„V době, kdy jsme tento objekt kupovali, jsme s manželem pracovali v oboru polygrafie a bydleli v Karlových Varech. Poměrně záhy jsme ale začali více a více pobývat tady a uvědomili si, že nás mrzí, že na našich pozemcích hospodaří někdo cizí. Rozhodli jsme se tedy, že tu zakotvíme natrvalo a začneme i sami hospodařit,“ vysvětluje Kamila Prchalová.      

Stalo se tak v roce 2003, vloni Biofarma Belina oslavila 20 let své existence. „Postupně jsme přikoupili další pozemky, některé i pronajali, dnes hospodaříme na 40 hektarech vlastní půdy a 20 ha pronajatých. Z větší části jde o trvalé travní porosty, na orné půdě pěstujeme pícniny. Byla ovšem docela fuška dát pozemky do pořádku, vyčistit je od hlohu a náletových dřevin, ale povedlo se. Hospodaříme v maximálním souladu s přírodou, uskutečnili jsme řadu projektů přispívajících k její ochraně a krajinotvorbě, 15 hektarů půdy máme v soustavě Natura 2000,“ informuje Jaroslav Prchal.

Takřka od počátku bylo jasné, že součástí hospodaření v nadmořské výšce pohybující se okolo 700 m n. m. se stane živočišná výroba. Zprvu šlo o ovce, později si Prchalovi pořídili masný skot, který na farmě dominuje dodnes, a také pár kusů mléčného skotu.

V roce 2009 vybudovali za pomoci evropských fondů přímo na farmě minimlékárnu o kapacitě zpracování až 150 litrů mléka denně. Vyrábí tu sýry, tvaroh, sladké tvarohové krémy, jogurty, různé pomazánky a žervé, nechybí ani jogurtové nápoje nebo třeba ledová káva. Své produkty mají Prchalovi ověnčené oceněními z regionálních soutěží, jakými jsou třeba Regionální potravina Karlovarského kraje nebo Dobrota Karlovarského kraje. Výrobky se prodávají jak přímo ze dvora, tak v několika obchodech.

Jezdit si pro ně a přitom alespoň chvilku pobýt na farmě a potěšit se se zdejšími zvířaty, ke kterým patří třeba i osli, se naučili zákazníci vždy v sobotu, kdy je tu od Velikonoc až do svatého Václava den otevřených dveří. Konají se tu i zahradní párty, svatby a koncerty. Nadšenými konzumenty zdejších dobrot jsou ale i hosté, kteří jezdí na farmu na dovolenou.

„Když jsme tento objekt zakoupili a začali tu i bydlet, jezdila k nám spousta přátel a známých na návštěvu. Problém byl ale s jejich ubytováním. Napadlo nás tedy vybudovat v podkroví nad bývalým hospodářským stavením apartmány. Zprovoznili jsme je v roce 2008, jde o dva apartmány o celkové kapacitě osmi osob a dávno je nevyužívají jen naši známí. Nabízíme pobyty především v letních měsících a našimi nejčastějšími hosty jsou rodiny s dětmi, které vítají pobyt v přírodě a mezi zvířaty,“ vysvětluje Kamila Prchalová.

Od roku 2014 je pro hosty k dispozici i zrekonstruovaný domeček s veškerým komfortem a společenskou místností v těsném sousedství farmy. O čtyři roky později začali Prchalovi nabízet i ubytování na chatě ve stráni za farmou. Jedná se o upravený mobilheim, který je doplněný o rozlehlou dřevěnou verandu a zázemí s ohništěm. Aktuálně je tak možné na farmě ubytovat až 18 hostů. 

„Co se týče agroturistiky, nám velmi pomohl a stále pomáhá Svaz venkovské turistiky a agroturistiky v čele s jeho předsedkyní Zdenkou Noskovou. Radili jsme se s ní ohledně propagace, webových stránek, výborné jsou i jeho stránky Prázdniny na venkově, které ve své nové, moderní podobě nabízí skvělou orientaci v ubytování na venkově,“ říká paní Prchalová.

Kromě faremních snídaní, které je možné si předem objednat, mohou hosté biofarmy ochutnat i skvělé hovězí, jehněčí či grilovanou zeleninu a sýry, které jim na přání připravuje syn manželů Prchalových Jaroslav, jenž je do provozu na farmě rovněž plně zapojen. „Baví mě vymýšlet různé novinky a oživovat pestrost našich činností,“ říká Jaroslav Prchal junior.

Pro dětské skupiny nebo ubytované hosty na farmě nachystali i malý kurz, kde mají možnost dozvědět se více o zpracování mléka a výrobě sýrů nebo kurz apatykáře, kdy se děti seznámí s bylinkovou zahradou a vyrábějí čaje a sirupy.

Biofarma Belina rovněž velmi aktivně spolupracuje s Místní akční skupinou Kraj živých vod na realizaci drobných projektů ve vztahu k přírodnímu a kulturnímu dědictví, například při obnově minerálních pramenů na Tepelsku. V rámci této MAS funguje i Platforma venkovské mládeže, jejíž předsedkyní se v loňském roce stala Lenka Lejčková, partnerka syna manželů Prchalových Jaroslava, která je rovněž velkou pomocnicí na farmě.

Z Bohem zapomenutého místa k biofarmě, kde to žije – tak by se dala charakterizovat dvacetiletá cesta, kterou rodina Prchalových prošla v osadě Nežichov. A že bude mít i pokračování, to je dnes již takřka jisté.   

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR

(Napsáno v červnu 2024)

Tento a dalších 68 příběhů z členských farem ASZ ČR naleznete v knize Selská historie pokračuje – II. díl.