Odrůda roku – Česká pochoutka

Od letošního roku jsme se rozhodli vyhlašovat starou odrůdu roku. Pro rok 2024 má krásný poetický název Česká pochoutka (obr. 1). Je to původní česká odrůda, kterou roku 1872 vyšlechtil Josef Eduard Proche. Typem se jedná o „ovčí hubičku“. Plody jsou malé (obdobně jako odrůda Panenské české), protáhlého tvaru, s krásnou červeně rozmyto-žíhanou slupkou. Chuti jsou výborné, pevné, aromatické. Konzumně dozrávají v září, chutné jsou dle způsobu uskladnění tak do listopadu. Dobře drží na stromě, ale později jsou náchylnější na otlaky.

Mrazíky a ochrana meruněk a úskalí jejich pěstování

Velkým každoročním tématem března jsou meruňky a mráz. Jedním z důležitých pohledů je výběr lokality. Ideální jsou mírně svažité pozemky orientované na sever nebo na východ. Svah má výhodu, že mráz stéká z kopce dolů a orientace zajišťuje pozdější nástup vegetace a lepší vláhové podmínky. 

Z pohledu výběru odrůd mezi nimi není výrazný rozdíl v době nakvétání, všechny nakvétají ve velmi podobnou dobu, zatímco třeba mandloně mají v odrůdách rozdíl až čtrnácti dnů. U meruněk tak vybíráme třeba české šlechtění (odrůdy začínající na Le, např. Lejuna, Leskora - obr. 2), u kterých byla snaha o postupné nakvétání. Dalším opatřením je Šittův řez prováděný během vegetace na přelomu května a června. Více v dalším díle nebo v předešlém ročníku (3/2023). 

Pokud už mrazíky hrozí, je dobré sledovat weby www.agrorisk.cz nebo www.fenofaze.cz, kde jsou zveřejňována aktuální data a předpovědi pro dané lokality a ovocné druhy. Každá fáze květu je poškozována jinou teplotou. Teploty pro meruňky jsou uvedeny v tabulce 1.

V době květu také dochází k infekci moniliovou spálou. Tato houba vstupuje do rostliny skrze květy, a to v době, kdy dojde k většímu ochlazení a zvýšení vlhkosti. Je to choroba, která nebyla dlouho problémem, ale posledních deset let je velkým likvidátorem úrody meruněk a višní. V menší míře napadá i třešně a její příbuzná i jabloně.

V podstatě je schopna zlikvidovat veškerý plodný obrost a rostlina je pak oslabována nutností tvorby nových letorostů (obr. 3). Nehledě na klejotok, který způsobuje. Ochranou je vyřezání napadených větví a ošetření vhodnými přípravky v době květu. Bohužel bez ošetření je vypěstování meruněk téměř nemožné. Vhodná je kombinace brzkého ošetření měďnatým přípravkem a pak kombinace sirnatého přípravku a přípravku s hydrogenuhličitanem draselným.

Zimní řez 

V únoru je nejvyšší čas začít se zimním řezem jádrovin. Peckoviny je nejlépe řezat až za vegetace okolo doby květu. Podrobnější návody jsou v 1. a 2. díle tohoto seriálu z loňského roku nebo ve standardech AOPK C02:005:2016. Nyní připomenu jen nejnutnější zásady:

Pokud tvarujeme stromy jako pyramidální korunu, pak je nutné dodržovat hierarchii větví. Terminál je zakončen nejvýše a zakončení kosterních větví by měl přesahovat minimálně o 40 cm, ať jde o výchovný, nebo udržovací řez. Pokud jsou stromy s dutou korunou, tak je důležité udržet zakončení všech kosterních větví ve stejné výši, jinak se nejdelší stane náhradním terminálem. Naopak toho lze využít, když potřebujeme některou větev v růstu podpořit proti ostatním (obr. 4). Řez provádíme odshora, abychom jím mohli opravit větve, které jsme poškodili při odstraňování větví z vyšších partií stromu.

Zhodnotíme zahuštění a stav stromu (i v závislosti na loňské úrodě) a zvolíme hloubku řezu. Pokud v minulém roce plodil strom málo a letos očekáváme větší úrodu (má střídavou plodnost), tak zvolíme hlubší řez, abychom tím budoucí úrodu zredukovali. A naopak pokud měl nadúrodu, tak bude řez mělký.

• Suché a polámané větve odstraníme. 
• Odstraňujeme nebo zakracujeme vlky na postranní obrost (případně si nějaké ponecháme, pokud potřebujeme nové větve). 
• Korunu prosvětlíme tak, aby do všech částí mohl vítr (osychání listů a tím omezení chorob) a slunce (jen tam, kde je slunce, jsou zakládány květy).
• Provedeme úpravu z pohledu agrotechnice překážejících větví. 
• Lépe je odstraňovat celé větve, neboť vzniká méně řezných ran. 
• Nedoporučuji zakracovat všechny výhony, neboť pak vzniká nepřehledná houšť vlků (obr. 5)

Jarní výsadba

Pokud jsme na podzim z nějakého důvodu nestihli vysadit stromky, máme ještě šanci nyní v únoru a březnu. Postup je stejný jako při podzimní výsadbě (více v SR 5/2023), přičemž hlavním rozdílem je řez a nutnost větší zálivky. Řez po jarní výsadbě provádíme hlubší, kdy vybrané kosterní větve zakrátíme na dva pupeny (obr. 6) a terminál bude nejvýše položenou kosterní větev převyšovat o 20 - 30 cm (jedny zahradnické nůžky). Zálivka by měla být častější, neboť kořeny nejsou dostatečně vyvinuté a nestíhají mladý stromek samozásobit.

Choroby a škůdci

V tuto dobu ošetřujeme proti přezimujícím škůdcům, hlavně proti obaleči jablečnému. Ošetření olejnatými přípravky je sice vhodné a zlikviduje mnoho škůdců, ale z pohledu ekosystému v sadu ideální není, neboť likviduje i přirozené predátory ostatních škůdců v podobě slunéček a jiných přezimujících organismů. Proto aplikujeme na obaleče raději parazitické hlístice, nebo si počkáme a vyvěsíme feromonové lapáky. Olejnaté přípravky naopak mohou být nepostradatelné při nadměrném výskytu puklic a štítenek. 

Z chorob ošetřujeme již při rašení (fenofáze myšího ouška) proti strupovitosti jabloně, ale hlavně si hlídáme vhodný termín ošetření na kadeřavost broskvoně (obr. 7). Proti té ošetřujeme kdykoli, pokud je alespoň tři dny za sebou nad 10 °C, a to měďnatými přípravky.

Ošetření jakýmkoliv přípravkem je vždy vhodné zvážit a má význam hlavně u mladých stromků, které ještě nemají dostatečný kořenový systém a objem koruny, aby ustály redukci listové plochy přemnoženými škůdci nebo nadměrným infekčním tlakem houbových chorob. U vysokokmenů je ošetření i zbytečně náročné a málo efektivní. Je spíše vhodné provést řez a podpořit přirozené nepřátele - třeba výsadbou vhodných domácích keřů.

Článek vzniká v rámci programu ČSOP - Oživení starých odrůd (www.stareodrudy.cz).

Starší díly jsou k dispozici na webu autora: https://vojtaptacek.webnode.cz/clanky-a-publikace/

Citace:

Boček, Stanislav a kol. 2016. SPPK C02 005:2016 Péče o funkční výsadby ovocných dřevin. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

Text a foto: Vojtěch Ptáček, kresby převzaty ze Standardu SPPK C02 005:2016