V nejbližším období navíc cena základních obilovin zřejmě ještě mírně poklesne, na konci roku by ale mohla mírně růst v důsledku nákladů na jejich skladování. Právě to je systémový problém ČR. Skladovacích prostor (na obilí) je v ČR dostatek až přebytek, drtivou většinu těchto kapacit ale ovládají společnosti propojené s Agrofertem. Což by mohl být také důvod pro šetření antimonopolního úřadu, který mimo jiné oznámil koncem tohoto týdne „sektorové šetření v oblasti prodeje nealkoholických nápojů prostřednictvím off-trade prodejního kanálu, konkrétně v rámci prodeje přírodních neochucených vod, ochucených přírodních vod, kolových nápojů, toniků, ostatních sycených nápojů, energetických a sportovních nápojů, RTD čajů, sirupů a ovocných šťáv“. Uvedené trhy jsou podle antimonopolního úřadu „velmi koncentrované“, což je jistě pravda, oproti koncentraci skladovacích kapacit (pokud by se posuzovalo podle majetkového propojení) je to ale jen slabý odvar.
Tento týden proběhla poslední Rada ministrů pod belgickým předsednictvím, na další půlrok přebírá štafetový kolík Maďarsko. To může být jistým impulsem jak k revizi Green Deal, tak k požadované vyšší ochraně evropských zemědělců před zahraničními dovozy, i když nějaké zásadní změny v pojetí Společné zemědělské politiky EU (SZP) čekat nelze. Lze je ale čekat v blízké budoucnosti, a také proto představilo na závěr belgické předsednictví návrh dalšího obecného směřování zemědělství EU, včetně potřeby obor zatraktivnit, mimo jiné kvůli nutné generační obměně pracovníků v oboru. Značné diskuse lze očekávat ohledně dalšího financování zemědělství, většina signálů totiž ukazuje na to, že budoucí sedmiletý rozpočet na SZP bude spíše nižší než ten současný.
Na globálním trhu rostou ceny „exotických“ komodit (kakao, káva, ale i pomerančový koncentrát), které se již promítají, a ještě dále promítat budou, do cen z nich vyráběných potravin. Důvodem je nepřízeň počasí v producentských zemích, ale také rostoucí nároky na ochranu životního prostředí v teritoriích mimo EU. Reálným důsledkem je a dále bude postupné sbližování cenových hladin řady zemědělských komodit produkovaných ve třetích zemích s cenami v EU, což dává do budoucnosti naději evropským zemědělcům. Je ovšem zřejmé, že tento proces bude trvat řadu let, první vlaštovky jsou ale již vidět. Mluvíme-li o globálním trhu, pak ten pro nadcházející sezónu předpokládá vyšší celkovou produkci obilovin (ne ale pšenice), což v praxi znamená, že pokud se ve světě nic závažného nestane (mimořádná nepřízeň počasí, eskalace válečných konfliktů), ceny klíčových zemědělských plodin ve světě moc neporostou, jestli vůbec.
Legislativním procesem prošla novela zákona o veřejné hydrometeorologické službě. Podle ní bude nově zřízena Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, která bude obsahovat naměřená a zpracovaná data o stavu a kvalitě vod, o ovzduší nebo meteorologická a klimatologická data, která Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vytváří v rámci veřejné služby. Data a standardizované produkty budou zdarma a komukoliv k dispozici online, což sníží administrativní náročnost pro všechny zúčastněné a zrychlí jejich poskytování. Což by podle všeho pomohlo také zemědělcům.
Další možnou pomocí nejen pro zemědělskou praxi by mohl představovat výzkumný projekt Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), jehož cílem je prodloužit život imunitním buňkám prostřednictvím takzvaných fytonutrientů. To jsou látky přirozeně se vyskytující v rostlinách, které chrání proti bakteriím, plísním nebo třeba slunečnímu svitu či mrazu. Praktické využití výzkumu by mělo být velmi široké, imunitní buňky (rostlin i živočichů, včetně člověka) by totiž mnohem méně podléhaly stresu. Výsledkem by také mělo být snížení počtu experimentů na zvířatech. Kompletní výsledky dvouletého projektu budou znát vědci na konci letošního roku.
Petr Havel