Rozhodnutí dát se na zemědělství podpořily zkušenosti s prací v COPA- COGECA, která zastupuje farmáře napříč Evropou. Renata tam viděla příklady fungování malých farem po Evropě a s tím přesvědčení, že moderní farma může fungovat i na menším množství hektarů. Bylo jasné, že nějaké velké plochy není množné už dnes získat, pokud nejste milionáři nebo miliardáři.

 

Pracovat venku byla jejich vize. Sedět za počítačem 8 až 10 hodin už se jim zajídalo, i když finančně se měli relativně dobře.

 

„S úvahou na změnu přišla Renata,“ sdělil Radek. Přiznal však, že už dávno o změně uvažovali. K nápadu na bezovou farmu je přivedla konzultace ve firmě Sonnentor, výrobce čajů. Dozvěděli se, že je trend pěstovat cíleně na orné půdě vše, co se jinak sbírá ve volné přírodě. Šípek, bez, ostružina, malina, lípa. Ten trend pokračuje stále dál. V tom je prostor pro mnoho dalších farem...

 

Skočili do podnikání v zemědělství po hlavě a bez zkušeností, takže, jak sdělila Renata, hodně jeli metodou pokus – omyl. Avšak nebáli se kamkoliv zavolat pro radu nebo zkušenost a to jim hodně pomohlo.

 

Dlouho se třeba trápili s výběrem vhodných strojů. Kdyby začínali na Moravě, bylo by to jednodušší, neboť bezové keře potřebují podobnou péči jako réva. Z odrůd sehnali, co bylo. Pro sázení v říjnu potřebovali 3500 sazenic, které v srpnu v takovém množství na skladě nikde nebyly.

 

Využití toho, co nabízí bezinkový sad, hledají průběžně. Na otázku, zda je to na uživení, Renata uvedla: „Při propočtech jsme lítali s čísly úplně nereálně, nejlepší metodou je zkušenost. A navíc – bezové keře potřebují hodně dusíku a vody, proto se u každého pěstitele množství úrody dost podstatně liší.“

 

Sazenice na pět hektarů tehdy stály 200 tisíc korun bez daně. „Dobrá zpráva je, že dál už si je můžeme řízkovat legálně sami. Ve strojích a technologii máme přibližně čtyři miliony. Výrazně nám pomohly investiční dotace z programu na Pomoc rozvoje venkova. A samozřejmě něco stála půda a farma jako taková. V současné době máme asi čtyři úvěry, hypotéku a stavební spoření v Buřince. Nenáročné to není, ale věříme, že budujeme stabilní firmu, kterou mohou převzít naše děti,“ uvedli Vondrákovi.

 

Po šesti letech je farma začala živit a nepotřebují už externí zdroje. Splácejí všechny půjčky a úvěry, získali trochu prostor na investice do rozvoje. Rodina se třemi dětmi si mohla dovolit i dvoutýdenní letní pobyt v Chorvatsku.

 

Zatím se květy ani plody bezu nedají sklízet jinak než ručně. Květy a plody sbírá 6 až 10 lidí denně, avšak ve špičkách třeba až 16 lidí. Bez má tu nevýhodu, že v určitý moment, pokud se týká plodů, začne hodně rychle během několika málo dnů a masivně zasychat. Proto se musí sklízet hodně rychle. Květ, aby byl v nejvyšší kvalitě, je zase možné sbírat přibližně jen 14 dní. Loni dal sad asi tunu květů a 10 tun bobulí. Je to ale stále málo. Představa o možných výnosech je větší.

S ekologickou certifikací

 

V bezinkovém sadu používají pouze intenzivně hnojiva, kterých bude zapotřebí víc. Sad mají ekologicky certifikovaný. Stále zkoušejí a hledají vhodné hnojivo na list. Vyzkoušeli přípravky hodně firem. Bohužel v tomhle chybí sdílení zkušeností s ostatními. Letos chtějí vyzkoušet hloubkové přihnojování fermentovaným slepičím trusem.

 

Nesnadno získané zkušenosti netají. Naopak. Pořádají seminář „Založ farmu!“ Při něm ukazují a vysvětlují vše, co vědí. Lidé jsou zbytečně od zemědělství odrazováni. Proti historické zkušenosti je to už úplně jiný obor plný technologií, nových přístupů a krásné, byť nelehké práce, do níž pronikají stroje přinášející velkou úlevu.

 

Z květů je hlavním produktem sušený květ na čaj. Samozřejmě i sirup bezový z květu, ale také třeba květové želé a letos prvně do sortimentu zařadili i pyl. U jiné firmy si z květů a plodů nechávají vyrobit tinkturu. Z plodů je hlavním výrobkem mošt. Ten se nejvíce prodává jako čistý produkt bez příměsí. „Z něj pak vyrábíme sirup a také koncentrát s názvem Přidej RUM, coby základ likéru. Z bezinek plodů děláme rosol a džem. Omezeně vyrábíme i sušené bobule plodu bezu. Loni na jaře jsme si nechali vyrobit tinkturu i z pupenů,“ uvedla Radka Vondráková. Dodala, že prvotní záměr byl jenom prodávat sušený květ do výkupu. V současnosti mají už dostatečnou nabídku produktů v e-shopu. Z květů vyrábí i polotovar na výrobu sirupů – výluh, o který mají zájem sirupáři pro další zpracování.

 

V lidovém léčitelství byl od nepaměti bez ceněn pro jeho čistící schopnost. Je to přirozený antioxidant. Pomáhá čistit tělo od škodlivých látek a to je nejvíc, co každý z nás potřebuje, jak pro prevenci, tak v nemoci. Podle tak zvaného „on hold seznamu“ dle SZPI lze o bezu tvrdit, že pomáhá a působí:

 

■ na normální funkce dýchacího systému ■ na normální funkce močových cest a prostaty ■ při vylučování vody z organismu ■ jako antioxidant ■ při vylučování – pročištění těla ■ napomáhá normálnímu trávení ■ napomáhá normálnímu stavu kloubů ■ působí při kontrole tělesné hmotnosti ■ pomáhá zajistit normální glukózu v krvi ■ podporuje přirozenou obranyschopnost – imunitní systém ■ pomáhá čištění – vylučování

 

Manželům Vondrákovým se podařilo koupit hned vedle jejich sadu dalších sedm hektarů půdy. Chtějí rozšířit bezinkový sad a zkusit farmářsky pěstovat také šípek, hloh, možná i heřmánek, aby tak pokryli celé úsloví: Před heřmánkem smekni, před bezem klekni. Heřmánek však potřebuje opravdu speciální stroje, ale i sušení je jiné než u bezu, takže čas ukáže. Šípek láká nejvíce. Nejtěžší je najít vhodnou odrůdu.

 

„Kdyby to šlo, tak bychom byli rádi už jenom za to, co máme. I v zemědělství však platí Nerudovské: ‚Kdo chvíli stál, již stojí opodál – den žádný dvakrát se již nenarodí, čin dvakrát neuzraje.‘ Takže inovovat a vymýšlet, co dál nabídnout zákazníkům, musíme i my,“ uvedli manželé Vondrákovi k závěru svého podnikání, v němž spolu s životem na venkově našli smysl.