Akce se konala pod záštitami ministra zemědělství Marka Výborného, ministra životního prostředí Petra Hladíka, hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha, primátorky města Brna Markéty Vaňkové a rektora Mendelu Jana Mareše.

Kongres hostil řadu významných hostů z Evropy i ze zámoří. Na úvod konference pozdravil její účastníky videozdravicí pan eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, jako další zástupci Evropské komise byli přítomni Ion Codescu, ředitel land use & management unit pod DG ENV a Emmanuel Petel (DG AGRI), který se podílí v úzké spolupráci s Generálním ředitelstvím pro životní prostředí (DG ENV) na vývoji nového právního rámce pro ochranu půdy, zejména na návrhu zákona o monitorování půdy.

Během slavnostního zahájení promluvil z význačných hostů ministr životního prostředí Petr Hladík a náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek, kteří oba ocenili nevšední význam pořádané akce a potenciál agrolesnického způsobu hospodaření coby plnohodnotné produkční alternativy ke konvenčnímu zemědělství, které však zároveň plní řadu environmentálních funkcí, včetně zvýšení biodiverzity v krajině, zmírňování dopadu klimatické změny vytvářením specifického mikroklimatu a v neposlední řadě také protierozní funkce, a to včetně zlepšení půdních vlastností a hydrologické bilance.

Česká republika je jedna z devíti členských zemí EU, která využívá v rámci SZP dotační titul Agrolesnictví. Z celkové alokace pro 900 ha pro pětileté programové období bylo v prvním loňském roce využito 610 ha, tj. 2/3. V letošním roce ohlásili čeští zemědělci úmysl vysadit více než 3000 ha.

Účast na konferenci byla oproti minulým ročníkům neobvykle vysoká – 396 účastníků zhlédlo na 137 prezentací a dalších více než 100 posterových sdělení, dvě panelové diskuze s klíčovými osobnostmi evropského, příp. amerického a australského temperátního agrolesnictví. Čtvrteční den byl věnován třem exkurzním trasám v jihomoravském regionu, z nichž jedna vedla až k rakouskému Poysdorfu. Výstupem konference je DEKLARACE z konference (Brno Agroforestry Declaration), kterou odsouhlasili její účastníci během závěrečného ceremoniálu.

Během týdne si účastníci mohli vybrat z řady doprovodných akcí, např. Agroforestry Film Night, nebo gala dinner v Besedním domě. Zasedalo také General Assembly EURAF, které volilo nové vedení  – Board. Nově zvolení členové se následně sešli, aby ze svého středu vybrali funkcionáře EURAF. Česká republika zde má také své zastoupení a to hned v nejvyšší funkci: novým prezidentem EURAF se stal Bohdan Lojka, bývalý předseda ČSAL. Tímto přejeme hodně úspěchů v další práci!

Příští ročník – 8th Conference EURAF 2026 se bude konat ve Švýcarském Neuchâtel.

Zdroj: EURAF.net

Projev předsedy ASZ ČR Jaroslava Šebka na 7. mezinárodní konferenci k agrolesnictví

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi zde srdečně pozdravit všechny delegáty, kteří dorazili z mnoha koutů Evropy i světa na tuto důležitou konferenci k tématu o trochu jiném zemědělství, které má potenciál posunout řadu potřebných věcí kupředu, a chci jí popřát zdar, aby na konci tohoto diskusního týdne bylo celé téma ještě viditelnější a ještě zajímavější také pro další naše kolegy sedláky.

Mám tu čest zde promluvit jménem Asociace soukromého zemědělství ČR, která hájí zájmy rozhodujícího množství českých i moravských sedláků a rodinných farem. Je třeba připomenout, že tito sedláci se po revolučním období po roce 1989 poměrně složitě a v zásadě bez valné domácí politické podpory postupně vraceli zpět na statky svých předků, kteří prostě uměli v krajině hospodařit a přiměřeně ji využívat. Jde o zvláštní český paradox, že i v dnešní době, kdy se stále více mluví o nutnosti zabývat se tématem ochrany životního prostředí, tak právě těm, kteří to skutečně dokáží prakticky zajistit, náš stát zatím příliš mnoho podpory nedává. Přitom jsou to právě lokálně ukotvení sedláci, kteří přistupují ke svému zemědělskému majetku a ke svému okolí ze své podstaty odpovědně. Naše legislativa však bohužel ani nedokáže tento obecně udržitelný a přínosný hospodářský model, navíc tak běžný všude po Evropě, odlišit od jiných.

Musím také podotknout, že podpora agrolesnictví se v podmínkách České republiky nerodila vůbec snadno a byli jsme obviňováni, že dokonce škodíme českému tzv. produkčnímu zemědělství, že se připojujeme k zeleným šílencům, kteří prosazují nesmyslné novoty. Po dlouhých letech odmítání a neochotného přístupu se nakonec i ministerským úředníkům rozsvítilo a agrolesnictví je dnes regulérním prvkem v rámci podpůrných opatření SZP v ČR. Jsme moc rádi, že jsme již před mnoha lety vešli v dělnou spolupráci s Českým spolkem pro agrolesnictví (ČSAL) a že jsme byli také účastni všech zásadních jednání na ministerstvu zemědělství k tomuto tématu. Náš spolek soukromých zemědělců v podstatě jako jediný z větších domácích zemědělských organizací skutečně podporoval a plně stál za agrolesnictvím a pomohl společně s ČSAL a dalšími odborníky vyšlapat cestičku k tomuto opatření a hlavně k dnes již poměrně širokému povědomí mezi zemědělci v této zemi o něm. Mezi našimi členy je také rostoucí skupina sedláků, kteří silvoorebné nebo silvopastorální řešení nedávno realizovali nebo jej na svých farmách dlouhodobě udržují. Těší mne, že během konference budou moci vystoupit někteří naši členové se svými praktickými zkušenostmi. První rok, kdy byl titul agrolesnictví u nás vyhlášen, potvrdil naše očekávání, že zájemci o agrolesnictví jsou klasičtí soukromí zemědělci. Nepotvrdilo se, že by jej chtěli realizovat také zástupci velkých holdingů. Ti asi řeší jiné věci.

Rozhodně nás ale nespasí jeden dotační titul, rozhodně nemůžeme očekávat, že by mohl sám napravit dopady likvidace sedláckého stavu v 50. letech 20. stol. a jejich ryzích vlastnických a hospodářských přístupů, které na dlouhá desetiletí zmizely a nyní se horko těžko prosazují zpět na venkov. Agrolesnictví ale může, samozřejmě spolu s dalšími nesčetnými opatřeními a projevy v přírodě pomoci obnovit ztracenou přirozenou rovnováhu a pomoci řešit to, co jsme velkoplošným a takřka průmyslovým zemědělstvím někde napáchali.

Současně ale musím zdůraznit, že má slova rozhodně nelze vykládat tak, že ten, kdo nerealizuje agrolesnický systém, je špatný hospodář. Agrolesnictví není žádný svatý grál, ale je to velmi zajímavá příležitost vyzkoušet také kvalitu jiných hospodářských přístupů a ty jsou v českém velmi strohém postsocialistickém zemědělství nanejvýš potřeba.

V České republice a zřejmě nejen v naší zemi jsme bohužel trochu zapomněli, že strom také patří do zemědělské krajiny a že ten, kdo si jej na poli promyšleně a se znalostí své lokality vysadí, se rozhodně nechystá zkrachovat tím, že si zmenší pole. Právě naopak tím dokazuje, že umí uvažovat v souvislostech a dává větší prostor nejen dalším druhům života k jejich existenci v přírodě, ale ve výsledku dává větší prostor i sobě.

Vidíme také, že stromy v krajině umí zachraňovat životy. A to bez přehánění. Chrání nás nejen před horkem a suchem, ale třeba pohledem na některá místa na Ukrajině jsou tamní agrolesnické systémy využívány k úkrytům a ke zpomalení postupu ruské fronty a naopak tam, kde jsou jen otevřená pole, snadněji dochází k postupu agresora.

Tyto nanejvýš strategické a zásadní přínosy agrolesnictví pro krajinu, pro bezpečnost, pro společnost jsou navíc zcela přirozeně doplněné o hospodářskou funkci pro jednotlivého sedláka a vlastníka. Jde tedy jen o to trochu proměnit obecný pohled na produkční zemědělství, jak je chápáno dnes. Myslím, že aby totiž mohlo zůstat nadále dobře produkčním, potřebuje další prvky, které se také stanou součástí produkce – jen se tak stane v jiných časových intervalech, než jak jsme zatím v současném zemědělství převážně zvyklí.

Vážené dámy, vážení pánové, naše Asociace se nebála ve složitých českých podmínkách podpořit tento původní a dnes objevovaný směr a stejně tak podporuje i řadu dalších osobitých přístupů k hospodaření, k půdě a ke krajině, a proto vězte, že budeme agrolesnictví podporovat, i v našem zájmu, nadále.

Děkuji vám za pozornost.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR

Brno, 28. 5. 2024