. Podle Ministerstva zemědělství (MZe) je novinkou možnost spolupráce Místních akčních skupin (MAS) i na projektech, do kterých jsou zapojeny obce, místní podnikatelé nebo neziskové organizace. Oproti předchozímu programovému období otevírají tak podle MZe nová pravidla prostor pro širší spektrum aktivit. Zásadní změnou pravidel pro projekty spolupráce je zrušení prokazování bezdlužnosti MAS vůči finančnímu úřadu. Odpadá také povinnost prokazovat tzv. motivační účinek, a rovněž není nutné dokládat, že MAS nejsou podnikem v obtížích. Zjednodušením je i zavedení jednotkových nákladů pro vzdělávací akce, exkurze a další neinvestiční výdaje. MAS tedy nebude muset dokládat faktury, podporu získá podle sazby určené například za jednu hodinu vzdělávacího kurzu.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ukončilo meziresortní připomínkové řízení k novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Hlavním cílem novely je podle resortu zajistit vyšší stupeň ochrany stromořadí na veřejných prostranstvích sídel. Stromořadí totiž na rozdíl od liniových technických sítí, například vodovodů či kanalizací, dosud nemají vymezena ochranná pásma se stanoveným režimem, přestože i ona jsou nespornou klíčovou součástí veřejné infrastruktury konkrétní obce. Podle návrhu MŽP by proto každé stromořadí tvořené pěti a více stromy na veřejně přístupném místě v městské či obecní zástavbě mělo získat ochranné pásmo. To by mělo být široké 3 metry na každou stranu od osy stromořadí. „Týká se to hlavně budování a údržby podzemních technických sítí, ze kterých nejvíce stromy poškozují necitlivé zásahy do jejich kořenového systému. V ochranném pásmu bude kácení a výkopové práce podmíněny vyjádřením samosprávy obce. Informace o tom, kde se ochranné pásmo nachází, stavebníkovi podá obec a do pěti let je snadno najde na internetu ve veřejně přístupném registru krajiny,“ uvedl k novele ministr Petr Hladík.
Zeleň ve městech a adaptace měst na změny klimatu byla také námětem konference Urbanscapes Praha 2024, která proběhla ve dnech 21. a 22. května za účasti přednášejících ze zahraničí v prostorách Fakulty architektury ČVUT. Akci připravila Česká asociace pro krajinářskou architekturu (ČAKA) za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a dalšími partnery. Lze jen připomenout, že právě města hrají důležitou roli v lokálním klimatu, neboť často působí jako tepelné ostrovy, které mění místní malý koloběh vody, což mimo jiné způsobuje tvorbu srážkových stínů a ovlivňuje také podmínky podnikání v zemědělství.
Prověřit adaptační opatření přímo v zemědělské praxi a prokázat, že lze udržitelně zemědělsky hospodařit s vytvářením zisků, je cílem projektu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) v rámci projektu „Chytrá krajina“. Závěrečná prezentace projektu a jeho výsledky proběhly tento týden přímo v terénu na Farmě Amálie, přičemž realizované opatření zahrnují uplatnění agrolesnictví, opatření podporující biodiverzitu zemědělské krajiny, opatření podporující biodiverzitu vodních ekosystémů či využití drenáží.
Petr Havel
