Bez jejich vyslyšení a minimálně alespoň částečné akceptaci ale nejsou změny, které by byly v našem zemědělství žádoucí, v praxi možné, respektive, pokud by k tomu nedošlo, bude dále konzervován stávající nevyhovující stav, a požadavky protestujících na finanční podporu nezmizí. Jedním z klíčových návrhů ASZ ČR je přitom zastropování zemědělských dotací pro největší zemědělské podniky, a to nejen co se týče plateb na plochu, ale také například na počet chovaných hospodářských zvířat a obecně na investiční projekty. Pokud by k tomu došlo, nebylo by nutné hledat další finance na podporu takzvaných středních podniků, neboť jejich potřeby by pokryly peníze ušetřené ze zmiňovaného zastropování. ASZ ČR také navrhuje změny v celé řadě takzvaných preferenčních kritérií tvořící podmínky pro čerpání dotací v Programech rozvoje venkova (II. Pilíř), neboť ty stávající zvýhodňují střední a velké zemědělské podniky. Vzhledem k tomu ale, že jsou uvedená preferenční kritéria pod rozlišovacími schopnostmi veřejnosti, médií a možná i samotného ministra zemědělství, budou sedláci na rodinných farmách, pokud nedojde ke změnám, nadále diskriminováni v přístupu k dotačním podporám, a teze o podpoře malých a středních podniků deklarované stávající vládní garniturou budou mít nadále významné trhliny. Nebylo by proto od věci, aby se alespoň politici s návrhy ASZ ČR seznámili.
Přestože Ministerstvo zemědělství (MZe) nemá pro letošní rok peníze na podporu adaptace lesů na klimatickou změnu, otevřel Podpůrný a garanční rolnický a lesnických fond (PGRLF) alespoň dva nové programy zaměřená na podpory v lesnictví, a to program „Investiční úvěry“ a „Pojištění lesních porostů“. Důležitější je zejména první zmiňovaný, neboť jde v praxi o podporu pěstební (školkařské) činnosti.
Nejen na lesních porostech dosahují ztráty způsobené přemnoženou zvěří ročně zhruba 2,5 miliardy korun, ztráty za posledních 10 let tak kumulativně činí minimálně 25 miliard korun. Změnit by to mohla novela mysliveckého zákona, u níž by měl být zahájen legislativní proces ještě do letošních prázdnin. Jak ale bude konečná podoba vypadat, je stále velká otázka, kolem této novely se vede již řadu let hodně diskusí s velmi kontroverzními postoji. Zásadní by mělo být snížení minimální výměry honiteb, a to bez ohledu na druh honitby, ale také posílení práv vlastníků lesů. Bylo by přitom žádoucí, aby novela mysliveckého zákona korespondovala s novelou lesního zákona, na jejíž podobě je naopak většinová všeobecná shoda.
MZe také tento týden předložilo na jednání Vlády ČR dokument, podle které v ČR klesá spotřeba přípravků na ochranu rostlin, což potvrzuje již dříve publikované statistiky v této oblasti. Zmiňovaný dokument se týkal období 2018 až 2023, v němž spotřeba klesla jako celek o 11,4 procenta, přičemž spotřeba herbicidů a desikantů klesla o 22 procent a o více než 17 procent se snížila spotřeba fungicidů.
Dobrá zpráva, především pro naše včelaře, přišla tento týden od Státní veterinární správy (SVS). Podle SVS totiž nastane od 29. listopadu 2024 změna v pravidlech dovozu medu. Každá zásilka medu určená do EU bude muset pocházet ze zařízení schváleného Evropskou komisí a uvedeného na seznamu v systému TRACES (integrovaný počítačový systém EU sloužícím k hlášení přemísťování veterinárního zboží mezi členskými státy). Důvodem změny podmínek dovozu medu ze třetích zemí jsou výsledky koordinované akce EU, které podle SVS ukázaly, že významné procento medu dováženého je falšované.
Petr Havel
