Průběh zimního, jarního i současného letního počasí není příznivý, řekl ČTK předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček.

Kvůli intenzivním dešťům posledních dnů jsou pole mokrá a v obilí se drží vlhkost. „Srážky byly letos kupodivu poměrně slušné. Ale problém byl v tom, že zima byla abnormálně teplá a v některých regionech pokračovala invaze hrabošů, kteří poškodili především ozimé porosty řepky a pšenice a také pícniny,“ vyjmenoval Hlaváček. Kvůli teplému podzimu a zimě se také rozšířily virózy u ozimých ječmenů a množství zaoraných polí s touto plodinou označil Hlaváček za rekordní. Jako poslední negativní faktor vypíchl pozdní jarní mrazy ve druhé polovině dubna, teploty klesaly až k minus šesti stupňům. „Následky byly vidět okamžitě v sadech a vinicích, ale na řepce až později. Po dvou třech týdnech se objevily na stvolech praskliny, mráz ovlivnil fázi kvetení, která byla z mého pohledu velmi krátká a nedošlo k obsazení celého lusku,“ řekl Hlaváček.

Aby sklizeň nyní mohla postupovat plynuleji a obilí neutrpělo další ztráty na kvalitě, bylo by podle Hlaváčka ideální, kdyby v dalších třech týdnech pršelo jen minimálně, nejlépe vůbec. „A k tomu slabý vítr, aby se nedržela vlhkost,“ doplnil předseda komory. Podle dlouhodobé předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se v prvních třech červencových týdnech dají očekávat nejpravděpodobněji průměrné srážky.

Až se podaří sklidit, budou si zemědělci lámat hlavu s tím, kdy a co prodat. Ceny jsou totiž v poslední době nestabilní. „Řepka vyskočila na 17.000 až 18.000 korun za tunu, nyní už zase klesá. Pšenice byla na 5000 až 6000 a zase se cena propadá. Nedá se v tom orientovat a zemědělci jsou kvůli tomu skeptičtí,“ řekl Hlaváček. Poznamenal, že nechce být pesimistou, ale nepříjemnou realitu dokreslují dopady konsolidačního balíčku, který výrazně zvýšil zemědělcům daň z nemovitosti, zároveň pobírají nižší evropské i národní dotace. „Když se to sečte, radost z toho nevyplývá,“ dodal.

Zdroj: ČTK