V souvislosti s nedostatkem (nejen) tuzemského ovoce se již také vyrojily obavy o možném zdražování některých pekárenských produktů (například koblih), k jejichž výrobě se využívají ovocné náplně. Obavy jsou to ale spíše nadsazené – cena ovocných náplní jednak nepředstavuje významnou nákladovou položku na výrobu příslušných produktů, a kromě toho jsou tyto náplně vyráběny z ovoce určeného pro zpracování (ne tedy čerstvého ovoce určeného k přímé konzumaci), jednak jsou zpracované produkty z ovoce dlouhodobě skladovatelné a lze je také bez jakékoli újmy dovézt.

Nejen zemědělci a sedláci z rodinných farem by měli zaznamenat vyjádření ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, podle kterého by se měly nově stanovené poplatky za budování studní a domácích čistíren odpadních vod radikálně snížit. Podle nedávno přijaté novely stavebního zákona totiž vzrostly z 300 korun na 10 000 korun, to však označil ministr za legislativní chybu, která bude při nejbližší příležitosti napravena. Uvedené poplatky by tak měly opět klesnout maximálně na 1 000 korun, ale možná i na původní hodnotu 300 korun. Což znamená, že kdo nemusí, měl by se stavbu studní a domácích čistíren nějakou dobu počkat, úpravy poplatků by měly být přijaty ještě do konce letošního roku.

Zemědělské a potravinářské podniky by se měly také aktivně účastnit veřejné konzultace k možné revizi pravidel pro povolování spojení soutěžitelů (lidově řečeno fúzí), které vyhlásil tento týden Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Uvedená revize se má týkat změn antimonopolního zákona 143/2001 Sb., a navazujících vyhlášek. Smyslem je pak posoudit, jaké existují v současných pravidlech kontroly spojování soutěžitelů v ČR mezery, kvůli nimž z působnosti ÚOHS unikají transakce, jež mají potenciál podstatného narušení hospodářské soutěže, a jak nastavit adekvátní nástroje k zachycení těchto transakcí. Což je veskrze důležitá problematika, které ve svých důsledcích v podobě oligopolních a monopolních praktik dopadá také na malé a střední podniky, včetně těch zemědělských. Konzultace bude probíhat do 15. září 2024.

I vzhledem k tomu, že řada sedláků působí aktivně také ve vedení obcí, měli by se do třetice aktivně zajímat i o podmínky dotací z Národního programu Životní prostředí, který je nově zaměřen na likvidaci černých skládek. Příjemcem podpor mají být obce, cílem je pomoc s náklady na odvoz a úklid nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Podle Ministerstva životního prostředí tak mohou z veřejných prostranství včetně lesních porostů zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Prostředky naopak nelze použít na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou. Podpora přitom činí až jeden milion korun na projekt, přičemž na projekt lze získat až 90 procent způsobilých výdajů, a týká se nejen obcí s rozšířenou působností, ale i obcí, které poskytují součinnost při odklízení odpadu vlastníkům pozemků, na kterých se nepovolená skládka nachází. Žádosti je možné podávat od 15. července do 31. prosince 2024, nejpozději však do vyčerpání alokace.

Petr Havel