Agrárníci ze zemí Visegrádské skupiny čelí na jedné straně vysokým nákladům na produkci – prodražují se pohonné hmoty, elektřina, ale i hnojiva, krmiva či další vstupní suroviny. Na druhou stranu se propadají výkupní ceny zemědělských komodit a přibývá podle nich regulací. Ve svém společném komuniké proto vyzvali Evropskou komisi k tomu, aby je více podpořila a uvolnila jim více financí z rezerv. Kromě větší finanční podpory chtějí i aktualizaci Zelené dohody pro Evropu.
Komuniké podepsali zemědělské organizace reprezentující velké hráče agrární scény při společném jednání na Farmě Choťovice na Kolínsku dne 17. června. Konkrétně se setkali zástupci Agrární komory České republiky, maďarské organizace Nemzeti Agrárgazdasági Kamara, polské Krajowa Rada Izb Rolniczych a Slovenské poľnohospodárske a potravinářskej komory.
Organizace vydaly také varování, že pokud se situace nezlepší, na podzim budou pokračovat v protestech.
Jarní mrazy
Vedle finančních neduhů zemědělci čelí také náročným klimatickým podmínkám. Ve středoevropském regionu nastalo letos jaro v předstihu a následná silná vlna mrazu měla na pěstitele fatální dopad. Upozornili na to především ti z Česka. Rozhodně se však nejednalo o jediný problém.
„Příroda se probudila dříve, než tomu bývá zvykem. Zejména ovocné stromy měly náskok zhruba měsíc. V dubnu se projevily jarní mrazy, přičemž byly zasaženy především Čechy. Způsobily škody na ovocných stromech a keřích za více než miliardu korun a vinařům za více než dvě miliardy korun,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
„Mrazy udeřily i na Slovensku, ale ne v takové míře jako v České republice. Postihly ovocnáře, ale nedá se říct, že by jim to zdecimovalo úrodu. Co však nezničil mráz, to nyní dokončily kroupy. Některé ovoce bude možné využít jen do pálenky a do džemů. Řepka byla v některých regionech poškozena až z 80 procent,“ poznamenal nedávno zvolený prezident Slovenskej poľnohospodárskej a potravinářskej komory Andrej Gajdoš.
Komplikované situaci čelí i farmáři v Maďarsku. „V Maďarsku byl vyhlášen stav nedostatku vody. V takovém období je možné zalévat bez povolení s využitím vodních zdrojů po dobu třiceti dnů, stačí jen ohlášení ze strany zemědělce,“ sdělila Szilvia Palakovics z oddělení zahraničních vztahů Nemzeti Agrárgazdasági Kamara.
Polští zemědělci vedle klimatických jevů zdůraznili také dopady války Ruska vůči Ukrajině. Prezident polské organizace Krajowa Rada Izb Rolniczych Wiktor Szmulewicz mimo jiné vyzdvihl v této souvislosti pozitivní dopad embarga na dovoz některých zemědělských komodit z Ukrajiny, které zavedlo Polsko.
„Ukrajinské obilí se k nám už v takových objemech jako dřív nedováží. Je tedy jasné, že embargo funguje. Na globálním trhu jsou velcí hráči a ti rozhodují, jakým způsobem se budou ceny vyvíjet. Je to zejména válka na Ukrajině a hra ruského prezidenta Vladimira Putina s trhem s obilím,“ uvedl Szmulewicz.
Obnova růstu
Představitelé zemědělských organizací České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli, že došlo k mírnému oživení zemědělských cen komodit, které se ale stále pohybují pod několikaletým průměrem. Příčiny spatřují především v nezájmu či obavách zemědělců investovat.
„Evropská unie potřebuje obnovit hospodářský růst nejen v zemědělství, což by podle našeho názoru mělo být hlavní prioritou nastupující Evropské komise,“ uvedly agrární organizace ve společném komuniké.
Agrárníci se shodli také na nutnosti aktualizace Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je omezit emise skleníkových plynů v EU. Zemědělci si však stěžují, že některá opatření zahrnutá do Zelené dohody podkopávají jejich konkurenceschopnost, přestože původně vznikla s tím, že mají zemědělství učinit do budoucna udržitelnější a odolnější vůči klimatickým jevům. Například neziskové organizace upozorňují, že pokud se nebude Zelené dohoda naplňovat, klima se promění, půda bude zničená a produkce bude upadat.
Další jednání organizací sdružujících zemědělce v Česku, Maďarsku, Polsku a Slovensku se uskuteční v září v Budapešti.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz
