Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Začátkem listopadu je v ovocné zahradě většinou již vše sklizeno a nastává doba úklidu a přípravy na zimu. Řešíme kam s listím, s napadenými plody a jak omezit choroby a škůdce, kteří nás letos trápili. Také je doba výsadby nových stromků. V tomto článku bude ukázáno, čemu se vyvarovat a na co dát pozor ohledně ochrany proti okusu.
Výběr druhu a odrůdy
Před výsadbou je dobré se zaměřit nejen na výběr vhodné podnože (viz minulý díl), vhodné odrůdy, ale také na půdní a klimatické podmínky místa kam chceme sázet. Pokud dosazujeme do již existující výsadby, tak víme, jak se tam již rostoucím stromům daří a podle toho upravíme výběr druhu, podnože a odrůdy. Pokud ale sázíme na nové místo, může být nápovědou několik věcí.
Jednak obecné nároky pro jednotlivé ovocné druhy (uvedeny v samostatném rámečku). Dále stromy, které rostou v okolí budoucí výsadby. Jak prospívají, zda jsou poškozovány mrazíky, či jsou tam jen druhy vázané na vlhčí prostředí a podobně. Stejně tak nám napoví bylinné patro. Pokud tam jsou jen druhy nitrofilní, nebo je porost nízký a jsou tam druhy přizpůsobené suchu.
To vše nám napoví, jak se může stromům dařit. Zajímá-li nás podrobnější pohled na výběr lokality z pohledu půdy, je nápovědou BPEJ. Kompletní soupisku vhodných a nevhodných stanovišť uvádí Standard SPPK C02 003:2023 Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině - Příloha č. 1.
Výběr odrůdy
Klimatické podmínky také ovlivňují výběr vhodné odrůdy. Zde jsou uvedeny jen obecnější zásady, na které si dát pozor, ale podrobněji z pohledu odrůd není rozvedeno.
U jabloní nebudeme do teplých podmínek vybírat odrůdy náchylné na padlí, do vlhkých zase na strupovitost. Čím vyšší nadmořská výška, tím více musíme zohledňovat dobu zrání. Například tržní odrůdy Fuji (obr. 1) nebo Granny Smith mají velmi dlouhou dobu zrání a i v nižších polohách ne každý rok kvalitně uzrají.
U hrušní je princip výběru odrůdy obdobný. Jen zohledňujeme z chorob strupovitost a hlavně infekční tlak rzi hrušňové. Tedy vzdálenost k hostitelským druhům jalovců (dolet spor až 1,5 km) a s tím spojenou nutnost ošetření. Pokud je tlak velký, lze nahradit asijskými hrušněmi Nashi (obr. 2). Dobré je také zvážit vhodnost odrůdy vzhledem k půdním podmínkám, neboť ve studených, těžkých a málo živných půdách a nadmořské výšce nad 300 – 350 m většina podzimních a zimních odrůd trpí hořkostí pod slupkou a jsou i podřadné chuti.
Odrůdu slivoně vybíráme na základě jejich využití. Z pravých švestek a pološvestek na pálení určitě vysadíme odrůdu Toptaste® (Kulinaria, obr. 3) pro její velmi vysokou cukernatost. Z řady TOP lze využít kteroukoli odrůdu, ale je třeba mít na paměti, že tyto odrůdy vybarvují dříve, než jsou zralé.
Platí, že čím vyšší nebo horší poloha, tím spíše vybíráme odrůdy s menšími plody, aby dokázaly vyzrát. Částečné zastínění snáší spíše renklódy Viktoria (obr. 4) a mirabelky Nancyská (obr. 5). Do velmi špatných půd se osvědčily velkoplodé myrobalány jako Rumjanaja Zorka (obr. 6), který nepomrzá v květu.
Pro třešně a višně je výběr založen na možnosti vzájemného opylení a vybíráme dle termínu zrání a využití. O odrůdách třešní bylo více pojednáno v 3. dílu tohoto seriálu.
Ochrana proti okusu
Jak se blíží zima, hrozí, že zajíci a vysoká zvěř přijdou zkontrolovat, jak kvalitně máme zabezpečené výsadby proti okusu (obr. 7, 8 a 9). Pokud máme oplocený celý pozemek, pak si vystačíme jen s ochranou kmínku. Tam je mnoho způsobů a materiálů, které můžeme použít. Uvedu zde různé příklady, ať již vhodné, nebo nevhodné, aby bylo srovnání a mohli jsme se všichni poučit z chyb jiných.
Nátěr vápnem (obr. 10) nebo nátěr proti okusu – jednoduchá aplikace, ale nutnost opakovat nátěr každý rok. Některé přípravky mají i pachový odpuzovač. Vápno jako takové je spíše desinfekční a moc okusu nezabrání, je nutné přimíchat jemný písek nebo jíl.
Stále nejlepším je králičí nebo jiné pletivo (obr. 11) – vydrží a je opakovatelně použitelné.
Černé plastové pletivo s jemnými oky (obr. 12) – snadná aplikace, opakovatelně použitelné, bez potřeby vázacího materiálu.
Bílé plastové perforované – je pevné, dá se nastavovat a ještě díky barvě brání mrazovému poškození kmínku.
Lesnické zelené chráničky (obr. 13) – velkou nevýhodou je zapařování kmínku, špatně se ke kmínku dostává při ořezávání výmladků.
Rákosová rohož – pevný úvaz, málo vydrží a ještě pod ní snadno zimují škůdci.
Mirelon (obr. 14) – do intenzivního sadu na velké množství stromků sice vyjde relativně levně, ale není UV stabilní a do dvou let se začne rozpadat.
Co také velmi dobře pomáhá - pokud víme, že pozemek navštěvují srnky a zajíci, je dobré ořezání větších větví jabloní či hrušní a jejich ponechání volně na pozemku. Raději se zakousnou do toho, co mají snáze dostupné.
Stromy vysazené ve volné krajině s individuální ochranou je nejlépe zabezpečit podle standardu (SPPK C02 003:2023) jak bylo ukázáno i v minulém dílu. Tedy stromek s individuální ochranou králičím pletivem uvázaný ke třem kůlům spojených příčkami a zavětrovaný dvěma latěmi. Na ohrádce natažené lesnické pletivo.
Biodiverzita v sadu – žížaly
Tito oblíbení a velmi výkonní tvorové nepatří zrovna často mezi druhy, které bychom v sadech významně řešili. Ale mohou pro nás být velkými pomocníky zvláště na podzim. To nastává doba, kdy řešíme, jak naložit s opadaným listím. Na malých plochách jej můžeme shrabat a kompostovat, ale na plochách větších nám pomohou žížaly.
Ty si běžně zatahují kousky listů do chodbiček, kde je konzumují. Abychom jim s tím pomohli je vhodné listí mechanicky nadrtit sekačkou, čímž urychlíme jeho zpracování. Dalším opatřením, aby žížalám více chutnalo, je rozhození kompostu nebo trochy močoviny. Takto přidaný dusík podpoří mikroorganizmy a ty listí předpřipraví pro žížaly. Aby se žížalám dařilo i během roku, je dobré mít meziřadí s bobovitými rostlinami, které jim chutnají.
Proč je to tak důležité? Známým důvodem je obohacování půdy o organickou hmotu a lepší prostupnost půdy pro vodu a vzduch. Ovocnářský pohled je trochu jednodušší. Spadané listí, které přečká zimu, se z jara stává zdrojem houbových chorob, hlavně strupovitosti. U té platí i pravidlo, že čím níže je koruna posazena, tím dostupnější jsou nové listy pro infekci. Proto není loňské listí v sadu vítáno.
Drobničky ze sadu
Nejen listí, ale i zapomenuté plody, ať již na zemi nebo v koruně, jsou v další vegetaci rychlým zdrojem infekce. Týká se to hlavně moniliové hniloby. Proto mumifikované plody odstraňujeme ze stromů.
Proti obaleči jablečnému můžeme nyní preventivně ošetřit kmeny parazitickými hlísticemi. A také vyvěsit budky pro sýkorky. Vápenný nátěr kmene má desinfekční účinky i na obaleče.
Pokud plody jabloní trpěly hořkou pihovitostí, provedeme vápnění půdy.
Kamenčitost (obr. 15) u hrušní můžeme nyní zmírnit nebo vyřešit pro příští rok aplikací boraxu nebo hořké soli s boraxem.
Po opadu listů je již vhodná doba na první ošetření broskvoní proti kadeřavosti. Pokud budou teploty příznivé, můžeme další ošetření provést ještě před Vánoci.
Nároky ovocných dřevin
Jabloň
Průměrná teplota - nad 7,5 °C
Suma srážek – 500 – 600 mm
Půdy – hluboké, středně těžké, hlinité až jílovitohlinité
Stanoviště – 200 - 350 (500) m n. m., nevhodné jsou výsušné, větrné a uzavřené polohy
Hrušeň
Průměrná teplota – nad 8 °C
Suma srážek – 450 – 600 mm
Půdy – hluboké, výhřevné, písčitohlinité až jílovitohlinité, dostatečně propustné
Stanoviště – 200 – 300 m n. m., nevhodné jsou polohy větrné a uzavřené, mírný svah, expozice V-JV
Třešeň
Průměrná teplota – nad 8 °C
Suma srážek – 500 - 600 mm
Půdy – lehčí a propustné
Stanoviště – do 350 m n. m., svahy chráněné ze severu, svahy J-JV-JZ
Višeň
Průměrná teplota – nad 8 °C, ale i nad 7 °C
Suma srážek – 500 - 600 mm
Půdy – písčitohlinité, ne půdy těžké a zamokřené
Stanoviště – nejlépe do 350 m n. m., ale snese i vyšší polohy, nejsou náročné na výběr polohy, snesou i horší stanoviště (jsou méně náročné než třešně)
Slivoň
Průměrná teplota – nad 7 °C
Suma srážek – 600 - 750 mm
Půdy – hlinité, středně těžké až těžší půdy, vlhčí
Stanoviště – do 450 m n. m., snesou i nechráněná stanoviště-švestky, ostatní raději stanoviště chráněná, roviny i svahy JZ-Z, nevhodné je větrné stanoviště
Meruňka
Průměrná teplota – nad 8,5 °C
Suma srážek – 550 mm
Půdy – středně těžké, písčitohlinité a hlinité, důležitý je vysoký obsah vzduchu v půdě
Stanoviště – 200 - 250 m n. m., polohy chráněné před S-SV větry, vhodné jsou svahy orientované k J-JZ-Z, nevhodné jsou polohy větrné a uzavřené
Broskvoň
Průměrná teplota – nad 9 °C
Suma srážek – 500 mm
Půdy – středně těžké, písčitohlinité až hlinité, nesmí obsahovat vysoké množství vápníku
Stanoviště – 200 - 250 m n. m., polohy chráněné před S-SV větry, vhodné jsou svahy orientované k J-JZ-JV, nevhodné jsou polohy větrné a uzavřené
Ořešák
Průměrná teplota – nad 8 °C
Suma srážek – 500 - 700 mm
Půda – hluboké, živné, nesmí být vysoká hladina podzemní vody
Stanoviště – nevysazovat do mrazových kotlin, ani do poloh otevřených chladným větrům
Líska
Průměrná teplota – 7 °C
Suma srážek – 850 mm
Půdy – středně těžké, hlinité
Stanoviště – nevhodné jsou větrné polohy a mrazové kotliny
Mandloň
Průměrná teplota - nad 9 °C
Suma srážek – 550 mm
Půdy – středně těžké, s dostatkem Ca a K
Stanoviště – nížiny, jižně orientované polohy, chráněné, nejteplejší lokality ČR
Článek vzniká v rámci programu ČSOP - Oživení starých odrůd (www.stareodrudy.cz).
Citace:
Lípa Martin a kol. 2023. SPPK C02 003:2023 Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.
O autorovi
Vojtěch Ptáček je ovocnář na volné noze spolupracující s Českým svazem ochránců přírody v rámci projektu Oživení starých odrůd ovocných dřevin. Zabývá se kompletní péčí o ovocné dřeviny (výsadba, řez, ošetření), mapováním a určováním odrůd, vedením instruktážních kurzů řezu, přednáškami o ovoci a propagací ovocnictví obecně. Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, kde i pár let vyučoval ekologické ovocnářství.
Text a foto: Vojtěch Ptáček
