Daniel Pitek: O záchraně malých srnčat a nápravě historické křivdy na myslivosti

Ekolist.cz
Sdílejte článek
Daniel Pitek: O záchraně malých srnčat a nápravě historické křivdy na myslivosti

Pro senoseč a sušení sena není zrovna ideální počasí, přesto neotálíme a rozjeli jsme naší hlavní pracovní sezonu naplno. Dříve jsme začínali se sekáním většiny luk o tři týdny později, abychom se vyhnuli čerstvě nakladeným srnčatům a daňčatům.

A krásně to fungovalo. Zvýšená potřeba balíků na zimní krmení našich hospodářských zvířat nás, ale nutí sekat dříve a proto jsme museli přijmout další opatření. Ve spolupráci s místními myslivci procházíme před sečením louky s německými krátkosrstými ohaři, přestože tento způsob není stoprocentní a ohaři čerstvě nakladená bezpachá mláďata přejdou a nevystavují.

Vyzkoušeli jsme i novou moderní technologii, která funguje skvěle. Dnes brzy ráno jsme dvěma drony s termovizí velmi rychle prozkoumali rozsáhlé plochy, kde jsme objevili sedm srnčat, dali jsme je pod označené bedny a pustili až po posečení okolní plochy. Potřebnou práci jsme udělali a nedošlo k žádné zbytečné smrti čerstvých mláďat. Takto by mělo podle mého názoru vypadat soužití myslivců a zemědělců.

U nás máme výhodu, že se v našem prostoru známe, myslím, že jsou zde rozumní lidé a v mnoha případech jsou zemědělci zároveň myslivci. To je podle mě ideální stav.

Bohužel vedení Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) tento princip nechce pochopit a rozjelo hysterickou kampaň proti novele zákona o myslivosti, kterou předložilo ministerstvo zemědělství a minulou středu schválila vláda ČR.

Přípravy novely a velice obsáhlé diskuze ke každému paragrafu jsem se v pracovní skupině na ministerstvu účastnil a všem jednotlivým ustanovením se věnovalo dostatek času a energie. Své zástupce v pracovní skupině měli všechny hlavní subjekty, kterých se zákon o myslivosti především týká. Já jsem byl nominován Asociací soukromého zemědělství ČR. ČMMJ zastupoval Ing. Jiří Janota.

Novela má dva hlavní cíle. Posílit práva vlastníků honebních pozemků při organizaci honiteb a snížit neúnosné hospodářské a ekologické škody působené přemnoženou spárkatou zvěří.

Současný dlouholetý systém zájmové hobby myslivosti, který jsme zdědili z období socialismu a je prováděný většinou lidmi, kteří svoji práci a obživu mají v povoláních mimo zemědělství a lesnictví a myslivost provozují jako svůj koníček ve volném čase po práci, je neudržitelný.

Myslivost musí stát na hospodářském základě, musí být vázána na vlastnictví pozemků a musí být nedílnou součástí zemědělského a lesnického hospodaření, protože se navzájem velice silně ovlivňují.

Pro myslivce majících myslivost jako koníček pro volný čas prostor v myslivosti a honitbách jednoznačně bude, ale rozhodovat musí hospodáři, protože jen oni mají odpovědnost ze celek, za prostředí, kde se myslivost provozuje, a jen oni jsou schopni v honitbách vytvořit a udržovat ekonomickou i ekologickou rovnováhu.

Rovnováha mezi kvalitními populacemi zvěře a nezničeným životním prostředím vhodným pro život zvěře je přirozeným a důležitým zájmem vlastníků a zemědělských i lesních hospodářů.

V České republice máme cca 30 000 zemědělských subjektů, z toho je 25 855 subjektů ve velikosti do 150 hektarů. To jsou rodinné farmy hospodařící na 20 % výměry zemědělské půdy v ČR a je to 86 % zemědělců, další skupinou jsou farmy od 150 hektarů do 580 hektarů a těch je 2400 subjektů hospodařících na 19 % výměry zemědělské půdy a tvoří 8 % zemědělců.

Drtivá většina těchto zemědělců i těch, co mají přes 500 hektarů, pokud je nemají souvislé, mají velice omezený přístup k výkonu práva myslivosti a k možnosti myslivost na svých pozemcích ovlivnit.

Čeští a moravští sedláci proto žádají vládnoucí středo pravou koalici, aby jim bylo navráceno právo přístupu k výkonu myslivosti vázané na vlastnictví honebních pozemků a myslivost se stala součástí jejich hospodaření. Toto právo jim ukradli komunisté za socialismu současně s pozemky při kolektivizaci venkova.

Následně si komunisté tuto krádež pojistili v roce 1962 zvýšením minimální výměry honiteb z původních 115 hektarů na minimální výměru 500 hektarů, která platí dodnes. V Rakousku, které je nám blízké a měli jsme s ním i podobnou historii, mají minimální výměru honitby stále 115 hektarů a toto kritérium v zákoně zajišťuje vlastníkům honebních pozemků uplatnění jejich práv, přestože reálně je průměrná velikost rakouských honiteb 1 100 hektarů.

Snížení minimální výměry honiteb z 500 hektarů na 250 hektarů je proto již jakýmsi kompromisem, ale je klíčovým ustanovením novely zákona o myslivosti.

Ušli jsme velký kus cesty k nápravě komunistické křivdy a chtěl bych za to poděkovat ministrovi zemědělství Marku Výbornému, že se ke složité a emočně vyhrocené problematice myslivosti postavil čelem a ministerstvo předložilo novelu zákona v souladu s předvolebními sliby všech politických uskupení současné vládní pětikoalice a v souladu s programovým prohlášením vlády.

Chtěl bych také poděkovat vládě, že tuto novelu potvrdila a poslala do dalšího legislativního procesu do sněmovny a věřím, že nikdo z koaličních poslanců se nebude chtít zamazat odérem neochoty napravit socialistickou krádež práva k soukromému vlastnictví spáchaného komunisty na selském stavu.

Věřím, že o nápravu komunistické křivdy se budou snažit i poslanci hnutí STAN, kteří jsou velmi silně lobováni členy ČMMJ, jejichž politickými partnery i podle jejich vlastního vyjádření v časopise Myslivost jsou KSČM, ČSSD a SPD.

Vlastnická myslivost na hospodářských základech jako součást zemědělského a lesnického hospodaření znamená kvalitní myslivost.

Autor: Daniel Pitek
Zdroj: Ekolist.cz

Přečteno: 688x