Ministerstvo by se mělo zabývat i návrhy zemědělců, kteří nedemonstrují

Sdílejte článek
Ministerstvo by se mělo zabývat i návrhy zemědělců, kteří nedemonstrují

Zatím pokaždé, kdy zástupci části zemědělských organizací v ČR pohrozili protesty proti aktuální podobě tuzemské zemědělské politiky, případně Společné zemědělské politiky EU, se veřejnost i samotný ministr zemědělství Marek Výborný a v poslední době i ministr fi nancí Zbyněk Stanjura zabývali požadavky, které prezentovali představitelé Agrární komory ČR či Zemědělského svazu. Zcela stranou (alespoň ve veřejných diskusích) ale zůstaly požadavky a návrhy té části zemědělců, kteří se k protestům nepřipojili a ani to nemají v úmyslu.

Jde o podněty z Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje menší a střední sedláky hospodařící na bázi rodinných farem, kterých je na počet i v našem zemědělství drtivá většina. Sice se sedláci z rodinných farem podílejí na celkové zemědělské produkci v ČR méně než velcí průmysloví zemědělci, a přestože hospodaří v součtu zhruba „jen“ na třetině výměry zemědělské půdy v ČR, je minimálně jejich počet významným důvodem, aby se i jejich podněty a návrhy Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) vážně zabývalo. 

Důvodů je ale samozřejmě mnohem víc. Ten zřejmě zásadní – a zcela odlišující přístup ASZ ČR od dalších subjektů – spočívá v tom, že sedláci v principu nepožadují další navyšování zemědělských dotací. Jejich hlavním a klíčovým požadavkem je zastropování dotací pro největší zemědělské podniky, a to nejen co se týče plateb na plochu, ale také například na počet chovaných hospodářských zvířat a obecně na investiční projekty. 

Hlavním požadavkem sedláků je zastropování dotací pro největší zemědělské podniky.

Pokud by k tomu došlo, nebylo by nutné hledat další fi nance na podporu takzvaných středních podniků, neboť jejich potřeby by pokryly peníze ušetřené ze zmiňovaného zastropování. Ze středně a dlouhodobého pohledu je navíc zřejmé, že zatímco v současné době je omezení dotací největším zemědělským subjektům podle pravidel EU dobrovolné, již za několik let, nejspíše se zahájením příštího programového období EU po roce 2027, se stane povinné. 

Zejména proto, že je třeba počítat minimálně s přidruženým členstvím Ukrajiny, což s sebou přinese fi nanční nároky na podporu této země za situace, kdy rozpočet EU na zemědělství s pravděpodobností hraničící s jistotou neporoste. Je proto strategické se na nějakou podobu zastropování i v ČR připravovat, aby tato předpokládaná povinnost neznamenala skokovou změnu podmínek v podpoře zemědělství. I proto, že nějakou formu zastropování kromě Slovenska již v současné době uplatňují všechny členské země. ASZ ČR také navrhuje zvýšení podpory a obecně zlepšení podmínek pro zahájení činnosti mladých začínajících zemědělců, což je další strategická výzva kvůli nutné generační výměně (nejen) v tuzemském zemědělství. Zásadní přitom je, aby měli budoucí zemědělci v ČR vůbec možnost zahájit podnikání, a byla tedy pro ně k dispozici alespoň nějaká „startovací“ zemědělská půda. To je výzva pro Státní pozemkový úřad i pro města a obce, které vlastněnou zemědělskou půdu pronajímají, a mohou si tak zvolit libovolné nájemce. 

ASZ ČR také navrhuje změny v celé řadě takzvaných preferenčních kritérií tvořící podmínky pro čerpání dotací v Programech rozvoje venkova (takzvaný 2. pilíř), neboť ty stávající nadále a nemálo zvýhodňují střední a velké zemědělské podniky. Vzhledem k tomu, že jsou uvedená preferenční kritéria pod rozlišovacími schopnostmi veřejnosti, médií a možná i samotného ministra zemědělství, budou sedláci na rodinných farmách, pokud nedojde ke změnám, nadále diskriminováni v přístupu k některým dotačním podporám. 

Teze o podpoře malých a středních podniků deklarované stávající vládní garniturou tak budou mít nadále významné trhliny. Nebylo by proto od věci, aby se nejen politici s návrhy ASZ ČR seznámili.

Autor: Petr Havel
Zdroj: Týdeník Květy

Přečteno: 367x