Několik poznámek ke stanovisku zástupců zemědělských organizací z Vysočiny ze dne 16.7.2009
Oblast podpor:
K bodům 1 a 2
Jednorázové dotace na dojnice (jako na cokoliv jiného) jsou líbivé, ale tíživou situaci chovatelů prostě nevyřeší, neboť to žádné řešení není. Pouze si stejný problém farmáři o nějaký čas oddálí. Netržní zásahy přivodí další problémy.
Je také otázkou, kde má na to stát vzít v období krize v celém hospodářství a plánovaném téměř 200 miliardovém schodku státního rozpočtu (tzn. kde jinde ušetřit nebo komu zvýšit daně?). Na ostatní zemědělce, na které dopadá krize, stejně pouze z jiného úhlu se mohou (a také budou) cítit znevýhodněni. O podnikatelích bez jakýchkoli dotací mimo zemědělství už nemluvím vůbec. Rozjede se další kolo žádostí o dotace, které budou mít ještě slabší racionální základ, ale budou o to hlasitěji argumentovat nerovnými podmínkami.
Bod 3
Minimální cena mléka - naprostý nesmysl, který je zcela zbytečné dál komentovat.
Body 4 a 5
Plné dorovnání přímých plateb - ASZ toto bezpochyby podporuje. Podstatné však bude, z kterého balíku se na to vezme. Pokud to bude z opatření, které pomáhají vyjasnit vztahy k půdě či jakkoli přispět ke změně nekonkurenceschopné struktury zemědělské výroby, pak je to špatně.
Diverzifikace - jednoznačně ano. ASZ má tento bod od svého vzniku ve svém dlouhodobém programu.
Bod 6
Zachovat oblasti LFA - Není příliš zřejmé, jak to autoři mysleli. Jak souvisí zachování oblasti LFA s řešením mléčné krize?
Zde se nabízí výrazně podpořit dojnice v oblastech LFA - například financemi z článku 68 (cca 700 mil.), kterými by mohly být v příštím roce směřovány právě na jejich chovy ve výše položených oblastech a v oblastech LFA na rozdíl od mléčného skotu v nižších (úrodnějších) polohách, kde je intenzivnější zemědělství a možnosti zemědělců větší.
Oblast legislativy:
Body 1 a 2
Regulace chování obchodních řetězců.
Kdo si váží svobodného podnikání a vezme rozum do hrsti, pochopí, že takové počínání nic nepřinese. Možná jen oprávněné žaloby obchodníků na Agrární komoru, která tuto štvavou kampaň vede.
Spravedlivé rozdělení zisku je nesmyslný a populistický termín. Zákon o významné tržní síle nic nevyřeší, pouze přinese českým dodavatelům nové potíže. Co takhle Madeta, která má bezpochyby významné tržní postavení? Opravdu tento český podnik jako i mnohé další chtějí autoři omezovat?
K bodu 3
Kontrola importovaných potravin a surovin
Zde pouze krátkou poznámku. Největší podíl obchodu máme se členskými státy EU, přičemž za import se nepovažuje dovoz z ostatních zemí EU. Na splnění tohoto požadavku bychom museli vystoupit z Evropské unie, neboť jakékoli omezení (mimo některých situací) mezi státy není přípustné.
K bodu 4
80% jako minimální povinný objem potravin tuzemského původu v obchodech.
Lze souhlasit, pokud opravdu zemědělci chtějí mít na dvoře 80% podíl techniky z tuzemska a podobně anebo pokud české podniky nepotřebují nikam vyvážet a nebude jim vadit zavedení recipročních opatření.
K bodu 5 a 6
Osvěta a marketing
Určitě je to vhodné řešení, nesmí se ale jednat o nedomyšlené projekty, které jen polykají peníze. Rozumná účast státu však nemusí být zcela od věci.
Snížení byrokracie - rozhodně ano. Škoda jen, že tento bod se v úkolech některých nevládních organizací objevuje zatím velmi zřídka. Doufejme, že autoři prohlášení - členové Zemědělského svazu a Agrární komory budou více apelovat na ministra zemědělství Jakuba Šebestu, aby například konečně odpověděl na dopisy a podpořil pokračování Antibyrokratické komisi Mze, která pro zemědělce prosadila desítky zcela konkrétních zjednodušení.
Oblast stejných podmínek
Bod 1
Sjednocení podmínek pro podnikání.
Co jsou stejné podmínky? Legislativa z EU je zpravidla závazná pro všechny členské státy. Přírodní podmínky (naštěstí) sjednotit nikdy nepůjde. Jde opět jen o vágní floskuli, která nemá a ani nemůže mít reálný obsah.
Pokud se sjednocením podmínek myslí sjednocení výše dotací ve všech zemích EU, je třeba také připomenout, že stejná výše dotací například pro nové členy jako je Rumunsko a Bulharsko, přinese díky tamnímu obrovskému produkčnímu potenciálu, mnohem větší tlak na odbytové možnosti všech evropských zemědělců se všemi důsledky.
Na závěr malý podotek - na rozdílných podmínkách je právě založena podstata obchodu - volného obchodu, který znamená ekonomický přínos, invenci podnikatelů a neustálý rozvoj celé společnosti. Zkušenosti z celého světa potvrzují, že jakékoli výraznější regulace a omezování nakonec přineslo jen nezasloužené výhody jednotlivcům a zaslouženou bídu všem takto „ochraňovaným“ národům.
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
