Je pozitivní zprávou, že někteří z politických reprezentantů jsou ochotni pozorně a s pochopením naslouchat potřebám selského stavu. Během květnové schůzky, které se za ASZ ČR zúčastnil předseda Jaroslav Šebek a místopředsedové Jan Štefl a Jan Staněk, bylo zřejmé, že přítomní zástupci hnutí STAN mají snahu podílet se na systematických změnách, které by mohly přispět k větší efektivitě a hladkému chodu agrárního sektoru v Česku. Členové Předsednictva ASZ ČR na jednání přednesli taková témata, jejichž zohledňování vyžaduje koncepční a strategický přístup, nikoli jednorázové řešení, které by bylo výhodné jen pro určitou úzce vymezenou skupinu.
Jedna z problematik, která vyžaduje systémový přístup a zejména odhodlaný postup vpřed, je zastropování dotací a s ním související sledování majetkové propojenosti podniků. Pavel Čížek, místopředseda hnutí STAN, se aktivně zajímal o varianty, jimiž by bylo možné propojenost podniků transparentně sledovat. Šebek zdůraznil, že není zapotřebí zdlouhavě a nákladně vytvářet zcela nové digitální struktury. Propojenost podniků lze poměrně jednoduše zjistit s pomocí stávajících a již zavedených evidenčních systémů a s využitím čestných prohlášení žadatelů o jejich propojenosti. Pokud by podnik přesáhl určitý stupeň velikosti, neměl by nárok na investiční dotaci. Tuto úroveň navrhuje ASZ ČR stanovit kolem 2000 hektarů.
Ohledně investičních dotací byla projednávána možnost podpory celé řady konkrétních úprav bodovacích kritérií. Tato kritéria ASZ ČR představila v rámci pracovní skupiny na ministerstvu zemědělství a informovala o nich již dříve všechny zemědělské zástupce koalice. Dalším tématem, jak lépe a plošněji využít současnou omezenou alokaci finančních prostředků v podzimním kole PRV, je návrh na snížení maximální velikosti ze současných 30 milionů na 15 milionů korun. Díky tomu by šlo dostupné finance rozdělit mezi větší počet žadatelů, a umožnit tak vznik vícero projektů. Všechna navržená opatření týkající se dotací přitom nemají za cíl omezovat možnosti zemědělských subjektů, ale naopak podpořit větší množství farem a statků. V širší perspektivě by taková opatření vedla k diverzifikaci a zvýšení konkurenceschopnosti českého agrárního sektoru.
Zastropování dotací je běžnou praxí na evropské úrovni. Navíc podle průzkumů je skutečně velkých podniků v Česku zhruba do 300, a to z celkového počtu 30 tisíc zemědělských subjektů. Taková opatření by tak umožnila zlepšit pozici menších hospodářství či středních podniků. Zároveň by byly prevencí před tím, aby zemědělské dotace čerpaly obří agroholdingy či subjekty, které ani nemají sídlo v Česku. Místopředseda ASZ ČR Jan Staněk rovněž připomněl, že by bylo potřebné, aby nastavení dotací počítalo s prioritním podpořením těch, kteří o dotace žádají poprvé, čímž by se pomohlo začínajícím sedlákům. Radan Večerka, místopředseda Krajského výboru v Karlovarském kraji, připomněl, že prvně žádajícím mohou pomoci rovněž kanceláře MASek, tedy místních akčních skupin. Zástupci STAN a ASZ se shodli na možnosti více využít a finančně více podpořit program LEADER, prostřednictvím kterého by mohlo téct více evropských peněz zemědělcům a jenž má blíže k vytváření potřebných lokálních vazeb a spolupráce na venkově.
Zásadním tématem, pro které hledá ASZ konkrétní podporu, je systematická podpora mladých a začínajících zemědělců. Šebek zdůraznil, že musí být prioritou odpovědného ministerstva zemědělství a celé vlády hledat způsoby, jimiž by bylo možné motivovat mladou generaci do tohoto méně atraktivního sektoru. Jednou z cest by mohla být prioritizace nabídek státní půdy novým zemědělcům. Dosavadní rozhodování, komu bude státní půda nabídnuta, by totiž nemělo být určeno pouze nejvyšší nabídkou. Současně by se měla řešit i celková revize využívání státní půdy, která je mnohdy pronajímána stále stejným subjektům od začátku devadesátých let.
Na to konto Čížek připomněl, že by bylo užitečné vzít v úvahu rovněž potenciál obecní půdy, které je v současné době více než půdy státní. Tomáš Dubský, poslanec a místopředseda Zemědělského výboru, navrhl, že by bylo možné pořádat informační semináře pro obce na toto téma, neboť řada obecních zastupitelů možná o nabízení půdě začínajícím zemědělcům dosud neuvažovala. Díky přehlednému informování samospráv o takové variantě by se věci mohly dát do pohybu. Zároveň vznikla shoda na požadavku, aby opatření takového typu nebyla byrokraticky nepřehledná.
Právě i administrativní zátěž by mohla pozitivně upravit chystaná legislativa o rodinných zemědělských hospodářstvích. Šebek představil zástupcům hnutí STAN, v jaké fázi se nyní nachází příprava zákona. Vyzdvihl ambici návrhu spočívající v tom, aby byla legislativně zakotvena pozice rodinných farem a jasně se s nimi počítalo jako s nezbytnou součástí agrárního sektoru. Musí tedy být jasné, co je rodinná farma, měly by být usnadněny převody majetku uvnitř rodiny, a stejně tak by si i přímý prodej ze dvora zasloužil legislativní zefektivnění a zjednodušená pravidla. Zároveň by se samozřejmě jednalo o dobrovolné řešení a přehledně ustavenou variantu pro lokální a rodinné statky.
Je smutnou realitou, že další podpora malých podniků (nejen v investičních opatřeních) se v současné době prosazuje paradoxně stále náročněji také kvůli argumentu, že malé podniky v nedávné době dostaly redistributivní platbu, a tudíž další podpora má směřovat především na ostatní podniky. Zástupci STAN a ASZ ČR však jsou ve shodě, že podpora lokálních a tudíž převážně menších zemědělců musí být nadále hlavním zájmem. Jde totiž také o naplňování vládního prohlášení. V tomto smyslu proto rovněž projednávaly některé další náměty.
Jedním z nich byla budoucí podoba ekoschémat. Politika STAN podporuje spíše větší množství neprodukčních ploch, které by zemědělci měli dostat adekvátně zaplacené s tím, že by tyto plochy měly stoupat do roku 2027 o jedno procento každým rokem na celkových 7 %. Podle ASZ ČR by však byla ideální hranice pěti procent. Zároveň by pomohlo zahrnutí vnějších a vnitřních krajinných prvků s vyšším hodnocením v přepočtových koeficientech vůči současnosti. Naopak zahrnutí bílkovinných plodin, jimiž by zemědělci rozhodně měli mít možnost tuto povinnost nadále plnit, by ale mohlo mít koeficient nižší. Šebek dodal, že je důležité rovněž to, jakým způsobem budou tyto změny řešeny. ASZ ČR by upřednostnila jasný motivační přístup a ne dosavadní detailní nastavení, a tím pádem i riziko formálních porušení. Zároveň by měla existovat možnost navýšit nezemědělské plochy nad zmíněný počet procent, pokud by se zemědělec dobrovolně rozhodl, přičemž by byla tato volba opět finančně adekvátně ohodnocena.
Celkově lze říci, že květnové jednání politiků hnutí STAN a sedláků z ASZ ČR bylo smysluplným dialogem a praktickým vyjednáváním zcela konkrétních témat. Ostatně i poslankyně Jana Krutáková vyzdvihla jasnou a srozumitelnou komunikaci témat ze strany ASZ ČR, s níž má zkušenost už z minulosti. Díky snaze obou stran o funkční posuny v rámci zemědělské politiky byly naznačeny možné další kroky, a to včetně potřebné další diskuse nejen k ekoschématům či opatření k řešení generačního problému, ale také podpora vládní novele mysliveckého zákona, která s úspěšnou zemědělskou či lesní politikou velmi souvisí.
Reprezentanti hnutí STAN tak mohli vyslechnout od zástupců ASZ ČR systematicky formulované potřeby selského stavu. Komunikace a spolupráce na zemědělských tématech je zásadní také s ohledem na blížící se volby do Evropského parlamentu. Čeští sedláci totiž potřebují obhájce svých aktivit také na evropské úrovni, aby bylo možné funkčně propojit českou a unijní zemědělskou politiku. Evropským standardem je totiž podpora malých a rodinných farem. Právě o takový model zemědělství ASZ ČR dlouhodobě usiluje a bude v jeho posilování, doufejme, že i s trvalou podporou hnutí STAN, nadále pokračovat.
Hlavní kancelář ASZ ČR
