Druhá poznámka se pak týká rozdílných přístupů v řízení této cechovní organizace v podání jejích dosavadních předsedů. Ty je totiž třeba zasadit do historických polistopadových souvislostí, s tím, že každé období si žádalo a žádá přístup poněkud jiný. Zatímco v počátcích existence ASZ ČR byl nutný přístup razantní tak, aby Asociace získala základní strukturu a definovala své zejména politické priority (Stanislav Němec), v dalším období bylo klíčové organizaci ukotvit v zemědělském prostředí, k čemuž byla nutné zejména zemědělská diplomacie (Josef Stehlík). V poslední době je pak pro prosazování postojů ASZ ČR klíčové zejména uzavírání strategických partnerství, spojenectví a dohod (Jaroslav Šebek). Je velkým štěstím ASZ ČR, že dokázala pro každé z těchto období vygenerovat ze svého středu v zásadě optimální osobnosti, které aktuální situaci mimořádně vyhovovaly. A bylo by (a je) proto žádoucí, aby si to stávající i budoucí členská základna dokázala uvědomit, a své představitele z minulosti i ze současnosti spíše oceňovala a podporovala, než je kritizovala.
Na tuzemské i evropské scéně pokračuje přijímání zákonů a strategií s přímým dopadem do zemědělství. V pondělí 17. června podepsal prezident Petr Pavel novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejímž původním hlavním cílem byla ochrana cenné půdy před zábory všeho druhu, zejména pak k průmyslovému využití. Podstatné ale také je, že se stanou součástí zemědělské půdy i stromořadí nebo mokřady, což v praxi znamená, že rozhodne-li se hospodář na zemědělské půdě vysázet stromořadí, jednotlivé stromy nebo udělat remízek, nebude muset od účinnosti novely zákona platit za vynětí půdy. Novela také poprvé specifikuje podmínky pro souběh zemědělského hospodaření a výroby elektřiny, prostřednictvím agrivoltaiky. Dokument tak lze v zásadě hodnotit jako přínosný.
Větší problém, především pro privátní vlastníky lesů, představuje novela zákona o požární ochraně. Vlastníci přitom nebyli k tvorbě novely přizváni, a podle toho to také dopadlo. Novela totiž požaduje zpřístupnění lesních cest a jiných komunikací pro vjezd požární techniky a provedení požárního zásahu v souvislém lesním porostu o výměře nad 50 hektarů, podle návrhu by se požadavek měl týkat i lesních svážnic. Ty ale nemají dostatečné provozní zpevnění a problémy s jejich sjízdností se projevují při zhoršených klimatických podmínkách. Návrh navíc ukládá vlastníkům tzv. určených lesních cest trvalé zajištění průjezdního profilu v šířce 3 metry a ve výšce nejméně 4 metry. Ořez větví do navrhované výšky přitom znamená enormní zvýšení nákladů, navíc vlastníci lesů ani takovou technikou běžně nedisponují
Negativně je třeba také hodnotit statistiky dovozů průmyslových hnojiv do EU, včetně ČR. Nejen ruská pšenice, ale také ruská hnojiva totiž zaplavují evropský i tuzemský trh. Zatímco importy do ČR přitom vzrostly „jen“ o 56 procent, dovozy do sousedního Německa vzrostly za poslední dva roky o 920!!! procent v porovnání se stavem před vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině.
I na úrovni EU pokračuje úsilí o zlepšení stavu životního prostředí, což se samozřejmě dotkne také zemědělského hospodaření. Na pondělním zasedání Rady pro životní prostředí v Lucemburku například schválily členské státy EU nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Cílem nařízení je přitom zavedení opatření směřujících k obnově na 20 procentech pevninských a mořských oblastí do roku 2030, a u všech ekosystémů, které potřebují obnovu do roku 2050. Podle Evropské komise je v současnosti 80 procent všech přírodních stanovišť a 70 procent půdy na území EU ve špatném stavu.
V ČR se zase, historicky poprvé, sešli členové pracovní skupiny Evropské a středozemní organizace ochrany rostlin (European and Mediterranean Plant Protection Organization – EPPO), která je zaměřena na fytosanitární oblast. Téměř týdenní (18. až 21. 6.) hostí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, základním cílem je ochrana rostlin proti zavlečení škůdců a patogenů, které nově ohrožují země EPPO. Dalším cílem je přijetí nových metod v určování některých škůdců rostlin a odborné standardy týkající se biologické ochrany rostlin, tedy využívání přirozených nepřátel škůdců namísto použití chemických přípravků.
Nakonec ještě jedna technologická novinka, kterou vyvinulo studio Ackee v rámci výzkumného projektu Plzeňského Prazdroje PRO CHMEL. Jde o mobilní aplikaci, první svého druhu na světě, která chmelařům poradí, kdy, kde a kolik vody mají použít k zavlažování chmelnic. Mobilní aplikace má napomoci zachovat kvalitu domácího chmele, který je základní surovinou pro výrobu českého piva a v posledních letech trpí v důsledku klimatické změny a výkyvů počasí. V pilotním provozu bude aplikace k dispozici desetině tuzemských chmelařů a testována bude na 28 chmelnicích.
Petr Havel