„Statek byl na tomto místě již v minulosti a rovněž s koňmi. V době druhé světové války a následné kolektivizace tu hospodařila rodina s devíti dětmi. Manželka jednoho z bratrů, který usedlost zdědil, ho pak prodala a další roky byl využíván jako rekreační objekt,“ informuje Robert Volný.
V roce 1996 ho jakožto letní sídlo pro rodinu zakoupili rodiče pana Volného Věra a Oldřich. „Maminka měla moc ráda koně a přála si, aby tu byli, a tak když jsme objevili vhodného správce, který by tu bydlel a staral se o koně, bylo rozhodnuto. A pomalu se rodily další nápady – že by se tu mohl někdo zastavit, projet se na koni, dát si kávu či polévku, přespat a posnídat, což vedlo k rozvoji agroturistiky,“ vzpomíná pan Volný.
Objekt byl obnovován postupně, v první fázi, brzy po jeho koupi proběhla přestavba hospodářské budovy na stáje a byla postavena nová, dřevem obložená hospodářská budova, garáž a ubytování. Souběžně s tím pak došlo k vybudování jízdárny pro výcvik jezdců a koní a o rok později byla přestavěna obytná budova usedlosti na pension s restaurací a bytem správce. V průběhu let přibyla terasa s kolibou pro pořádání svateb a různých společenských akcí a bylo zásadním způsobem rozšířeno vybavení pensionu, a to včetně gastra.
„Maminka měla moc ráda koně a přála si, aby tu byli, a tak když jsme objevili vhodného správce, který by tu bydlel a staral se o koně, bylo rozhodnuto.
Pension má kapacitu 25 osob, k dispozici je apartmán se čtyřmi ložnicemi, dvě dvoupodlažní apartmá a rodinné apartmá se dvěma ložnicemi. Ubytovaní hosté se mohou po domluvě zapojit do různých činností spojených s hospodařením a nechybí samozřejmě aktivity s koňmi. Vyhlášený je tu letní týdenní kurz pro děti ve věku 7 až 15 let „Prázdniny v sedle“, který nabízí jeho účastníkům v osmi turnusech velmi pestrý program.
Část prostor pensionu se po začátku války na Ukrajině rozhodl pan Volný dát k dispozici válečným migrantům. „Těm obyčejným lidem je potřeba pomoci, tak to prostě je. Přišli k nám i s dětmi jen v plátěných kalhotách a tričku. Mají u nás i možnost přivýdělku, starám se o to, aby se tu cítili dobře, protože v tom vidím velký smysl,“ říká Robert Volný.
Aktuálně je na farmě devět koní, jeden ustájený a ostatní vlastní – jak čeští teplokrevníci, tak dva chladnokrevní, je zde chováno i stádečko kamerunských ovcí, nechybí tři mangalice a slepice. Pan Volný obhospodařuje 20 hektarů trvalých travních porostů v CHKO Beskydy, část v okolí jízdárny, zbytek pak zhruba půlhodinu cesty autem u chalupy zvané Na Šancích.
Ke koním inklinují i dcery pana Volného, z nichž nejstarší Ester je pracovním jezdcem ve vyhlášené německé dostihové stáji. Dětí má hospodář celkem pět, kromě dcer ještě nejmladšího Roberta. „Snažím se jim vštěpovat, že to, co se naučí, jim nikdo nikdy nevezme, ani žádný režim. Člověk může přijít o majetek, o cokoliv, třeba zametat ulice, ale vždy jít se vztyčenou hlavou…,“ říká Robert Volný.
Strávit nějaký čas v jeho přítomnosti je pro člověka hodně obohacující. Nejen proto není divu, že se sem, za pohodou a kouzelnou přírodou, lidé tak rádi vracejí.
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR
(Napsáno v červnu 2024)
Tento a dalších 68 příběhů z členských farem ASZ ČR naleznete v knize Selská historie pokračuje – II. díl.
