Ministerstvo zemědělství se hájí, že chystá jen takové změny, které umožňuje evropský právní rámec v rámci Společné zemědělské politiky. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého by bez toho byly podmínky v Česku přísnější než v jiných evropských státech. „To je neobhajitelné,“ uvedl Bílý.
Ministerstvo chce upravit podmínky stávajících dobrovolných dotací, takzvaných ekoplateb, jejichž cílem je udržitelné zemědělství, které chrání životní prostředí a snižuje dopad na klima. Pro zemědělce je to důležitá platba, jde o více než 1700 korun na hektar. Málokterý podnik si ji také nechává ujít, pobírá ji 98 procent zemědělců. Je proto obava, že když se ekoplatby oslabí, negativně se to projeví na zemědělské krajině.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se snaží přesvědčit ministerstvo zemědělství (MZe), aby do takzvaných ekoschémat a ekoplateb zasahovalo co nejméně. Jednání probíhají na nejvyšší úrovni. V úterý se kvůli tomu sešli ministři zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a Petr Hladík (KDU-ČSL). Do otevřeného střetu se ale nepouští, snad i proto, že jsou oba z jedné strany. Podle informací HN ale ministerstvo životního prostředí vnímá navržené změny dost kriticky.
I samotná Evropská komise doporučuje posílení environmentálních prvků u ekoschémat. „Proto MŽP a MZe jednají o jejich nastavení. Naším cílem je funkční systém ekoschémat, které řeší především ochranu půdy před erozí, zvýšení biodiverzity, krajinných prvků, mimoprodukčních prvků a celkově adaptaci na klimatickou změnu. Hledáme cesty, jak toto zachovat,“ sdělil HN ministr Hladík.
Podle ekologů s návrhem MZe hrozí, že se podmínky rozvolní tak, že na peníze dosáhnou i zemědělci, kteří udržitelně nehospodaří.
„Ekoplatby mají být přínosné, neměli by je pobírat všichni. Když se podmínky nastaví hůř, než v minulém dotačním období, tak je to krok zpět,“ upozorňuje Martin Rexa, expert na zemědělství Hnutí Duha. Ministerstvo zemědělství jde podle něj se změnami mnohem dál, než by muselo. Podle hnutí by navržené změny vedly ke ztrátě desetitisíců hektarů mimoprodukčních ploch, tedy těch, které dávají víc prostoru přírodě a půda si na nich odpočine od intenzivního zemědělství.
Podle ministerstva zemědělství je logické a vůči domácím zemědělcům fér, aby i v Česku k rozvolnění dotačních podmínek došlo. „Základ změn je upraven nařízením Evropského parlamentu a Rady. Již sama Evropská komise ve svém návrhu dostatečně vyhodnotila dopady úprav,“ vysvětluje Bílý.
„Čeští zemědělci se nacházejí v situaci, kdy jim nízké výkupní ceny v řadě případů stěží pokryjí vysoké produkční náklady. Zároveň se na ně doslova valí mnoho nových regulací pro hospodaření, které se odvíjejí od evropské i domácí zemědělské politiky a které náklady na produkci zemědělských komodit pro výrobu potravin ještě zvyšují. Vítáme proto alespoň částečné zmírnění pravidel, i když problémy zemědělců to zdaleka plně neřeší,“ řekla tisková mluvčí Agrární komory České republiky Barbora Pánková, a dodala, že členové agrární komory se o půdu starají, aniž by jim to někdo nařizoval. „Byli by sami proti sobě, kdyby to nedělali, protože půda je jejich základním výrobním prostředkem a zachování jejích přirozených vlastností pro budoucí generace je prioritou,“ uvedla Pánková.
Zemědělci ujišťují, že změny přírodě neuškodí. „Obecně platí, že nastavení k ochraně přírody často nerespektují místní krajinné podmínky, významným způsobem zvyšují byrokracii, v některých případech s rozporuplným dopadem na přírodu,“ upozornil Jaroslav Vaňous, předseda ZD Sloupnice, který probíhající legislativní změny sleduje.
Problém podle Vaňouse je, že se po zemědělcích „chce podstatně více muziky za podstatně míň peněz“. „A často v tom nevidíme logiku,“ dodal Vaňous.
Změny v ekoplatbě a standardech DZES (dobrý zemědělský a environmentální standard, pozn. red.) jsou podle něj marginální. S tím ale nesouhlasí poslankyně Klára Kocmanová (Piráti), členka poslaneckého výboru pro životní prostředí. „Budeme v koaličních jednáních hájit opak, tedy posilování ekoplateb, které už jen podle svého názvu musí přinášet společnosti, která je financuje, prokazatelné benefity,“ sdělila Kocmanová. Za nejdůležitější považuje zachování požadavku na podíl mimoprodukčních ploch, tedy úhory, krajinné prvky, jako jsou remízky a stromy či biopásy, které slouží k zadržování vody v krajině, snižují erozi půdy a podporují opylovače.
„Chápu, že ochránci přírody mají k změnám výhrady, je tomu tak kontinuálně a nepamatuji se, že by někdy byli s něčím spokojeni. Změny jsou však důsledkem naprosto bezprecedentního přestřelení environmentálních ambicí EU v rámci Green Dealu, což se zdaleka netýká jen zemědělství,“ reagoval Jan Ulrich, ředitel Zemědělského svazu ČR. Podle jeho názoru jsou i nadále environmentální priority nadřazeny těm zemědělským, byť v upravené formě.
Navrhované změny katastroficky nevnímá ani Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje hlavně menší farmáře. „Klimatická politika je bezesporu důležitá a i zemědělce musí zajímat, ale bude dobře, když dojde ke zjednodušení požadavků,“ sdělil Jaroslav Šebek, předseda asociace.
Návrh změn z dílny MZe zatím není veřejný. Očekává se, že ještě dozná úprav po dalších jednáních s MŽP. Stěžejní schůzka proběhne v rámci takzvaného Monitorovacího výboru 18. června. Změny pak musí ještě schválit vláda.
Předtím zemědělci chystají další protesty na 4. června. Kromě Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR se na nich shodli i zástupci Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Společnosti mladých agrárníků a Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře, se od protestů většinou distancuje.
Mezi požadavky demonstrujících zemědělců patří spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění, vrácení národních dotací na úroveň roku 2022, snížení daně ze zemědělské půdy nebo nezdaňování evropských dotací.
Autor: Viktor Votruba
Zdroj: Hospodářské noviny
Zdroj: Hospodářské noviny
