Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.

Je-li červenec mokrý, přináší bouřky a kroupy.

Jaký je červenec, takový bývá příští leden.

Začíná doba léta, dětem období prázdnin a ovocnářům pokračuje období sklizně. V červenci dozrávají kvalitní odrůdy chrupek včetně nejpěstovanější odrůdy Kordia. A sklízí se i velmi kvalitní odrůdy višní (dělení s popisem je uvedeno dále). Červeným peckovinám byl věnován prostor v minulém díle. V tomto se zaměříme na modré a žluté peckoviny, tedy slivoně, meruňky a broskvoně.

Sklizeň peckovin

Léto patří hlavně žlutým peckovinám: meruňkám a broskvím. Pokud jsme měli štěstí a něco zbylo po dubnových mrazech, nepostihli nás ledoví muži a také se podařilo uchránit květy před moniliovým úžehem, pak máme stromy obsypané přiměřenou úrodou meruněk. Pokud si nejsme jisti, kdy sklízet a známe vysazenou odrůdu, lze tuto informaci snadno zjistit.

V pomologiích je uváděna doba zrání oproti referenční odrůdě a počet dní. U meruněk jí je odrůda Velkopavlovická zrající kolem 20. - 25. 7. a u broskvoní odrůda Red Haven zrající kolem 5. 8. Krásně je to znázorněno na obr. 01 – zrání doporučených odrůd. Také tam naleznete, do jaké skupiny daná odrůda patří, a to pak pomáhá pro rozhodování, jak ji zužitkovat.

Správný termín je velmi důležitý. Pokud si ale nejste jisti, pak stačí sledovat vybarvenost a pevnost plodů. Také je důležité vědět, k jakému účelu plody sklízíme. Pokud jsou na prodej a transport, sklízíme je mírně podtržené, pokud pro zpracování na kompoty, pak jsou vhodné plody pevné, ale vyzrálé a na zpracování na ovocné pomazánky a přímý konzum si je necháme mírně přezrát, aby vyniklo aroma.

Samotnou kapitolou jsou slivoně, kde je velmi důležité dbát na správné vybarvení (není patrná základní zelená barva obr. 02). Moderní odrůdy pološvestek, hlavně ze skupiny odrůd TOP, velmi brzy vybarvují, ale s kvalitou vyzrání je třeba počkat až do správného termínu, i když barva láká třeba již o dva týdny dříve. Rychlost dozrávání a jakost jsou také dány finální velikostí plodu dané odrůdy a lokací. Čím výše položené lokality, tím jsou spolehlivější odrůdy s menšími plody a dřívější dobou sklizně.

Při samotné sklizni pak dbáme na to, aby nedošlo k poškození plodů a byly sklizeny i se stopkou. U slivoní hlavně hlídáme a třídíme plody napadené Šarkou (obr. 03). Takové plody mají nižší cukernatost a horší chuť. Šarka napadá i meruňky a broskvoně, kde nezpůsobuje deformace plodů jako u slivoní, ale je patrná třeba na pecce (obr. 04). Moderní odrůdy pološvestek jsou většinou k Šarce tolerantní či odolné, ale pravé švestky jsou naopak náchylné (viz tabulka 1). Jedná se o virovou chorobu, kterou přenáší savý hmyz, hlavně mšice. Proto dbáme na vhodná opatření proti jejich šíření a přemnožení.

U odrůd, které mají velkou tendenci plodit ve shlucích, je vhodné provést ještě doplňkovou probírku a ošetřit vhodným fungicidem proti moniliové hnilobě (obr. 05). Na ni pomáhá dostatečné prosvětlení koruny zimním a i letním řezem (viz dále).

Letní odrůdy jabloní a hrušní

V srpnu nastává i začátek sklizně jádrovin. Letní jablka a hrušky jsou určené na rychlou spotřebu a krátkodobé skladování do 14 dní, ačkoli mnohé novější odrůdy vydrží v chladu až měsíc. To je ale ekonomicky nerentabilní, neboť to již dozrávají výrazně kvalitnější odrůdy.

Z letních odrůd jabloní můžeme jmenovat stále velmi oblíbenou starou odrůdu Průsvitné letní (syn. Skleněné obr. 06), které jedni pro jeho kyselost nesnáší a druzí vychvalují. Je to odrůda spíše pro zahrádky, neboť se snadno otlačí. Ještě dosti rozšířenou je Stark Elstryk či Astrachán bílý a červený. Z novějších jmenujme naopak Julii, která je ale v chuti náchylná na stanoviště, či Discovery s příjemně pevnou dužninou. Koncem srpna či začátkem září dozrává oblíbená a hojně pěstovaná odrůda James Grieve, kterou někteří ovocnáři řadí mezi letní, jiní mezi podzimní odrůdy.

Letní řez a ošetření

Slouží pouze jako doplněk k zimnímu řezu. Provádíme jej v srpnu, kdy již stromy ukončily druhou mízu a po odstranění letorostu již neproraší. Proto jej využíváme k prosvětlení koruny. Díky tomu dochází k lepšímu vybarvení plodů, ale hlavně ke kvalitnějšímu vyzrání budoucích květních pupenů.

Naopak od začátku července provádíme ošetření vápenným hnojivem na list proti hořké pihovitosti jablek (obr. 07). Ošetření provádíme preventivně u citlivých odrůd (Admiral, Bohemia, Braeburn, Jonagold, Lipno, Rozela, Rubín, Šampion, Vanda nebo Goldstar), a u stromů, které jí trpěly v loňském roce a u stromů po hlubokém řezu či zmlazení. Velké množství vápníku totiž odčerpávají právě vlky a všechny růstové vrcholy.

Biodiverzita v sadu - vosy a sršni

Zrající ovoce láká velké množství hmyzu. Nejčastějším konzumentem jsou vosy a sršni, kteří ovoce nakoušou a následně je napadeno houbovou chorobou moniliózou, která infikuje i dotýkající se okolní plody. Na takovémto kvasícím ovoci pak rádi pokračují v hodování a přidávají se k nim mravenci, škvoři a motýli či jiný hmyz.

Vosy a sršni nám sice takto snižují úrodu, ale i tak jsou tvory užitečnými, neboť jsou predátory. Zvláště sršni loví mouchy a jiný hmyz včetně vos. Abychom je podpořili, potřebují k výstavbě hnízd dřevní hmotu, kterou získávají z rozkládajících se kmenů a pařezů. Také pro stavbu hnízda nepohrdnou dutinou stromu (obr. 08 - vosy), anebo třeba i ptačí boudou (obr. 09 - sršni). V suchých nebo usychajících kmenech si rovněž mohou vybudovat hnízdo mravenci, ale u těch se většinou jedná jen o vyšší patra jejich mraveniště.

Aby obyvatel v sadu nebylo málo, tak obdobné dutiny a mrtvé či trouchnivé dřevo vyhledávají z brouků páchník hnědý, zdobenci, kovaříci, potemníci či někteří zlatohlávci - využívají stromové dutiny s trouchem; roháč, tesaříci, krasci - larvy využívají mrtvé dřevo (obr. 10 - krasec třešňový). Pak netopýři - velkouchý, řasnatý, Brandtův, vodní, parkový, hvízdavý, nejmenší, rezavý, stromový, černý, ušatý - v dutinách mají hnízda či úkryty, mnozí z nich i v zimě. Ze savců veverka, plši - velký, lesní a zahradní; kuny a lasice. A nesmíme zapomínat na ptáky, kteří v dutinách hnízdí - sýkorky, lejsci, rehci, brhlík, špaček, konipas bílý, dudek, sýček, puštík; dále pak třeba krutihlav obecný, žluny a strakapoudi, kteří si navíc v mrtvém dřevě shánějí potravu (soupis převzat z: Stýblo, 2016).

Závěrem

V přírodě je mnoho organizmů, které jsou přímo nebo nepřímo vázány na ovocné dřeviny nebo jejich části. Ať již se jimi přímo živí, slouží jim k rozmnožování, nebo v nich jen bydlí. Každopádně ve volné krajině je dobré nechávat jim dostatečný prostor a trochu toho ovoce jim věnovat.

Třešně

Srdcovky – mají měkkou dužninu (zrají raně).

Polochrupky – dužninu mají polotuhou až tuhou.

Chrupky – mají tuhou dužninu.

Pestré chrupky – mají tuhou, ale žlutavou či bělavou dužninu a slupka je žlutá až mramorovaně červená.

Sladkovišně

Sladkovišně – tmavé plody, barví šťáva.

Skleňovky – žluté, pestré, nebarví.

Pravé višně

Amarelky – červené, žluté, pestré, šťáva nebarví.

Kyselky - plody kyselé nebo navinuté, tmavě červené, šťáva barví.

Broskvoně

Pravé broskve – slupka plstnatá, jdou od pecky.

Tvrdky – slupka plstnatá, nejdou od pecky. Na konzervování.

Nektarinky – plody lysé, dužnina odlučitelná od pecky.

Bryňonky – plody lysé, dužnina nejde od pecky.

Diskovité – novější typ odrůd s plody zploštělými. Vhodnější do sušších oblastí.

Slivoně

Pravá švestka – plody střední až menší, podlouhlého vejčitého tvaru, dužnina dobře oddělitelná od pecky. Chuti typické sladké, aromatické.

Pološvestka – plody podobné švestkám, ale jsou méně protáhlé. Nepříliš pevná dužnina je hůře oddělitelná od pecky.

Slíva – kulaté plody s kyselou dužninou neoddělitelnou od pecky. Slupka má různé barvy.

Renklóda – plody oválné, větší až velké. Dužnina pevná, většinou jde dobře oddělit od pecky, chuti sladké, příjemně aromatické.

Mirabelka – Drobné kulovité plody žluté barvy. Dužnina je měkčí konzistence, nelpí na pecce.

Myrobalán – nesprávně špendlík. To, co roste podél silnic a cest. Plody barvy žluté i červené. Dužnina pevná, nejde od pecky. Slupka silně kyselá.

Tabulka 1 Odolnost vybraných odrůd slivoní k virové Šarce švestky.

Vysvětlivky: Rezistentní - Šarku nemůže dostat, má to geneticky zakódováno. Hypersenzitivní - přehnaně reaguje na napadení Šarkou. Nechává odumřít napadené buňky. Tolerantní - vir je v rostlině obsažen, ale neprojevuje se na plodech nebo jen velmi málo. Odolné  - trvá delší dobu, než je rostlina virem napadena, ale příznaky se pak projeví v plné síle. Náchylné  - velmi snadno se v nich vir šíří a způsobuje velmi silné příznaky napadení.

Článek vzniká v rámci programu ČSOP - Oživení starých odrůd (www.stareodrudy.cz).

Citace:

Ovocnářská unie, 2010. Přehled zralosti doporučených odrůd peckovin. Dostupný z: < https://www.ovocnarska-unie.cz/pdf/peckoviny.pdf>

Stýblo, Petr. 2016. Podpora biodiverzity v ovocných sadech. Metodika ČSOP č. 36. ČSOP. Praha. ISBN 978-80-86770-56-7

Text a foto: Vojtěch Ptáček