Valná hromada je jednou ze zásadních událostí, jejímž účelem je každoroční setkání zástupců bezmála padesátky organizací začleněných do ASZ ČR. Stěžejní jsou diskuze s politickými hosty, ohlédnutí za uplynulými měsíci a projednání budoucího směrování. Letošní valnou hromadu navštívil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), Josef Kučera, předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a Milan Daďourek (Piráti), náměstek ministra zemědělství. Debata s hosty i mezi členy obsahovala řadu aktuálních i dlouhodobých témat a v diskusi potvrdila jak celkovou politiku, tak i způsob fungování navenek i dovnitř ASZ ČR. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, ve svém projevu shrnul, jak vypadal rok 2023 z pohledu tohoto selského sdružení.
Agrární sektor minulý rok výrazně ovlivnila personální výměna na postu ministra zemědělství. Šebek ocenil, že Marek Výborný již od počátku svého působení klade důraz na přímou komunikaci a je z jeho strany patrná snaha posouvat určitá témata. Výborný například poměrně dobře pracuje na snížení administrativní zátěže a aktivně komunikuje s Antibyrokratickou komisí. Šebek ale jasně zdůraznil, že vzhledem k duální povaze českého zemědělství je rovněž nezbytné, aby česká vláda přistoupila k zastropování všech dotací a k přenastavení dotačních pravidel. S tím souvisí rovněž potřeba co nejrychlejšího zavedení sledování majetkové propojenosti podniků, aby byla zajištěna transparentnost při vyplácení dotací. Zde byly postoje ministra a ASZ ČR poměrně odlišné. Ohledně zastropování ministr prohlásil, že v případech, kde je to možné, dohledávají informace, aby šla zjistit propojenost podniků. Výborný rovněž sdělil, že jeho ambicí je, aby vznikl registr hospodařících subjektů, a to nejenom zemědělských. Ministr Výborný ovšem poděkoval za to, že se ASZ ČR nepřidala k protivládním zemědělským demonstracím a ocenil její konstruktivní přístup.
Výše uvedená opatření by přitom mohla být prevencí vůči tomu, aby stále více financí putovalo k malému počtu obřích podniků. Postavení různých velikostních kategorií sice částečně upravila redistributivní platba, ale přesto trvají systémové nedokonalosti. Šebek ocenil, že v uplynulých měsících byla patrná snaha ministra během vyjednávání nových podob lesnického a mysliveckého zákona a v neposlední řadě také v přípravě prvního návrhu na legislativu vymezující postavení rodinných farem. Ten by mohl usnadnit fungování malých a lokálně zakotvených hospodářství a systémově ukotvit například podmínky generačního předávání farem. Zdůraznil, že bez podpory ministra by pokroky v přípravě zákona nenastaly.
Šebek nicméně přednesl i celou řadu kritických postřehů vůči fungování ministerstva. Vyjádřil se například k přístupu ministra ke generačnímu problému. K zajištění toho, aby další generace měla zájem pokračovat v zemědělské oblasti, je podle předsedy ASZ ČR potřeba vynakládat intenzivnější a komplexní snahu a nespoléhat na to, že vše vyřeší vzdělávací systém zaměřující se na zemědělské obory nebo dovoz zahraničních pracovníků. Právě rodinné farmy mohou být prostředím, v němž jsou mladí vedeni k potřebným znalostem a schopnostem – podpora rodinných farem tak může zároveň znamenat i podporu generační obměny v celém sektoru zemědělství.
Zároveň Šebek kritizoval, že plošné zvýšení daně z nemovitostí bylo ušito horkou jehlou. Zvýšenou daň jako zásadní problém vyzdvihli během následné debaty také někteří členové ASZ. Erich Vodňanský, člen Předsednictva ASZ ČR, apeloval, aby byl ohlídán koeficient, jímž by mělo být od 1. ledna 2025 možno upravovat výši daně u zemědělské půdy. Ve vztahu k pravidlům utváření krajiny Šebek ministrovi rovněž připomněl, že by bylo zapotřebí zahrnout v co největší míře a s dostatečně motivačním hodnocením tzv. vnější a vnořené krajinné prvky nacházející se kolem pozemků do ekoschémat, aby sedláci nemuseli omezovat produkci tam, kde to není nezbytně potřeba. Tvorba krajiny je zkrátka významným tématem ASZ a v tomto směru je potřeba vynaložit ještě mnoho práce.
Ministr Výborný poděkoval přítomným za práci, kterou vykonávají na svých farmách a hospodářstvích. Připomněl, že mezi náročnými výzvami, před nimiž zemědělství stojí, jsou nejenom klimatické změny, ale také nejistá situace na komoditních trzích. Výborný poděkoval rovněž předsedovi a předsednictvu a ocenil zapojování členů ASZ ČR do většiny oblastí – právě například v rámci Antibyrokratické komise. Ministr se ve svém projevu věnoval rovněž právním aspektům rodinných farem. Debata o zákonu o rodinných farmách vyústila v to, že společně s náměstkem Daďourkem výrazně celý proces posunuli. Podle ministra musí být jasné, proč máme definované rodinné hospodářství a co z toho lze vyvozovat.
Když se během diskuze ozval dotaz, jestli ministerstvo zvažuje, jak podpořit lokální producenty, Výborný potvrdil, že by rád viděl, aby v každém kraji byly větší prodejny, které by nabízely potraviny z regionů a od lokálních producentů. Takové prodejny by mohly fungovat jako alternativa k velkým řetězcům. Josef Stehlík poznamenal, že v současné době se jedná o možném zjednodušení pravidel, která určují označování výrobků, pokud by se jejich prodej odehrával přímo na farmě. Podobným tématům se věnoval rovněž Josef Kučera, předseda představenstva PGRLF. Kučera před shromážděnými členy ASZ zdůraznil, že tento fond je určen především pro malé a střední podniky, což ukazuje i portfolio projektů, jimiž se PGRLF zabývá. Ročně řeší více než 14 tisíc žádostí, přičemž PGRLF podporuje rovněž nákup nestátní půdy a v projektu „potravinář“, tedy projektu zaměřeném na zpracování zemědělských produktů, lze žádat o snížení úrokového zatížení. Kučera zdůraznil, že fond klade velký důraz na to, aby žádosti byly jednoduché a intuitivní. Na webu fondu jsou navíc k dispozici krátká a instruktážní videa.
Milan Daďourek, náměstek ministra Výborného, navázal na předchozí proslovy a shrnul dosavadní vývoj v přípravě legislativního zakotvení rodinných farem, respektive rodinných zemědělských hospodářství. Ty charakterizoval jako statky s lokální vazbou, usazené v konkrétní krajině, rodinné tradici a sousedských vazbách. Jedná se o statky, které mnohdy hospodaří environmentálně šetrně, nesnaží se primárně o rychlý zisk – sedláci po sobě spíše chtějí zanechat funkční statky a předat je svým následníkům. Takové prostředí si proto zaslouží legislativní vyjasnění, které by mohlo přinést ochranu tohoto označení, administrativní odlehčení, mohlo by být užitečné rovněž pro spotřebitele a na úrovni veřejné debaty má potenciál zlepšit povědomí společnosti o celém selském stavu a jeho práci. „Je to krásná práce, ale spousta lidí na to zapomněla,“ shrnul náměstek Daďourek, který je znám jako chovatel ovcí a který nedávno předal svůj statek v rodině. První legislativní řešení v současné době vzniká na MZe a bude snaha jej alespoň ve startovní podobě prosadit do konce volebního období.
Během debaty pak zaznělo vícero poznámek a postřehů ke konceptu rodinné farmy. Jedna z otázek se týkala například toho, jak pojmout vzdálenost mezi polem a bydlištěm farmáře – jak nevyloučit běžné sedláky, ale zároveň jak zajistit, aby do této kategorie nespadaly například zahraniční holdingy. Diskuze zároveň potvrdila různorodost přístupů jednotlivých členů, ale také nesnází, které členové řeší. Setkání poskytlo prostor členům, kteří hospodaří na větším množství hektarů, i těm, kteří se starají o méně rozsáhlé pozemky. Někteří z nich vidí zvětšování farem jako nevyhnutelný ekonomický krok, jiní naopak cíleně udržují menší rozsah svého statku a věnují se dalším aktivitám nebo vyšší přidané hodnotě své produkce, popřípadě mají své další osobní důvody, které zpravidla nejsou zaměnitelné s ostatními typy podniků. „Chci znát každý metr svého pozemku a každé zvíře. Ne všichni chceme nebo potřebujeme růst,“ shrnul tento přístup Petr Meduna, předseda ASZ Jablonec, Liberec, Semily. Šebek vícekrát zopakoval, že cílem ASZ ČR není prosazovat ambice jedné skupiny zemědělců, ale spíše spolupracovat s vládou na plnění programového prohlášení, které může pomoci celému sektoru. Mnoho plánovaných kroků totiž může prospět právě zemědělské sféře jakožto celku. „Dobré výsledky se nerodí z velikosti farmy, ale z optimálního naladění potřebných podmínek, které farmář má,“ prohlásil Šebek.
Ačkoli přístupy a názory členů nabízí široký rozptyl perspektiv, během setkání byla jasně odhlasována řada společných úkolů do dalších měsíců. Ohledně vyjednávání podmínek pro výplatu přímých plateb bude ASZ ČR dál jasně požadovat zastropování všech dotací a souběžně sledování majetkové propojenosti podniků. Usnesení obsahuje také jednoznačné požadavky, které bude ASZ ČR vyjednávat v rámci podmínek investičních opatření PRV pro další kola. ASZ ČR zde bude požadovat vrácení původního nastavení bodového zvýhodnění podle velikosti podniku tak, aby byly nejvyšší body logicky u nejmenších podniků a nikoli obráceně, jak je to zcela nově navrhováno dnes na MZe, dalším požadavkem je snížení maximální dotace na projekt na úroveň 15 milionů korun ze 30 milionů, aby se s ohledem na omezenou finanční alokaci podpořilo co nejvíce možných projektů, dodržení původně dohodnutých limitů na investiční projektová opatření v souhrnné výši za pětileté období na úroveň 150 milionů korun na jeden propojený podnik celkem za všechna opatření, navýšení zvýhodnění mladých zemědělců v rámci preferenčních kritérií na minimálně 5 bodů a ponechání bodového zvýhodnění ANC oblastí, které chce MZe nově také zcela odstranit. Dále bude ASZ ČR požadovat, aby nemohlo dojít k dalšímu navyšování daně z nemovitých věcí u zemědělské půdy na základě dalšího zvýšení koeficientu ze strany obcí. Bude se pokračovat na nastavení legislativní podpory rodinných zemědělských hospodářství, v prosazování zásadních změn v mysliveckém a lesnickém zákoně směrem k posílení práv vlastníků, řešení příčin vzniku škod přemnoženou zvěří na zemědělské a lesní půdě a umožnění obnovy lesů. V neposlední řadě chce ASZ ČR iniciovat vytvoření pracovní skupiny, která se bude věnovat regenerativnímu a uhlíkovému zemědělství a bude se řešit celá řada dalších úkolů.
Valná hromada tak umožnila společné diskutování nesnadných otázek a zároveň se podařilo vyjasnit další směřování organizace. Hlavní ambicí je nalezení legislativních i praktických rámců pro efektivní fungování rodinných farem, a to bez zbytečné administrativní zátěže. Posílení pozice rodinných farem může být prospěšné nejenom pro samotné sedláky, ale pro celé zemědělství, potravinou bezpečnost Česka a pro zdravou krajinu. Právě skončená 26. valná hromada ASZ ČR ukázala, že tato stavovská selská organizace patří mezi zásadní aktéry současné zemědělské politiky a že její stanoviska musí brát politici v potaz při utváření pravidel pro tuzemský zemědělský sektor.
Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR
