Zpráva Eurostatu mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %.
„Tyto nejnovější údaje potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU,“ uvedl Eurostat.
Navzdory tomuto růstu ale EU není na dobré cestě ke splnění svého cíle pro rok 2030.
Unijní strategie Farm to Fork, zemědělsko-potravinářská odnož Zelené dohody pro Evropu, si klade za cíl, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy ekologické.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) však ve zprávě pro rok 2023 uvedla, že k dosažení tohoto cíle by EU musela téměř zdvojnásobit současné tempo pokroku.
Pokud bude současné tempo růstu pokračovat, dosáhne EU do roku 2030 pouze 15% podílu ekologického zemědělství, uvedla agentura EEA.
Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 miliony hektarů, což představuje 17 % z celkového počtu unijního bloku. Následuje Španělsko (2,7 milionu hektarů), Itálie (2,3 milionu hektarů) a Německo (1,6 milionu hektarů).
V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU.
Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %.
Naproti tomu Irsko, Bulharsko a Malta měly v roce 2022 méně než 5 % své půdy v ekologickém zemědělství.
Polsko bylo jedinou zemí EU, která v uplynulém desetiletí zaznamenala pokles ekologicky obhospodařované půdy, a to o 15,4 %.
Většina ekologické půdy v EU se využívá k pěstování plodin, jako jsou obiloviny, okopaniny, zelenina, trvalé travní porosty a trvalé kultury, jako jsou ovocné stromy, olivové háje a vinice.
Růst zaznamenal také ekologický chov zvířat, a to i přes celkový pokles počtu hospodářských zvířat v EU. V roce 2022 bylo v EU ekologicky chováno 4,4 % stád krav, 10,4 % ovcí a 12,7 % koz.
Eric Gall, ředitel ekologické průmyslové lobby IFOAM, označil v reakci na zprávu Eurostatu ekologické zemědělství jako „základní politický nástroj pro udržitelnější zemědělství“.
„Pro životní prostředí a zemědělce je dobrou zprávou, že ekologická produkce v roce 2022 nadále rostla,“ řekl pro Euractiv.
Zdůraznil však, že je třeba podpořit trh s biopotravinami, protože po deseti letech stálého růstu začal prodej v roce 2021 klesat. Gall proto volá po nástrojích pro zadávání veřejných zakázek a regulaci trhu, jak je uvedeno v akčním plánu EU pro odvětví ekologického zemědělství.
Autor: Sofia Sanchez Manzanaro
Zdroj a překlad: Euractiv.cz
