Zejména pro zastánce akvaponie není jistě příjemná informace, podle níž společnost Future Farming z brněnské skupiny GFF přestala vyplácet mzdy většině zaměstnanců svých a zároveň chystá uzavření akvaponických farem. Mnoho drobných investorů totiž do firmy investovalo prostřednictvím společností vydávaných dluhopisů téměř miliardu korun, a o tyto své peníze pravděpodobně přijdou. Problémy Future Farming navíc mohou mít i širší dopad – totiž do zhoršení image akvaponických farem jako celku, což je nepříliš žádoucí z toho důvodu, že tyto farmy mají zejména v ČR, s horšími klimatickými podmínkami například pro pěstování rajčat pod širým nebem, do budoucna perspektivu.
Platforma za novelizaci lesního zákona složená ze zástupců vlastníků lesů, lesníků, ochránců přírody, akademiků i průmyslu, včetně Asociace soukromého zemědělství ČR, v průběhu kulatého stolu v uplynulém týdnu konstatovala, že připravovaná novela lesního zákona jde správným směrem. Pro laickou veřejnost je přitom důležité, že se v novele nepočítá s „uzavíráním lesů“, z hlediska rychlejší obnovy skladby lesních porostů a zároveň dostatečného přísunu dřevní hmoty k dalšímu zpracování je zase žádoucí, že se v novele počítá se snížením minimálního věku pro obnovní těžbu smrku a dalších dřevin z 80 na 60 let. Poměrně široká shoda lesnické veřejnosti a zástupců akademické sféry dává předpoklady k tomu, aby novela splnila cíle, které si klade, což je v tuzemské legislativě poměrně vzácný úkaz.
Evropská Komise vydala rozsáhlý soubor dat a grafů týkající se struktury zemědělských podniků a dotací v jednotlivých členských zemích. Jde o komplexní data za rok 2022, která mimo jiné odůvodňují zavedení redistribuční platby. Z uvedených dat totiž mimo jiné vyplývá, že v ČR čerpaly největší zemědělské podniky téměř 90 procent veškerých zemědělských dotací (konkrétně 88,7 procenta), což je druhý nevyšší podíl po Slovensku.
Podle poradenské společnosti EGÚ Brno skončí do roku 2027 provozní podpora 171 bioplynovým stanicím, do roku 2031 pak celkem 386, tedy více než polovině ze všech fungujících v ČR. Jejich majitelé by proto měli do budoucna uvažovat o optimalizaci technologie a vhodném využití bioplynu. „Do budoucna je nutné počítat se změnami na trhu s elektřinou a plynem, způsobenými rostoucím podílem obnovitelných zdrojů, a provoz bioplynových stanic tomu přizpůsobit. Plány ČR v oblasti biometanu předpokládají téměř 500 milionů metrů krychlových roční produkce do roku 2030. To odpovídá zhruba 330 bioplynovým stanicím transformovaným na biometan, které budou podle našich propočtů potřebovat přibližně 10 milionů tun odpadních surovin,“ uvádí EGÚ Brno. V tuzemsku se v současnosti nachází přes 600 bioplynek různých druhů a zatím devět biometanových stanic. Bioplynky jsou podporovány na 20 let provozu a podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu mohou nyní získat až 4 444 Kč za megawatthodinu dodané elektřiny. Tato podpora ale postupně končí, u prvních z nich už na konci roku 2025. Konec této podpory celkově by pak měl nastat k roku 2033.
Českomoravský svaz mlékárenský uspořádal v předstihu (30. 5.) před Světovým dnem mléka (1. 6.) tradiční setkání spojené s vyhlášením mlékárenského výrobku roku. Letošní ročník soutěže přitom ovládla Madeta, důležité ale byly zejména osvětové informace týkající se prospěšnosti konzumace mléka, zejména pro děti. Ty shrnula ve svém příspěvku Eva Samková z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a jen velká škoda, že příslušné údaje nemíří častěji ke spotřebitelské veřejnosti, což by bylo také v zájmu českých zemědělců. Jako příspěvek k žádoucí osvětě proto ještě odkaz na zmiňovanou prezentaci ZDE.
Petr Havel
